Karadžić využije 30denní lhůtu a chce se zastupovat sám

Haag - Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) proběhlo první slyšení s Radovanem Karadžičem. Bývalý bosenskosrbský vůdce oznámil, že využije třicetidenní lhůtu na prostudování obvinění, další slyšení bude v pátek 29. srpna ve 14:15. Karadžić se do té doby vyjádří k jednotlivým bodům obvinění a sdělí, zda se cítí vinen, či nevinen. Zároveň zopakoval, že se chce zastupovat sám.

„Domníval jsem se, že se rozumí samo sebou, že se chci sám zastupovat bez ohledu na to, co si myslím o tomto tribunálu. Budu se hájit stejně, jako bych se hájil například při přírodní katastrofě,“ řekl soudci Alphonsi Oriemu třiašedesátiletý Karadžić, „mám neviditelného poradce, ale rozhodl jsem se, že se budu zastupovat sám.“

„Budu se hájit stejně, jako bych se hájil při přírodní katastrofě.“

Radovan Karadžić

39 minut
Události, komentáře
Zdroj: ČT24

Karadžić do soudní síně s pořadovým číslem jedna, kde byl dříve souzen i bývalý srbský prezident Slobodan Milošević, vešel krátce po 16:00. Obvinění vyslechl bez přítomnosti obhájce, nekomentoval je, na otázky odpovídal zřetelně, občas dokonce zavtipkoval. „Myslím, že neexistuje nikdo na světě, kdo by nevěděl, kde právě jsem,“ reagoval na soudcův dotaz, zda chce dát někomu na vědomí, že je ve vazbě v Haagu.

Karadžić: Jde mi o život

Karadžić dále před soudem prohlásil, že se v roce 1996 dohodl s americkým zmocněncem pro Bosnu Richardem Holbrookem na tom, že nebude vydán haagskému tribunálu, pokud se stáhne z politického a veřejného života. Holbrook podle Karadžiče jednal jménem USA. Karadžić kritizoval i neregulérní způsob, jakým byl v Bělehradě zatčen. Podle svých slov byl unesen civilisty, držen tři dny na neznámém místě a před vydáním bělehradskému soudu neměl právo si zatelefonovat ani informovat známé a přátele, kteří ho několik dní hledali.

Soudce Orie Karadžičovy výhrady zamítl s tím, že jde o záležitosti, které by se neměly probírat při prvním slyšení. Karadžić se proto rozhodl předat soudu čtyřstránkový dokument se svými námtikami a uvedl, že mu prý jde o život. Soudce Karadžiče ujistil, že jeho bezpečnost je nyní zajištěna vzhledem k tomu, že během celého procesu bude pobývat ve vazební věznici. Pokud jde o zacházení ze strany úředních osob, Karadžić si podle svých slov nestěžuje. Nemá prý ani zdravotní problémy.

Jak uvedla bruselská zpravodajka ČT Eva Hrnčířová, bývalého bosenskosrbského vůdce nyní čeká četba 27 stránek obžaloby, kterou ještě žalobce doplní. Samotný proces začne až za několik měsíců. Hlavní žalobce ICTY Serge Brammertz řekl, že po zkušenostech se čtyřletým soudem s bývalým srbským prezidentem Slobodanem Miloševičem musí být proces s Karadžičem efektivnější.

Brammertzův tým také oznámil, že chystá revizi a rozšíření stávajícího obvinění a zajistí, aby vše probíhalo v souladu s platnou judikaturou a zahrnovalo fakta a důkazy zajištěné za posledních osm let.

Současná obžaloba má 11 bodů. Karadžić čelí nejzávažnějším obviněním, jaké zná mezinárodní trestní právo. Bude souzen za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, etnické čistky v Bosně a Hercegovině. Mezi body obžaloby figuruje například jeho nařízení ostřelovat a terorizovat obyvatele Sarajeva, genocida ve Srebrenici v červenci 1995 nebo porušování ženevských konvencí během bosenské války v letech 1992 - 1995. Právě genocida se bude Karadžičovi dokazovat nejhůře a obviněný doufá, že se mu tento bod obžaloby podaří vyvrátit.

Radovan Karadžić:

„Holbrook mi slíbil beztrestnost!“

K soudu OSN byl Karadžić přepraven ve středu z Bělehradu. Nebude mít obhájce, pouze právní poradce, a chce se hájit sám stejně jako Milošević. Bývalá soudkyně ICTY Ivana Janů se domnívá, že ze strany Karadžiče jde o taktiku zaměřenou především na zdržování a snahu udržet si popularitu. Hájit se sám je podle Janů velmi náročné, Karadžić je ale inteligentní člověk, který obhajobu v zásadě zvládne, třebaže není právník. Možná se ale dostane do obtížné finanční situace, protože tým jeho spolupracovníků a poradců zřejmě nebude hrazen z prostředků tribunálu.

Karadžić prý spoléhá na Rusko

Jak uvedl Karadžičův bratr Luka v rozhovoru pro ruský list Izvěstija, bývalý bosenskosrbský prezident se na svoje zadržení připravil a v procesu u mezinárodního tribunálu spoléhá na ruskou diplomacii. „Radovan řekne, že tento tribunál neuznává. Prohlásí také, že je nevinný. Řekne, co si myslí o mezinárodním společenství a o mezinárodních vyjednavačích,“ řekl Luka. Dodal, že lidé, kteří zatkli Karadžiče, zabavili přenosný počítač a více než 50 CD obsahujících dokumenty, jež si připravoval do Haagu. „Nikdo však neví, co to bylo za lidi,“ řekl Luka Karadžić.

Rusko, blízký spojenec Srbska, považuje zatčení Karadžiče za přísně vnitřní záležitost Srbska. Autoritu ICTY neuznává a označuje ho za podjatý. Moskva několikrát vyzvala k ukončení činnosti ICTY.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit prvního února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají do té doby, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 13 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 22 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 29 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...