K největším indonéským volbám přišlo téměř 200 milionů lidí. Prezident Widado zatím vítězí

Téměř dvě stě milionů voličů vybíralo ve středu nového indonéského prezidenta a parlament. Je to vůbec poprvé, kdy třetí největší demokracie na světě spojila dvě význačná hlasování v jeden den. O post prezidenta usiluje současná hlava státu Joko Widodo a jeho někdejší protikandidát z minulých voleb Prabowo Subianto. Po sečetení většiny vzorků takzvaných „rychlých součtů“ hlasů vede Widodo. V parlamentních volbách, které se konaly zároveň, je zatím s více než polovinou získaných hlasů v čele vládní koalice, jež podporuje prezidenta Widoda.

Washingtonské Středisko pro strategická a mezinárodní studia uvedlo, že po sečtení 88 procent hlasovacích vzorků si nynější prezident Widodo zatím připisuje 55,8 procenta hlasů a armádní generál spojený s někdejším suhartovským diktátorským režimem Subianto má 44,2 procenta hlasů. Tento údaj odpovídá předvolebním průzkumům veřejného mínění. Podobně dopadly rychlé součty nezávislé mediální skupiny Kompas (54,2 procenta ku 45,8 procenta) či indonéské agentury SMRC (54,9 procenta ku 45,1 procenta).

Neoficiální „rychlé součty“ hlasů, které nabízejí organizace s akreditací od indonéských volebních úřadů, vycházejí ze vzorků z volebních místností po celé zemi. Agentura Reuters poznamenala, že tato sčítání se při předcházejících volbách ukázala jako spolehlivá. Widodův oponent Subianto však zveřejněným volebním odhadům nevěří a tvrdí, že na cestě k vítězství je on.

Kromě prezidentských voleb rozhodovali Indonésané rovněž v parlamentních a místních volbách. Jednalo se o největší a nejsložitější jednodenní volby na světě, k nimž se registrovalo 192,8 milionu oprávněných voličů. Při sčítání hlasů z parlamentních voleb vede s více než polovinou získaných hlasů vládní koalice, která podporuje prezidenta Widoda, oznámila organizace Indo Barometer po sečtení téměř 40 procent hlasovacích vzorků.

Volby pro čtvrt miliardy lidí

Volební klání znamenalo pro souostroví o celkové populaci 260 milionů lidí značnou logistickou zátěž. Spolu s hlavou státu totiž voliči během pouhých osmi hodin vybírali na dvacet tisíc zákonodárců z celkového počtu 245 tisíc kandidátů.

Podle agentury Reuters byli někteří voliči zmatení a nevěděli si s hlasováním rady. Do uren totiž museli vhodit hned pět volebních lístků; kromě prezidenta vybírali viceprezidenta, parlament a své regionální zastupitele. 

„Hlasovací lístky s fotkami kandidátů byly velmi matoucí. Ty ostatní zase měly spoustu jmen, která jsem nikdy neslyšel,“ uvedl pro Reuters Orlando Yudistira z Jakarty, který volil poprvé. Voliči ve věku 17 až 35 let přitom v Indonésii představují celou třetinu elektorátu. 

V Indonésii je častá korupce

Na hlasování napříč sedmnácti tisíci indonéskými ostrovy dohlíželo kvůli vysokému počtu voličů a riziku uplácení více než 1,5 milionu úředníků a 350 tisíc policistů. Ovlivňování voličů přitom není v zemi nezvyklé. Místní dostávají za svůj hlas obálky se zhruba 1,5 až sedmi dolary. Úspěšní kandidáti si pak své volební investice kompenzují ze státních peněz, uvedla agentura Reuters.

Joko Widodo
Zdroj: Antara Foto/Reuters

Současný prezident Widoda, který pochází z Jávy a dříve se živil jako prodavač nábytku, byl v minulém kole zvolen do čela státu s nadějí, že pomůže zlepšit některé z hlavních problémů země jako porušování lidských práv či zpomalený ekonomický růst. Jeho někdejší příznivci, kteří Widodovi přezdívali „indonéský Obama“, ale tvrdí, že jejich naděje zklamal. 

„Takzvaný Jokowi měl původně reputaci někoho, kdo bude zemi reformovat. Udělal ale příliš mnoho kompromisů a je nyní zcela jinou postavou,“ uvedl pro CNN Ben Bland, ředitel Lowy institutu, který se věnuje politice jihovýchodní Asie.

Volby ovlivnil konzervativní islám

Letošní volby byly nicméně v Indonésii, jež má největší muslimskou populaci na světě, ve znamení nárůstu konzervativního islámu. Ten výrazně ovlivnil kampaň několika kandidátů včetně Widoda, který dříve vystupoval spíše jako umírněný muslim. Ve snaze získat hlasy konzervativního obyvatelstva se ale nyní snaží do své koalice zapojit i náboženské strany. 

Středisko pro strategická a mezinárodní studia v Indonésii uvedlo, že si nynější prezident zatím připisuje 56,7 procenta hlasů a armádní generál spojený s někdejším suhartovským diktátorským režimem Prabowo Subianto má 43,3 procenta hlasů. Tento údaj odpovídá předvolebním průzkumům veřejného mínění, které přisuzovaly Widodovi dvouciferný náskok. Výsledky by měly být známy v průběhu středy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci přehlídky.
před 19 mminutami

Talankinův Oscar se ztratil, když s ním režiséra v USA nepustili do letadla

Ruský režisér Pavel Talankin postrádá svou sošku Oscara poté, co mu s ní ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale Oscar nenašel, píše stanice BBC.
před 21 mminutami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 1 hhodinou

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 3 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 4 hhodinami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 10 hhodinami
Načítání...