Juan Carlos podle tisku touží po návratu domů. Exil v Emirátech se stal zlatou klecí

Bývalý král Juan Carlos I. by se rád vrátil do Španělska, které opustil vloni kvůli finančním a daňovým skandálům. Pro návrat ale nenastala vhodná doba, protože bývalá hlava státu stále nevyřešila své problémy s daňovými úřady, uvádějí španělské noviny. Třiaosmdesátiletý monarcha se přesně před rokem uchýlil do Spojených arabských emirátů, kde však údajně trpí samotou.

Deník El País popsal denní režim Juana Carlose I. jako poněkud monotónní. „Četba španělského tisku je jednou z aktivit, kterými zaplňuje dlouhé nudné hodiny svého zlatého ústraní v Abú Zabí,“ uvedl list. Mezi dalšími častými aktivitami je sledování filmů či rehabilitace.

„Jeho největším nepřítelem je samota,“ dodal list. Juana Carlose I. pravidelně navštěvují dcery a mluví po telefonu s pár věrnými ve Španělsku. Vyhýbá se ale tisku a v uplynulém roce neposkytl žádné veřejné vyjádření. Jeho stanoviska občas tlumočí jeho advokáti.

Zemře v exilu?

Návrat do Španělska ale zatím nepřipadá v úvahu, protože bývalému králi se nepodařilo vyřešit své problémy s daňovými úřady a trestními orgány, míní konzervativní deníky El Mundo a ABC. Podle deníku El País různá vyšetřování místo toho, aby brala konce, otevírají úřadům další náměty k prošetření. Španělská novinářka Pilar Eyreová agentuře DPA řekla, že se bývalý král do země zřejmě nikdy nevrátí. „Zemře v zahraničním exilu,“ domnívá se Eyreová.

Juan Carlos I. byl dlouhá léta jednou z nejpopulárnější hlav států v Evropě. Konec jeho vlády ale poznamenalo více finančních a daňových skandálů. Kvůli tomu také přenechal v roce 2014 trůn svému synovi Felipemu VI. Svůj odchod ze Španělska odůvodnil tím, že nechce ztěžovat pozici svému následníkovi. Krok ale vyvolal kritiku. Například menší vládní uskupení Unidos Podemos ho označilo za útěk před spravedlností. Advokáti bývalého monarchy ale tvrdí, že jejich klient je k dispozici španělským soudům.

Juan Carlos I. je vyšetřován ve více kauzách daňových úniků či praní špinavých peněz. Zřejmě nejzávažnějšímu vyšetřování čelí ve Švýcarsku. Tamní úřady prošetřují převod několika desítek milionů eur, které v roce 2011 tehdejší král a jemu blízké osoby a nadace přijali ze Saúdské Arábie.

Vyšetřovatelé se domnívají, že se mohlo jednat o nelegální platbu za to, že skupina španělských firem získala v arabském království velkou zakázku na stavbu vysokorychlostních železničních tratí. V uplynulých měsících Juan Carlos I. uhradil španělskému ministerstvu financí několik nedoplatků na dani. Podle médií se tak snaží vyhnout tomu, aby případy skončily před soudem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...