„Jako bych byla v béčkovém filmu a nemohla se vzbudit.“ Tisíce lidí uvázly kvůli koronaviru na lodi a nakažených přibývá

Luxusní dovolená ve východní Asii se pro skoro tři tisíce cestujících výletní lodi Diamond Princess na čtrnáct dní proměnila v drama. Kvůli šíření nového typu koronaviru skončili na začátku února všichni pasažéři v karanténě. Loď už skoro týden kotví v japonské Jokohamě. Úřady slibují, že jim 19. února povolí odejít. Někteří jsou ale vzhledem k rostoucí nemocnosti skeptičtí.

V pondělí vzrostl počet infikovaných na lodi o další desítky lidí, celkem je tak na palubě 175 potvrzených nemocných. Na plavidle se nachází 2666 cestujících a 1045 členů posádky, do dvoutýdenní karantény museli všichni. Nemocní jsou převáženi do zdravotnických zařízení v Tokiu a okolních prefekturách.

Mezi nově nakaženými je podle ministerstva zdravotnictví i jeden člověk, který dohlížel na dodržení karantény. Pasažérům a posádce rozdával dotazníky týkající se jejich zdravotního stavu. Podle nařízení nosil masku a rukavice, ale neměl ochrannou kombinézu.

Na lodi kromě Japonců, Australanů či Kanaďanů cestovalo i čtyři sta Američanů. Mezi nimi Spencer Fehrenbacher, který v Číně studuje a chtěl plavbou se svými přáteli oslavit čínský Nový rok. Teď je zavřený ve své kajutě a místo užívání si možností luxusního výletního plavidla tráví čas čtením a sledováním televize.

„Po třech dnech v karanténě kapitán lodi dovolil lidem na hodinu a půl vycházet na čerstvý vzduch. Musí mít ale ochrannou masku a udržovat si od ostatních alespoň metrový odstup,“ uvedl Fehrenbacher. 

Sen se změnil v noční můru

Členové posádky mají podle listu The Washington Post strach z nákazy koronavirem, protože se nemohou izolovat v kajutách podobně jako cestující, o něž se starají. Onemocnělo deset z nich, dva Ukrajinci a osm Filipínců, a dalším není dobře, ale nejsou od sebe nijak odděleni.

Zatímco klienti musejí zůstat v kajutách a mají jen omezenou možnost jít si zacvičit, posádka si stěžuje například na to, že všichni její členové používají ty samé toalety. Pracovat na Diamond Princess „byl můj sen, ale ten se proměnil v noční můru“, posteskl si nejmenovaný indický kuchař, který pro společnost, jíž loď patří, pracuje tři roky. 

Nahrávám video
Nový koronavirus dostal název 2019-nCoV
Zdroj: ČT24

„Nevím, co s námi hodlají dělat“

Na lodi zůstali uvěznění i novomanželé Milena Bassoová a Gaetano Cerullo. „Necítíme se tu bezpečně. Měli bychom být v karanténě ve zdravotnickém zařízení, a ne na lodi, která už je infikovaná,“ uvedla pro CNN Bassoová. Amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala, aby pro ně vláda vyslala letadlo.

S manželem zůstala na palubě zavřená i americká spisovatelka Gay Courterová. Podle japonských úřadů budou pasažéři z lodi puštěni 19. února, ona je ale skeptická. „Nevěřím tomu, protože tolika dalším lidem je špatně,“ uvedla. Představy, s kolika nemocnými už na lodi mohla přijít do styku, jí způsobují noční můry.

„Je to, jako bych se ocitla v nějakém béčkovém filmu a nemohla se vzbudit,“ uvedla Courterová k pocitu, který má, když sleduje ze svého pokoje zdravotníky pohybující se na lodi ve speciálních oblecích. „Nevím, co s námi hodlají dělat, ale věříme, že vláda Spojených států pracuje na tom, jak čtyři sta svých občanů z lodi dostat,“ uzavřela.

Jednou z těch, kteří se na lodi nakazili, je Rebecca Frasurová. Že je nemocná, se dozvěděla v pátek a sdílela o tom video. Měla slabý kašel, ale žádné jiné symptomy. Japonští zdravotníci ji odvezli do nemocnice. Její muž, který neonemocněl, na lodi zůstal.

Drtivá většina pasažérů jsou senioři

Podle informací webu The Japan Times plánuje japonská vláda, že dovolí loď opustit starším lidem a chronicky nemocným, jejichž zdravotní stav by se mohl v důsledku stresu z izolace zhoršit.

Podle informací z minulého týdne tvoří osmdesát procent pasažérů lidé starší šedesáti let, přičemž 215 cestujícím je přes osmdesát a jedenácti přes devadesát let.

Podle jednoho z pasažérů, kterého The Japan Times citují, se zdravotní stav některých jeho spolucestujících zhoršuje. Muž také uvádí, že na lodi je pouze jedna telefonní linka, na které lze konzultovat zdravotní problémy. Podle něj je velmi složité se na ni dovolat a lidé často musejí velmi dlouho čekat, než jim někdo odpoví.

Vláda už sice doručila na loď léky například na cukrovku či vysoký krevní tlak pro 750 lidí, zatím však nedodala léky pro pasažéra, který trpí horečkou. Na loď už ale dorazilo 45 doktorů, 55 zdravotních sester a 45 lékárníků, přičemž většina z nich jsou dobrovolníci. 

Na šíření nemoci na lodi Diamond Princess se přišlo poté, co Hongkong potvrdil koronavirus u člověka, který na ní cestoval. Plavidlo je proto od začátku minulého týdne v karanténě.

  • Nový virus, označovaný jako 2019-nCoV, se začal šířit z města Wu-chan ve střední Číně. Podle lékařů vyvolává onemocnění s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním).
  • Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...