V čerpání dotací se Česko zlepšilo, přesto zatím získalo jen desetinu peněz

6 minut
Události: Česko se v čerpání eurodotací zlepšilo, přesto stále patří k pomalejším
Zdroj: ČT24

Česko má v období do roku 2020 od Evropské unie k dispozici přes 612 miliard korun. Zatímco o některé operační programy je velký zájem, jiné vypisují úřady i několikrát nebo peníze přesouvají jinam – příkladem jsou dotace na vysokorychlostní internet. Česko se sice v rychlosti čerpání eurodotací zlepšilo, přesto v EU stále patří k pomalejším zemím. Nová vláda chce získávání dotací urychlit, v lednu rozhodne o konkrétním postupu.

Na internet je k dispozici 14 miliard korun. Do první výzvy se přihlásili pouze čtyři žadatelé, ministerstvo průmyslu proto vypíše druhou. Upravilo i podmínky, celou sumu se ale ani tak zřejmě nepodaří vyčerpat. 

„Jednáme o přesunu, představa byla přibližně 4 miliardy z těch 14,“ uvádí náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný.

Změny ve výzvě
Zdroj: ČT24/MPO

I přesto je resort průmyslu s čerpáním dotací v roce 2017 spokojený. A podobně mluví i ministerstvo pro místní rozvoj, které má agendu na starosti. Letos se Česko dostalo v žebříčku průběžných plateb vyplacených Evropskou komisí z 23. na 18. místo.

„Cíl 40 procent projektů, které měly být pod smlouvu nebo pod rozhodnutím o poskytnutí dotace, se podařilo naplnit. Aktuálně jsme už na nějakých 45 procentech,“ uvádí náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

EU přispívá i na výměnu kotlů

Z unijních peněz se platí třeba dotace na moderní a k životnímu prostředí šetrnější kotle. Zájemci už je z větší části rozebrali, k rozdělení zbývá 400 milionů korun. V aktuální druhé vlně požádali o výměnu 29 tisíc zařízení v hodnotě tří miliard. Většina krajů ještě žádosti přijímá – v Jihočeském a Zlínském kraji se jich už ale sešlo víc, než kolik úřady předpokládaly.

Další příležitost k výměně budou mít domácnosti zřejmě až za rok. „Tam už bude o něco menší částka, přibližně 2,7 miliardy. A to bude také poslední výzva z těch devíti miliard, které se nám podařilo získat z EU,“ upozorňuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Čerpání evropských dotací v roce 2017
Zdroj: ČT24/MMR

Od Nového roku se navíc mění pravidla pro výrobce kotlů. Na trh už nesmějí uvádět 3. emisní třídu, možný bude pouze doprodej těchto starších typů a i ten podle odborníků skončí během půl roku.

Modernější zařízení mají především vyšší účinnost. „Mají dokonalejší spalování, menší spotřebu paliva a samozřejmě také nižší emise, to znamená, že méně zatěžují životní prostředí,“ vysvětluje výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky Mojmír Krátký.

Osm a půl tisíce žádostí na podporu výzkumu, vývoje a vzdělávání eviduje ministerstvo školství. Zatím rozhodlo o projektech za téměř 40 miliard.

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Zdroj: ČT24/MŠMT

Spokojená nejsem, říká ministryně financí

Mnozí politici i tak říkají, že Česko čerpá pomalu. „Spokojená také nejsem, to mohu jenom potvrdit. Ministerstvo pro místní rozvoj by se mělo transformovat do tzv. ministerstva veřejného financování. Myslím, že by jejich starostí mělo primárně být právě čerpání z evropských fondů,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

„V zásadě všechny vlády ČR v posledních letech od vstupu do EU měly problémy s čerpáním evropských dotací,“ podotýká šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.

„Už bychom to po těch letech umět měli. Hlavní problém vidím v přípravě projektů a v koordinaci na úrovni vlády,“ říká místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Jak bude Česko čerpat evropské dotace v roce 2018, bude řešit vláda na jednom ze svých prvních zasedání. Už 11. ledna by ministři měli přijít s konkrétními plány. Současné programovací období končí v roce 2020.

  • Z aktuálních nároků požádalo Česko v Bruselu o proplacení 34 miliard korun. Dokumenty k dalším 10 mají odejít v nejbližších dnech. Celkem je z možných 612 miliard korun zajištěno 61,8 miliardy, tedy téměř desetina.
  • Velký zájem je o Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spadá pod resort průmyslu. Z 8602 žádostí za 70 miliard korun úřad schválil zhruba polovinu, přesně 4681 žádostí za 35,3 miliardy.
  • Operační program Životní prostředí eviduje 6898 přijatých žádostí za 51,4 miliardy. Uspěla více než polovina, celkem 3699 žádostí za 33,2 miliardy. Peníze šly například na výstavbu kanalizací, ochranu před povodněmi nebo zateplení stovek škol, školek a úřadů.
  • Zdroj: MMR, MPO, MŽP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při srdečním selhání rozhoduje čas. Ukazuje to i příběh běžce pražského maratonu

Až deseti tisícům lidí ročně se v Česku náhle zastaví srdce – někdy i na desítky minut. Čas je přitom zásadní. Čím dříve zdravotníci nebo i laici zahájí oživování, tím vyšší je šance na záchranu. Dokazuje to také příběh irského běžce, kterému srdce přestalo bít během květnového pražského maratonu.
před 1 hhodinou

Pacient na Bulovce nemá krvácivou horečku, sdělil Válek

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Madlen a Matěj s poruchou krvetvorby mají šanci na uzdravení

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.
před 11 hhodinami

O předvolební kampani či bezpečnostních otázkách debatovali hosté Politického spektra

O předvolební kampani, hlavních prioritách nové vlády, bezpečnostních otázkách či o tom, kam by měly směřovat peníze daňových poplatníků, diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil předseda PRO Jindřich Rajchl, předseda Aliance pro budoucnost Pavel Sehnal a předseda SNK Evropští demokraté René Živný.
před 13 hhodinami

Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

O budoucnosti fotbalu na vesnicích a malých městech debatovali hosté Zkraje

Fotbal je nejrozšířenějším českým sportem, počet klubů se ale snižuje – za posledních osm let jich zmizelo 437, šlo především o venkovské oddíly. Jak se fenomén tohoto sportu na amatérské úrovni odráží v životě lidí právě na venkově? Jakou budoucnost mají kluby z vesnic a malých měst? K debatě v pořadu Zkraje přijali pozvání sekretář a trenér mládeže SK Jesenec-Dzbel Vladislav Matějka, bývalý reprezentant Roman Hubník, starostka Drnovic Zuzana Hermanová (ODS), člen rady Národní sportovní agentury František Horák, sociální geograf Ondřej Slach a režisér a herec Jakub Kohák. Diskuzi moderovali Klára Radilová a Martin Laštůvka.
před 17 hhodinami

Praha 4 vyzývá ke změně názvu stanice metra D. Historik snaze nerozumí

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

„Tichý zabiják.“ Vysoký tlak nebolí, může ale způsobit vážné problémy

Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.
před 23 hhodinami
Načítání...