Jak proti plýtvání jídlem: sdílením potravin i mobilní aplikací

Jak zamezit plýtvání jídlem? (zdroj: ČT24)

Každý Čech vyhodí v průměru skoro sedmdesát kilogramů potravin za rok. Každý Brit pak skoro 560 kilogramů. Jde přitom o potraviny, které jsou stále ještě „jedlé“ - jejich konzumace nikomu neublíží. Stejný problém má řada restaurací a supermarketů. V Británii se snaží plýtvání zamezit sdílením přebytečného jídla. V rámci Evropy pak funguje mobilní aplikace, která přispívá k tomu, aby zbylé jídlo nemusely vyhazovat restaurace.

Obliba sdílené ledničky, tedy místa, kam lze uložit jídlo po datu spotřeby - ať už z domovů, nebo restaurací - roste. A to i v Británii, kde si osmdesát procent obyvatel plete pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“ a kde průměrná domácnost proplýtvá v přepočtu sedmnáct tisíc korun ročně.

„Byznys, jako je ten náš, plýtvá jídlem ve velkém, takže darovat to lidem, kteří ho potřebují a kteří podporují komunitu v Brixtonu, kterou jsme součástí, je pro nás důležité,“ říká Sarah Cooková, marketingová manažerka kina Ritzy. 

Princip je jednoduchý: v momentě, kdy rodina nebo podnik zjistí, že objem ledničky není s to spotřebovat, odnese ho do komunitního prostoru, v tomto případě v londýnské čtvrti Brixton. Vzhledem k rostoucímu problému nedostatku jídla potraviny mizí rychle.

„Jídlo, které sem dáme, je pryč obvykle tak do 36 hodin,“ potvrzuje spoluzakladatelka projektu Rebecca Trevalyanová. „Hodně to pomáhá, pokud jste závislý jen na penzi. A ano, je to velmi dobré, moc dobré a jsou tu milí lidé,“ přikyvuje Maggie, obyvatelka čtvrti Marylebone. 

Aktivisté a experti navíc hrozí, že se spolu s politickými změnami bude situace zhoršovat. Rostou totiž jak ceny, tak obava z dopadů brexitu. Některé potraviny po rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie zdražily až o pět procent a očekává se další nárůst.

„Rozdíl je ten, že lidé s menším příjmem mají méně prostoru pro manévrování. Nemůžou své výdaje nějak přesměrovat, nemůžou ušetřit, když budou ceny vyšší,“ upozorňuje Sarah Boumphreyová ze společnosti Euromonitor, která provádí mimo jiné průzkumy trhu. 

  • Celosvětově se každý rok vyhodí téměř třetina veškerého jídla určeného k lidské spotřebě – přes  jednu miliardu tun.
  • Ve vyspělých průmyslových zemích skončí každý rok v odpadních kontejnerech přesně tolik jídla, kolik by stačilo k vymýcení hladu v celé subsaharské Africe – 222 milionů tun. 
  • Obyvatelé nejchudších zemí vyhodí jen asi 5 procent zakoupených potravin, ve vyspělých státech je to 30 až 40 procent. 
  • Při současném růstu světové populace a míře vyhazování jídla budeme muset do roku 2050 zvýšit produkci potravin o 60 procent, jinak budeme čelit hrozbě globálního hladu.
  • Zdroj: Fokus VM

Ohroženi tak nejsou jen lidé žijící na ulici. V Británii roste počet těch, kteří i přesto, že pracují, na běžné potraviny zkrátka nemají. Spolu s nimi ale roste i počet lidí a projektů, které tuny zbylého jídla směřují tam, kde je skutečně potřeba.

Pomůže i mobilní aplikace

Plýtvání se po Evropě snaží omezit třeba také mobilní aplikace Too Good To Go. Kromě planety na ní vydělají zákazníci, kteří mají levnější jídlo, i restaurace, protože prodají to, co by jinak vyhodily. „Aplikace nabízí jídlo od dvou do čtyř euro,“ říká její provozní ředitel Thomas Bjorn Momsen.

Mapa nabízí seznam restaurací a občerstvovacích zařízení, která by se kvůli normám musela potravin po zavírací době zbavit. Kvalita přitom zůstává stejná. „Byl jsem v jedné restauraci a všiml jsem si, kolik jídla k večeru zbylo. Zeptal jsem se číšníka: Co děláte se vším tím skvělým jídlem? A zjistil jsem, že ho prostě vyhazují,“ pokračuje Momsen. 

Na prodeji vydělají všichni, Too Good To Go je ke stažení zdarma. Restauracím dodává obaly, stará se o marketing a zákaznický servis. Za služby si účtuje jedno euro, zbytek zůstává podnikům.

„My opravdu nefandíme vyhazování jídla. Právě o víkendech zbude hodně potravin, které by se měly spotřebovat. Proto nám Too Good To Go obrovsky pomáhá, aby se jídlo dostalo k lidem,“ pochvaluje si berlínský kavárník Paul Parzych.   

  • Zatímco jedna část občanů trpí nedostatkem jídla, druhá plýtvá. Průměrný Čech hodí za rok do koše potraviny v hodnotě 20 tisíc korun. Každý měsíc vyhodí aspoň jednou jídlo z ledničky 40 procent lidí. Nejčastěji proto, že je prošlá lhůta nebo že jídlo začíná plesnivět. Mezi lidmi, kteří nedokáží šetrně nakládat s jídlem, jich je nejvíc ve věkové skupině mezi 18–24 lety. Nejčastěji se v českých domácnostech vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo.

Aplikaci používá i třeba Charlotte Bolwinová, která žije v Berlíně. Je studentka a jídlo za normální ceny si nemůže vždy dovolit. Tato aplikace jí ale nabízí mnohem levnější varianty. „Aplikace se mi líbí. Byla bych ale radši, kdyby v ní bylo více restaurací,“ dodává.  

Časem se Charlotte možná dočká. Projekt funguje od roku 2015, v současné době ho využívají lidé v devíti evropských státech - včetně Velké Británie, Francie nebo Dánska. A jeho zakladatelé už plánují proniknout i na americký trh.