Rijád varoval, že v případě odvety za zmizení novináře v Istanbulu zavede protiopatření. Podle analytiků tak naznačil, že by mohl porušit tabu a využít ropu jako politickou zbraň, píše Bloomberg. Saúdové opravdu mohou v krátkodobém horizontu dostat globální ekonomiku na kolena snížením těžby a prudkým růstem cen, varuje agentura. Jeden z deseti barelů vytěžených na světě je totiž saúdský a země vlastní téměř všechny volné kapacity pro případ výpadku dodávek.
Saúdská Arábie v neděli uvedla, že podnikne odvetu za jakákoliv represivní opatření spojená se zmizením saúdského opozičního novináře Džamála Chášakdžího. Ve skrytém odkazu na ropné bohatství saúdského království se v prohlášení uvádí, že saúdská ekonomika má vlivnou a důležitou úlohu v globální ekonomice.
Komentář Saúdské Arábie, která je největším vývozcem na světě, porušil základní tabu ropného trhu, myslí si konzultant organizace IHS Markit zaměřený na Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) Roger Diwan. Podobný krok se považuje za něco neslýchaného už od roku 1973, kdy arabské embargo vyvolalo první ropnou krizi.
Jen málo analytiků se ale domnívá, že Saúdská Arábie je připravena k činům. Pouhý náznak, že může použít ropu jako zbraň, ovšem podkopává dlouhodobé úsilí Rijádu vykreslit se jako mocnost usilující o ekonomickou stabilitu.
Až stovky dolarů za barel
Znepokojení ještě zesílil názor Turkího Dachíla, šéfa státní zpravodajské televize Al-Arabíja, který má blízko královskému dvoru, jenž otevřeně psal o použití ropy jako zbraně. „Pokud prezidenta Trumpa štve ropa za 80 dolarů, nikdo nemůže vyloučit, že se cena nevyhoupne na 100 i 200 dolarů za barel, nebo možná až na dvojnásobek tohoto čísla,“ upozornil.
Saúdskoarabská ambasáda ve Washingtonu později uvedla, že Dachíl neprezentuje oficiální názor království. Úředníci pak soukromě prohlásili, že dlouhodobé pravidlo, podle něhož se ropa a politika nemíchají, se nezměnilo. V pondělí saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih využil projevu v Indii ke zmírnění obav a slíbil, že jeho země bude nadále zodpovědným hráčem a že udrží ropný trh stabilní.
Skutečnost, že článek šéfa televize Al-Arabíja byl zveřejněn jen několik minut po saúdské tiskové zprávě, přesto vede mnoho analytiků k závěru, že byl buď vzkazem vyslaným mimo diplomatické kanály, anebo testovacím balonkem, který rychle splaskl, podotkl Bloomberg.
Saúdská Arábie také oznámila, že zahájila interní vyšetřování, které má zmizení Chášakdžího na istanbulském konzulátu objasnit. Pokud bude mít důkazy, pak zajistí, že se dotyční budou zodpovídat.
Bez ohledu na to, co vedení země zamýšlí, porušilo nedělní prohlášení dlouhodobý ortodoxní postoj království – že ropa se nespojuje s politikou, píše dále Bloomberg. Fálih během nedávné diplomatické roztržky s Kanadou zopakoval, že království má pevnou a dlouhodobou politiku, podle níž se vývoz ropy nemíchá s politickými záměry.
Například státní ropná společnost Aramco dodávala ropu rafinerii v Kanadě, přestože Rijád zpřetrhal většinu dalších ekonomických vazeb, upozorňuje Bloomberg.
Následky? Destabilizace globálního trhu a pokles poptávky po ropě
Pouhý náznak, že Saúdská Arábie využije ropu jako ekonomickou zbraň, vyvolává vzpomínky na fronty u čerpacích stanic a stagflaci v západním světě. Existují však i dobré důvody, proč Saúdská Arábie dosud nechtěla využívat svého vlivu na ropném trhu jako politického nástroje.
Pokud by se totiž Saúdové rozhodli k odvetě a využili k tomu ropu, způsobilo by to pohromu, upozorňuje obchodník Stephen Innes ze společnosti Oanda. „Globální trhy by to tak destabilizovalo, že by současné obchodní napětí mezi USA a Čínou vypadalo jako stolní hra Axis & Allies,“ prohlásil.
Ve střednědobém horizontu by to vedlo k masivní zkáze poptávky po ropě a urychlilo zavádění obnovitelných zdrojů energie a elektrických aut, upozorňuje Bloomberg.
Embargo v letech 1973 až 1974 a druhá ropná krize v roce 1979 navždy zničily poptávku po ropě, protože průmyslové země zdanily benzin a naftu a zahájily politiku úspor. Spotřeba ropy je dnes v Německu, Japonsku, Francii, Itálii a Británii nižší než v roce 1974.
