Jste černoši? Svatba nebude!

Crystal Springs (USA) – Spojené státy dodnes bojují s rasovými předsudky. Rozruch tu vyvolal případ, kdy baptistický kostel v Crystal Springs ve státě Mississippi odmítl oddat černošské snoubence - kvůli barvě jejich pleti. Na odpor se postavili konzervativní členové církve, řada jejich souvěrců se ale naopak afroamerického páru zastala. Novomanželé Charles a Te'Andrea Wilsonovi teď chtějí svůj případ dostat před soud – pozdní lítost jim nestačí.

Baptistický kostel v pětitisícovém Crystal Springs ve státě Mississippi navštěvují převážně bílí věřící. Podle místního pastora někteří z nich svatbu Afroameričanů nechtěli - byla by první v celé 129 let dlouhé historii kostela. Kazatel nakonec jejich tlaku ustoupil a snoubence oddal jinde. „Nechtěl jsem mít spory uvnitř církve, ani jsem nechtěl, aby ovlivnily svatbu Charlese a Te'Andrey. Chtěl jsem zajistit, aby jejich svatební den byl výjimečný,“ vysvětluje pastor Stan Weatherford. „Náboženská obec rozhodla, že žádný černý pár se nemůže vzít v tomto kostele,“ říká ženich Charles Wilson. „Vůbec se mi to nelíbí. Nebyla jsem vychována k rasismu, ale k lásce vůči bližnímu,“ dodává Te'Andrea.

Baptistický kostel v Crystal Springs
Zdroj: ČT24/Google Maps

Charles a Te'Andrea kostel pravidelně navštěvovali, byť nejsou členy církve. Členem církve je ale nevěstin otec a její strýc v kostele pracuje.

Případ vyvolal rozruch po odvysílání v místní televizi. Obyvatelé se ale nařčení z rasismu brání, o rozhodnutí náboženské obce prý nevěděli ani věřící. „Byli jsme v podstatě vykresleni jako rasistická církev, ale to my nejsme. Každý, kdo chce projít dveřmi kostela, je vítán. Omlouvám se za to a odpusťte těm, kteří to způsobili,“ říká člen církve Bob Mack.

Nahrávám video
Reportáž Blanky Závitkovské
Zdroj: ČT24

Starostka města Sally Garlandová svolala manifestaci, která má dokázat, že Crystal Springs není rasistické. Novomanželům Wilsonovým ale pozdní lítost nestačí - svůj případ chtějí dostat před soud.

Rasová segregace oficiálně skončila už v polovině 60. let, kdy Afroameričané získali stejná občanská práva. Přestože v Bílém domě už čtyři roky úřaduje první černošský prezident, k diskriminaci dochází dál hlavně v konzervativních jižanských státech.

USA poukazují na úpadek náboženských svobod ve světě

Ministerstvo zahraničí USA ve své nové zprávě kritizuje potlačování náboženských svobod ve světě, mimo jiné i zákaz nošení muslimské burky, který uzákonily Francie a Belgie. V dokumentu o náboženských svobodách ve světě v loňském roce USA odmítají potlačování těchto práv v Číně, ozbrojené konflikty kvůli náboženskému vyznání v Pákistánu či útoky proti křesťanské koptské menšině v Egyptě.

„Evropské země se stále více rozcházejí v etnických, rasových i náboženských termínech. Demografické vývoje jsou doprovázeny nárůstem xenofobie, antisemitismu a protimuslimských nálad,“ upozorňuje zpráva. Zdůrazňuje nárůst počtu evropských zemí, mezi nimi Belgie a Francie, jejichž zákony zpřísňující kodex odívání mají nepříznivý dopad na muslimy i vyznavače jiných náboženství.

Terčem americké kritiky se ale stal i Pákistán nebo Afghánistán; konkrétně jde o uplatňování striktní podoby islámského práva šaría vůči nemuslimskému obyvatelstvu a jeho praktikování vlastní víry. Pákistán například vyhlašuje rozsudky smrti za takzvané rouhání a tamní úřady jen vzácně vyšetřují pachatele extremistických útoků proti menšinám nebo i tolerantním muslimům. Útoky přitom narůstají. Rovněž Saúdská Arábie uděluje tresty dlouhého věznění a bičování například za urážku proroka Mohameda.

Také vlády Ruska, Bahrajnu, Iráku a Nigérie ne vždy rozlišují mezi terorismem a mírovým praktikováním náboženství, uvádí se v dokumentu. Kritika zasáhla i Čínu, která uplatňuje represivní politiku vůči muslimským Ujgurům i tibetským buddhistům, komunistickou Severní Koreu, Írán a Eritreu. Úpadek náboženské svobody zaznamenala podle zprávy rovněž Indonésie či Maledivy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Dronový útok zasáhl americké diplomatické zařízení v iráckém Bagdádu, informoval v noci na středu deník The Washington Post s odvoláním na svůj zdroj a interní americké varování.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil také na předměstí libanonského Bejrútu, napsala v noci na středu stanice CNN s odvoláním na izraelskou armádu. Ta podle agentury AFP informovala rovněž o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v Bahrajnu nebo iráckém Kurdistánu. Saúdská Arábie oznámila, že zachytila sedm balistických střel a Spojené arabské emiráty informovaly o snaze zlikvidovat přilétající íránské střely a drony.
před 2 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...