Izrael zaútočil na školu v Gaze, kde se prý ukrývali ozbrojenci Hamásu

Při izraelském vzdušném úderu na školu ve městě Gaza zemřelo ve čtvrtek nejméně patnáct lidí a dalších 29 bylo zraněno, uvedli palestinští záchranáři ve zpřesněné bilanci obětí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládá teroristické hnutí Hamás. Podle izraelské armády se v objektu ukrývali ozbrojenci Hamásu.

Armáda uvedla, že ve škole ve čtvrti Šidžajáh na východním předměstí Gazy se shromáždila skupina členů Hamásu, proti nimž podnikla letecký úder. Hamás podle ní objekt školy využíval jako úkryt pro své bojovníky a velitele a plánoval odtud útoky proti Izraeli.

Údery na civilní infrastrukturu

Izraelské jednotky přitom už začátkem července vedly v této čtvrti intenzivní dvoutýdenní vojenskou operaci proti ozbrojencům Hamásu, kteří se sem přeskupili z jiných částí pásma.

Izraelci dodali, že před úderem přijali „řadu opatření“ ke zmírnění rizika civilních ztrát, včetně využití přesné munice a pozorování místa ze vzduchu. Informace o počtu obětí Izrael nesdělil, přičemž opět obvinil Hamás, že úmyslně operuje v civilní infrastruktuře. Hamás popírá, že by zneužíval civilní zařízení, jako jsou nemocnice a školy, k vojenským účelům.

Válku v Pásmu Gazy vyvolal bezprecedentní útok Hamásu na Izrael z loňského 7. října, při němž zahynulo na 1200 lidí, většinou civilistů. Dalších zhruba 250 osob palestinští ozbrojenci odvlekli na území Pásma Gazy jako rukojmí. Přes stovku z nich Hamás propustil na konci listopadu během dosud jediného příměří, které trvalo pouhý týden. Na 120 izraelských rukojmí je však už 300 dní v Pásmu Gazy stále zadržováno, zhruba třetina z nich je však podle izraelských úřadů po smrti.

Izraelská vojenská ofenziva si podle čtvrteční bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, vyžádala od října životy nejméně 39 480 Palestinců, dalších 91 128 bylo od začátku bojů zraněno. Tato čísla nelze nezávisle ověřit.

Válka také proměnila velkou část hustě zastavěného území v trosky, vyhnala přes 80 procent z 2,3 milionu obyvatel úzkého pobřežního pásu i několikrát z domovů a způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 57 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...