Japonská vláda v úterý rozhodla, že začne do dvou let vypouštět do moře více než milion tun kontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima, kterou před deseti lety zničilo silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Podle zahraničních médií to oznámil premiér Jošihide Suga. Úřady došly k závěru, že krok nebude mít přílišné negativní dopady na životní prostředí. S tím však nesouhlasí některé nevládní organizace či místní rybáři. Nelibost nad japonským rozhodnutím již vyjádřila také například Jižní Korea a Čína, oznámení Tokia naopak podpořil Washington.
Japonsko se rozhodlo vypustit vodu z Fukušimy do moře, některé země i organizace vyjádřily znepokojení
Rozhodnutí japonské vlády je vyústěním několikaleté debaty o tom, jak naložit s velkým množstvím vody, která byla použita pro ochlazování jaderných reaktorů elektrárny poničených přírodní katastrofou.
Voda je nyní ukládána v nádržích v areálu elektrárny, jejichž kapacita však bude naplněna na podzim roku 2022, uvedla nedávno společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která zařízení řídí. Postupné vypouštění vody do oceánu bude trvat zřejmě desítky let s tím, jak se bude dařit reaktory vyřazovat z provozu.
Podle agentury Reuters je v nádržích téměř 1,3 milionu tun kontaminované vody. Japonci čistí tuto vodu pomocí filtračního systému, jenž z ní odstraňuje většinu nebezpečného materiálu vyjma tritia – izotopu vodíku, který se těžko separuje a je pokládán za relativně neškodný. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi při návštěvě elektrárny loni v únoru prohlásil, že vypouštění kontaminované vody do moře odpovídá celosvětovým standardům a je to běžný způsob, jakým jaderné elektrárny s vodou nakládají.
Lidé před úřadem premiéra v Tokiu protestují proti plánu
Jižní Korea reagovala předvoláním velvyslance
Některé nevládní ekologické organizace v čele s Greenpeace však tvrdí, že voda z Fukušimy obsahuje také další prvky, které jsou zdraví škodlivé a o jejichž výskytu japonská vláda mlčí.
S plánem vlády rovněž dlouhodobě nesouhlasí místní obyvatelé a rybáři, kteří se bojí, že zákazníci přestanou kupovat ryby ulovené v oblasti.
Proti je také Jižní Korea, která si kvůli japonskému rozhodnutí předvolala japonského velvyslance v Soulu. „Bylo by těžké to přijmout, pokud by se Japonsko rozhodlo vypustit kontaminovanou vodu bez dostatečných konzultací,“ uvedla jihokorejská vláda. Jižní Korea, která již nyní zakazuje dovoz mořských plodů z vod u Fukušimy, rovněž hodlá zvýšit vlastní měření radioaktivity v oblasti. Své obavy vyjádřily také Tchaj-wan nebo Čína, jež japonský krok označila za „extrémně nezodpovědný“.
Rozhodnutí Tokia naopak podporují Spojené státy, podle nichž Japonsko vykročilo cestou, jež se shoduje se všemi globálně přijímanými bezpečnostními standardy. Japonská vláda podle USA při rozhodnutí vystupovala transparentně.
Japonsko plán vypouštění kontaminované vody z Fukušimy zveřejnilo zhruba tři měsíce před začátkem letní olympiády v Tokiu. Některé soutěže by se měly konat pouhých 60 kilometrů od elektrárny. Bývalý premiér Šinzó Abe nicméně v roce 2013 ujistil Mezinárodní olympijský výbor, že situace v elektrárně je pod kontrolou a že Fukušima nebude mít na olympijské hry negativní dopad.
Jedna z nejvážnějších jaderných katastrof
Mohutné zemětřesení, které zasáhlo Japonsko 11. března 2011, uvrhlo zemi do největší krize od druhé světové války. Otřesy půdy vyvolaly místy až několikametrovou tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží. Podle statistik zemřelo 15 899 lidí a 2529 je evidováno jako pohřešovaných.
Tsunami poškodila také jadernou elektrárnu Fukušima. Ve třech jejích reaktorech selhaly chladicí systémy a došlo tam k explozím a požárům. Úřady po havárii uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny, aby uchránily občany před škodlivými dopady uniklé radiace. Havárie se zapsala po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu z roku 1986.