Řím – Ztroskotání italské lodi Concordia stálo život přes deset lidí, další tisíce si prožily trauma, jiní se pohřešují. Agentura AFP dnes přinesla části radiotelefonického rozhovoru mezi kapitánem ztroskotané lodi Francescem Schettinem a velitelem italské pobřežní stráže Gregoriem De Falcem. Právě Schettino zřejmě nese za tragédii zodpovědnost. Rozhovor se uskutečnil v noci na sobotu, když probíhala evakuace pasažérů z plavidla. Kapitán na nahrávce jasně říká, že sedí v záchranném člunu a koordinuje pomoc. Ani po několika výzvách se na palubu lodi vrátit nechce. Schettino byl dnes podroben tříhodinovému výslechu. Mimo jiné komentoval rozhovor s dispečerem tím, že v dané době už byla loď převrácena o 90 stupňů a nebylo možné se svépomoci dostat zpět na palubu.
De Falco: „Jsem De Falco z Livorna, mluvím s kapitánem?“
Schettino: „Ano, dobrý večer, veliteli.“
De Falco: „Řekněte mi, prosím, své jméno.“
Schettino: „Jsem kapitán Schettino, veliteli.“
De Falco: „Schettino? Poslouchejte, Schettino. Na palubě jsou zablokovaní lidé. Přesuňte se teď se svým člunem k přední části pravoboku lodi. Je tam žebřík a vy po něm vylezte. Vylezte na palubu a řekněte nám, kolik je tam lidí. Je to jasné? Tuto naši komunikaci nahrávám, kapitáne Schettino.“
Schettino: „Veliteli, chci vám něco říct…“
De Falco: „Mluvte nahlas. Dejte ruku před mikrofon a mluvte hlasitěji, jasné?“
Schettino: „Loď je teď nakloněná…“
De Falco: „Rozumím. Poslouchejte: po schodišti na přídi lodi nyní sestupují lidé. Vy po tomto schodišti musíte jít opačným směrem, vyjít na loď a říct mi, kolik je tam lidí a co se děje na palubě. Je to jasné? Musíte mi říct, kolik je tam dětí, žen a lidí, kteří potřebují pomoc. A říct mi, kolik je tam lidí v těchto kategoriích. Je to jasné? Poslouchejte, Schettino, možná že se na moři sám zachráníte, ale budete vypadat hodně špatně. Udělám vám spoustu problémů. Jděte na palubu, sakra!“
Schettino: „Veliteli, prosím.“
De Falco: „Žádné prosím. Okamžitě jděte a vraťte se na palubu. Potvrďte mi, že se vracíte na palubu.“
Schettino: „Už jsem v záchranném člunu, jsem tady dole. Jsem tady a nikam nejdu, jsem tady.“
De Falco: „Co děláte, kapitáne?“
Schettino: „Koordinuji pomoc…“
De Falco: „Co tam koordinujete? Okamžitě se vraťte na palubu a koordinujte pomoc na palubě. Odmítáte to?“
Schettino: „Ne, ne, já neodmítám.“
De Falco: „Jděte na palubu, je to rozkaz. Nemyslete na nic jiného. Nařídil jste opuštění lodi. Teď velím já. Vraťte se na palubu! Je to jasné? Slyšíte mě? Jděte a zavolejte mi přímo z lodi. Na místě už je moje vzdušná pomoc.“
Schettino: „Kde jsou vaše prostředky pro pomoc?“
De Falco: „Jsou na přídi. Jděte tam. Už tam jsou mrtví, Schettino.“
Schettino: „Kolik jich tam je?“
De Falco: „Nevím. Jeden určitě, co jsem slyšel. To vy mi musíte říct, kolik jich tam je!“
Schettino: „Ale chápete, že je tma a nic není vidět?“
De Falco: „Co chcete dělat, Schettino, vrátit se domů? Je tma, takže se chcete vrátit? Jděte po schodech na příď lodi a řekněte mi, kolik je tam lidí a co potřebují. Hned!“
Schettino: „Jsem tu s druhým důstojníkem.“
De Falco: „Tak jděte na loď oba. Vy i váš druhý důstojník jděte ihned na palubu, jasné?“
Schettino: „Poslyšte veliteli, chtěl bych jít nahoru na palubu, ale je tady další záchranný člun. Jsou v něm další záchranáři. Stojí a je zablokovaný, zavolám ostatní záchranáře…“
De Falco: „To mi říkáte už hodinu. Jděte ihned na palubu, na palubu! A okamžitě mi řekněte, kolik je tam lidí.“
Schettino: „Dohodnuto, veliteli.“
De Falco: „Jděte tam okamžitě!“
