K největším indonéským volbám přišlo téměř 200 milionů lidí. Prezident Widado zatím vítězí

Téměř dvě stě milionů voličů vybíralo ve středu nového indonéského prezidenta a parlament. Je to vůbec poprvé, kdy třetí největší demokracie na světě spojila dvě význačná hlasování v jeden den. O post prezidenta usiluje současná hlava státu Joko Widodo a jeho někdejší protikandidát z minulých voleb Prabowo Subianto. Po sečetení většiny vzorků takzvaných „rychlých součtů“ hlasů vede Widodo. V parlamentních volbách, které se konaly zároveň, je zatím s více než polovinou získaných hlasů v čele vládní koalice, jež podporuje prezidenta Widoda.

Washingtonské Středisko pro strategická a mezinárodní studia uvedlo, že po sečtení 88 procent hlasovacích vzorků si nynější prezident Widodo zatím připisuje 55,8 procenta hlasů a armádní generál spojený s někdejším suhartovským diktátorským režimem Subianto má 44,2 procenta hlasů. Tento údaj odpovídá předvolebním průzkumům veřejného mínění. Podobně dopadly rychlé součty nezávislé mediální skupiny Kompas (54,2 procenta ku 45,8 procenta) či indonéské agentury SMRC (54,9 procenta ku 45,1 procenta).

Neoficiální „rychlé součty“ hlasů, které nabízejí organizace s akreditací od indonéských volebních úřadů, vycházejí ze vzorků z volebních místností po celé zemi. Agentura Reuters poznamenala, že tato sčítání se při předcházejících volbách ukázala jako spolehlivá. Widodův oponent Subianto však zveřejněným volebním odhadům nevěří a tvrdí, že na cestě k vítězství je on.

Kromě prezidentských voleb rozhodovali Indonésané rovněž v parlamentních a místních volbách. Jednalo se o největší a nejsložitější jednodenní volby na světě, k nimž se registrovalo 192,8 milionu oprávněných voličů. Při sčítání hlasů z parlamentních voleb vede s více než polovinou získaných hlasů vládní koalice, která podporuje prezidenta Widoda, oznámila organizace Indo Barometer po sečtení téměř 40 procent hlasovacích vzorků.

Volby pro čtvrt miliardy lidí

Volební klání znamenalo pro souostroví o celkové populaci 260 milionů lidí značnou logistickou zátěž. Spolu s hlavou státu totiž voliči během pouhých osmi hodin vybírali na dvacet tisíc zákonodárců z celkového počtu 245 tisíc kandidátů.

Podle agentury Reuters byli někteří voliči zmatení a nevěděli si s hlasováním rady. Do uren totiž museli vhodit hned pět volebních lístků; kromě prezidenta vybírali viceprezidenta, parlament a své regionální zastupitele. 

„Hlasovací lístky s fotkami kandidátů byly velmi matoucí. Ty ostatní zase měly spoustu jmen, která jsem nikdy neslyšel,“ uvedl pro Reuters Orlando Yudistira z Jakarty, který volil poprvé. Voliči ve věku 17 až 35 let přitom v Indonésii představují celou třetinu elektorátu. 

V Indonésii je častá korupce

Na hlasování napříč sedmnácti tisíci indonéskými ostrovy dohlíželo kvůli vysokému počtu voličů a riziku uplácení více než 1,5 milionu úředníků a 350 tisíc policistů. Ovlivňování voličů přitom není v zemi nezvyklé. Místní dostávají za svůj hlas obálky se zhruba 1,5 až sedmi dolary. Úspěšní kandidáti si pak své volební investice kompenzují ze státních peněz, uvedla agentura Reuters.

Joko Widodo
Zdroj: Antara Foto/Reuters

Současný prezident Widoda, který pochází z Jávy a dříve se živil jako prodavač nábytku, byl v minulém kole zvolen do čela státu s nadějí, že pomůže zlepšit některé z hlavních problémů země jako porušování lidských práv či zpomalený ekonomický růst. Jeho někdejší příznivci, kteří Widodovi přezdívali „indonéský Obama“, ale tvrdí, že jejich naděje zklamal. 

„Takzvaný Jokowi měl původně reputaci někoho, kdo bude zemi reformovat. Udělal ale příliš mnoho kompromisů a je nyní zcela jinou postavou,“ uvedl pro CNN Ben Bland, ředitel Lowy institutu, který se věnuje politice jihovýchodní Asie.

Volby ovlivnil konzervativní islám

Letošní volby byly nicméně v Indonésii, jež má největší muslimskou populaci na světě, ve znamení nárůstu konzervativního islámu. Ten výrazně ovlivnil kampaň několika kandidátů včetně Widoda, který dříve vystupoval spíše jako umírněný muslim. Ve snaze získat hlasy konzervativního obyvatelstva se ale nyní snaží do své koalice zapojit i náboženské strany. 

Středisko pro strategická a mezinárodní studia v Indonésii uvedlo, že si nynější prezident zatím připisuje 56,7 procenta hlasů a armádní generál spojený s někdejším suhartovským diktátorským režimem Prabowo Subianto má 43,3 procenta hlasů. Tento údaj odpovídá předvolebním průzkumům veřejného mínění, které přisuzovaly Widodovi dvouciferný náskok. Výsledky by měly být známy v průběhu středy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 34 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled