Jaderný špion Vanunu chtěl zachránit svět před válkou na Blízkém východě

Tel Aviv - Únos Mordechaje Vanunu je název operace izraelské tajné služby Mosad, při které byl v roce 1985 z Itálie do Izraele dopraven jaderný technik Mordechaj Vanunu, který britskému listu Sunday Times poskytl informace o izraelském jaderném programu a výrobě jaderných zbraní v Izraeli. Odborníci deníku Sunday Times z materiálů Vanunua vyvodili, že Izrael vlastní asi 200 atomových hlavic, a má tak šestý největší jaderný arsenál na světě. Izrael sám to však dodnes nepřiznal.

 V Izraeli nakonec proběhl neveřejný soudní proces, ve kterém byl Vanunu v roce 1987 odsouzen k 18 letům ve věznici s přísnou ostrahou. Dvanáct z nich strávil dokonce na samotce. Na svobodu se dostal až v roce 2004. Během svého pobytu ve vězení se stal jedním z nejvíc nenáviděných lidí v Izraeli. Izraelský vojenský rozhlas ho nazval největším zrádcem v dějinách země a i levicová média připouštějí, že je to podivín s divnými názory.

První cesta Mordechaje Vanunu začátkem roku 1985 vedla z Izraele do Austrálie. S sebou měl nevyvolané snímky z jaderného zařízení v Dimoně. Snímky nabídnul kolumbijskému novináři, od něhož očekával pomoc při publikaci materiálu v médiích. Cesta ke zveřejnění ale nebyla jednoduchá, snímky odmítl i Newsweek. Teprve v srpnu 1985 pozitivně zaregovaly londýnské The Sunday Times. Do Sydney pak vyslaly svého pracovníka, novináře Petera Hounama, který měl za úkol posoudit věrohodnost Vanunových materiálů. Pravost fotografií potvrdil a později napsal, že byl překvapený množstvím detailů, které o Dimoně a jaderném zařízení Vanunu znal. 

Díky Hounamově dobrozdání se The Sunday Times rozhodly Mordechaje Vanunu přivézt do Londýna a tam podrobit jeho příběh dalšímu zkoumání (Theodorem Taylorem, žákem Roberta Oppenhaimera a dr. Frankem Barnabym, jaderným fyzikem). Podle některých informací o jeho cestě do Velké Británie informovala australská rozvědka britskou MI6 a ta informaci předala Mosadu, podle jiných Mosad Mordechaje sledoval již ze Sydney. 

Mosad nasadil kyprou blondýnu, ta Vanunua unesla

Pobyt v Londýně se pro Vanunua ukázal být velmi nudným. A tak se i přes doporuční zdržovat se v hotelovém pokoji stále více toulal po okolí. Problém na sebe nenechal dlouho čekat. Na Leicester Square 24. září se Mordechaj Vanunu setkal s atraktivní blondýnkou, která o sobě řekla, že je Američanka a představila se jako Cindy. Další setkání si domluvili v Tate Gallery. Vanunu se představil jako Johnson, což bylo jméno, pod kterým v Londýně pobýval. Nicméně Cindy byla ve skutečnosti Cheryl Haninová a byla agentkou Mosadu. Hounam Vanuna sice varoval, že by Cindy mohla patřit k izraelské rozvědce, ale Vanunu mu nevěřil. A tak nakonec Vanunu zmizel. 

Vanunu se do „Cindy“ zamiloval. Odmítla jeho sexuální návrhy, ale nabídla mu, že spolu odletí do Říma, kde má její sestra volné apartmá. Odletěli 30. září 1986 do Říma, kde sice bylo slíbené apartmá, ale Vanunu se sexuálních hrátek nedočkal. Omráčili ho a vpíchli mu uspávací prostředek. Poté ho agenti Mosadu přepravili v rychlém člunu na otevřené moře, kde byl přeložen na izraelskou loď a dopraven do Izraele, kam dorazili 7. října 1986. Vynesli jej na břeh a uložili v úkrytu patřícímu Mosadu. Informace o svém únosu poskytl Vanunu sám, když si je při převozu k soudu napsal na dlaň, kterou přitiskl na sklo tak, aby to mohli čekající novináři vidět. 

Mordechaj Vanunu byl v neveřejném procesu obviněn ze zrady a odsouzen k 18 letům odnětí svobody. Na svobodu se dostal v dubnu 2004. Z věznice v Aškelonu vyšel za velké pozornosti světových médií i svých odpůrců a příznivců. Pro většinu Izraelců je zrádce, pro hrstku zahraničních mírových aktivistů zase hrdina. Vanunu sám je na svůj čin dodnes hrdý. Nemá však už Izrael rád, nechce v něm žít, a odmítá dokonce mluvit hebrejsky. 

Devatenáct roků pracoval ve středisku výzkumu zbraní Dimona v provincii Beer Sheva. Předtím, než z tohoto místa odešel, pořídil snímky zevnitř továrny, aby prý světu ukázal, že Izrael skrývá jaderné tajemství. Měl na starost produkci radioaktivních prvků pro výrobu atomových bomb. Přesně znal množství vyprodukovaného štěpného materiálu, věděl, jaká se používají zařízení a jaký druh bomb se vyrábí. 

Vanunu: „Rozhodl jsem se to udělat, protože izraelští představitelé lhali. Neustále tvrdili, že nemají žádný zájem získat jaderné zbraně. Přesto vyráběli radioaktivní materiál, který mohl sloužit jen jednomu cíli: vyrobit jadernou bombu. Vyráběli toho značné množství. Spočítal jsem, že v roce 1986 už měli 200 atomových bomb. Také zahájili výrobu velmi silné vodíkové bomby. Tak jsem se rozhodl prozradit, čím se tajně zabývají. Chtěl jsem předejít tomu, že Izrael bombu použije a rozpoutá na Středním východě jadernou válku.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 4 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 6 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 6 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 7 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 7 hhodinami
Načítání...