Jelcin dožil ve zlaté kleci pod přísnou kontrolou Kremlu

Moskva – První ruský prezident Boris Jelcin strávil penzi ve „zlaté kleci“: Kreml mu odposlouchával telefon a kontroloval, kdo jej navštěvuje. Ve své nové knize to tvrdí bývalý ruský premiér a Jelcinův blízký spolupracovník Michail Kasjanov. Z jeho knihy, která by měla vyjít počátkem října, uveřejnil v těchto dnech úryvky týdeník The New Times.

Penzi trávil Jelcin v luxusním vládním sídle a bylo ho často vidět na významných sportovních akcích. Zůstával ale stranou politického života. Vladimir Putin, který ho v roce 2000 nahradil v prezidentské funkci, přinutil Jelcina oslavit 75. narozeniny v Kremlu a kontroloval prý seznam jeho hostů. „Jelcin byl velice rozhořčen, že ho donutili slavit narozeniny v Kremlu, a ne tak, jak si představoval on - svobodně, neformálně,“ napsal Kasjanov. „Myslím, že konečně pochopil, že žije život vězně ve zlaté kleci. Když si to uvědomil, byla to pro něj pochopitelně tragédie.“

Putin krátce po nástupu k moci v roce 2000 požádal své ministry, aby Jelcina kvůli jeho chatrnému zdraví nechali na pokoji. Tato záminka k ukončení schůzek ale ve skutečnosti měla exprezidenta izolovat, vysvětlil ve Studiu ČT24 spolupracovník ČT Libor Dvořák. Jelcin věděl, že mu odposlouchávají telefon, a snažil se tomu vzdorovat. „Když mi budeš chtít zavolat, kup si nový mobil, párkrát zavolej a pak ho zahoď,“ poradil prý Kasjanovovi.

Jelcin podle Kasjanova u příležitosti svých 75. narozenin v roce 2006 nestál o osobní schůzku s Putinem a tato nechuť setkat se prý byla oboustranná. Putina sice Jelcin nikdy veřejně nekritizoval, nicméně nad některými jeho kroky vyjadřoval nevoli: Například se mu nelíbilo, že jeho nástupce obnovil sovětskou hymnu.

Boris Jelcin

Vládl Kremlu od roku 1991, pětkrát úspěšně odolal pokusu o sesazení a nečekaně abdikoval v prosinci 1999. Bývalý komunistický aparátčík se stal prvním ruským prezidentem a svého času byl symbolem opatrné demokratizace Ruska. Tato pověst ale notně utrpěla vpádem ruských jednotek do Čečenska. Jeho jméno je také spojeno s pádem komunismu a zánikem Sovětského svazu, za což dodnes sklízí obdiv i kritiku. Zemřel 23. dubna 2007 ve věku 76 let. Jeho nástupcem v prezidentské funkci se v roce 2000 stal Vladimir Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 1 hhodinou

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 4 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 11 hhodinami
Načítání...