Podle eurokomisařky Věry Jourové (ANO) je nyní na České republice, jak se ke zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), která se týká dotace na Čapí hnízdo, postaví. Ve vztahu k premiérovi Andeji Babišovi (ANO) a Evropské komisi jsou ale její zjištění údajně komplikujícím faktorem. „Nepřispívá to k nějakému pocitu, že je všechno v pořádku,“ uvedla v rozhovoru pro pořad Události, komentáře. Evropská komise ale prý předpokládá, že se Česká republika ke zprávě postaví podle práva a doporučení, která obsahuje.
Když přijede premiér jednat s Jeanem Claudem Junckerem, jakou bude mít pozici?
Bude mít pozici premiéra evropské země. My jsme zvyklí jednat s vládami a ministry a premiéry v různém stádiu stabilizace. To znamená, že Jean Claude Juncker sice jedná s premiérem, který nemá důvěru, ale byl zvolen a na důvěru čeká.
Na druhou stranu kabinet tu důvěru mít nebude. Ovlivní to nějak vztahy s tím konkrétním kabinetem?
Jednáme se všemi, kteří mají mandát k jednání, což je v tuto chvíli premiér Babiš. Bude to velmi pravděpodobně vláda v demisi, takže jednáme samozřejmě s vládami v demisi. My respektujeme dění v členských zemích, pokud má ústavní rámec, a jednáme s tím, kdo ten mandát má.
Vnímáte tu těžkou situaci při sestavování vlády v Praze?
Samozřejmě, že Česká republika je teď v hledáčku Bruselu, ale i zahraničních médií, která ovlivňují uvažování bruselských institucí. Je to možná i tím zvláštním souběhem, co se děje po parlamentních volbách a před volbou prezidenta republiky, protože to je poměrně unikátní situace, která může ve svém výsledku způsobit třeba jiné směřování země nebo jiný nepředvídatelný vývoj. Což, já doufám, nenastane.
Pak je tam ještě zpráva OLAF o kauze Čapí hnízdo. Evropská komise tu zprávu má. Už jste na něco přišli?
Tuto zprávu má na stole kolegyně, která má na starost regionální rozvoj, nejsem to tedy já, ač by to tak mohlo vypadat, když mám na starosti justici. Ale dá se říct, že je to ve stadiu, kdy bude na českých orgánech, jak se budou k té zprávě stavět. Víme o tom, že ROP Střední Čechy dostal doporučení vyjmout ten projekt z financování a tím pádem je to skutečně na české straně – a to nejenom na režimu financování, ale i na orgánech, které řeší nesrovnalosti.
Zpráva je v tuto chvíli v Česku v podstatě veřejná. Informace z ní říkají, že by se mohlo jednat o podvod. Jak tohle vnímá Evropská komise ve vztahu právě k premiérovi?
Je to samozřejmě komplikující faktor. Nepřispívá to k nějakému pocitu, že je všechno v pořádku. Ale znovu, a už jsem to říkala několikrát, komise předpokládá, že Česká republika se k té věci postaví podle práva. To znamená, že vezme zprávu OLAF tak, že je tam vyjádřeno určité podezření a je tam doporučení a čeká se, jak na to budou reagovat orgány v Česku.
O evropském rozpočtu
V Bruselu se řeší ještě rozpočet na příští léta. Jean Claude Juncker řekl, že by bylo do budoucna dobré, kdyby země navýšily to, kolik přispívají do rozpočtu po tom, co odejde Velká Británie. Je podle vás schůdné zahájit v České republice debatu o tom, že bychom měli navýšit ty příspěvky do společného rozpočtu ve chvíli, kdy z něj budeme třeba dostávat méně a méně peněz?
Předpokládám, že ta debata se povede i pod zorným úhlem toho, kolik budeme přispívat a kolik budeme dostávat. Předpokládám, že Česká republika se v novém rozpočtu nedostane do pozice čistého přispěvatele. Jinými slovy, že bude přispívat více, než bude dostávat. Ta potřeba navýšení vyplývá ze dvou věcí. Jednak je tam díra po brexitu, protože Velká Británie byla čistým přispěvatelem. A zadruhé přeskupujeme priority, máme nové potřeby a naléhavé věci k řešení. Takže se bavíme o větší bezpečnosti a nějakém společném rozpočtu na obranu, což jsou mimochodem věci, které v ČR jsou mezi lidmi vnímány jako potřebné. Proto si myslím, že ta debata nebude tak složitá a že i Česká republika tak, jako již avizovalo například Polsko a Maďarsko, bude ochotna k jednání o určitém navýšení příspěvku.
Ta debata je ale politická a politická nálada nepřeje něčemu podobnému. Nebojíte se, že to bude velmi těžké zahájit takovou debatu, že bychom měli přispívat více do rozpočtu?
Bylo by to těžké, kdybychom zároveň věcně nejednali nebo neprezentovali, na co ty peníze půjdou. A samozřejmě, že ta holá věta – měli bychom přispívat víc – nebude rezonovat dobře. Zároveň doufám, že ta debata bude právě o tom, na co je potřeba přispívat, a zároveň na co už nebude potřeba přispívat. Protože debatou o novém rozpočtu zároveň debatujeme o té variantě, kdy i Čechům se líbí, že by Unie dělala méně a lépe. Že bychom se měli zbavit řady věcí, které třeba i v České republice lidé vnímají jako ty, co by Brusel řešit neměl.
To souvisí také s čerpáním. Na tiskové konferenci zaznělo, že země by měly být schopny vyčerpat ten balík peněz. A to je velký problém České republiky. Co s tím?
Musíme zjednodušit systém pro to budoucí období. Je tam souběh určitých složitostí, které jsou v evropské legislativě, ale zároveň musím říct, že český systém je velmi byrokratizovaný, velmi složitý. Je tam spousta mezičlánků, které by tam podle mě neměly být. Když jsem byla krátce ministryní pro místní rozvoj, velmi jsem si lámala hlavu, jestli v průběhu hry jde některé věci zjednodušit. Jde to velmi ztuha. Složitost toho systému rozdělování peněz vůbec nepřispívá ke snižování rizika korupce a podvodu. To je v naprostém rozporu. Proto si myslím, že bude velmi záhodno, když to my zjednodušíme v bruselských pravidlech a zároveň zabráníme členským státům, aby tam přidaly složitosti na jejich straně. Bude o to velký boj a já jsem na něj připravená.
O justiční reformě v Polsku
Polský premiér přijel do Bruselu jednat s Junckerem. Jak vnímá EU tuhle situaci ve vztahu Polska k V4?
My jsme řekli, že věříme, že se ten dialog nakonec podaří navázat a že bude věcná debata o tom, jestli reforma, kterou spustila polská vláda, nevede k nějakému narušení právního státu. Já si myslím, že pokud se pan premiér s panem Junckerem dohodli na tom, že budou pokračovat v dialogu, tak že to je snad docela dobrý signál, že bychom mohli dojít k nějakým lepším závěrům než k tomu, že budeme pokračovat v proceduře, kterou si teď opravdu nikdo nepřeje.
Narážím na to, že V4 vystupuje jako blok. Jsme součástí tohoto bloku. Poškozuje nás to samotné také?
Myslím si, že ne ve všem vystupujeme jako blok. Byly takové případy, kdy ty země prosazovaly svoje zájmy a nebylo to vnímáno jako narušení nějaké solidarity v rámci V4. Věřím tomu, že i v otázce justiční reformy v Polsku bude Česká republika na straně prosazování právního státu. Nakonec byli jsme svědky velmi silné reakce špiček justice v České republice. Ta reakce byla směřovaná do Polska a jasně říkala: „Vidíme tu reformu jako problematickou a jako cestu špatným směrem.“ Takže já věřím tomu, že pokud by mělo dojít na nějaké posuzování ze strany členských států, že Česká republika bude na straně právního státu. Ale znovu říkám – je to procedura, která by měla vyústit v hlasování členských států. Nikdo si to nepřeje, Brusel opakovaně říká, že si přeje dialog s polskou vládou. Já pořád ještě věřím, že se ta věc dá vybrat.
