Izrael zaútočil na školu v Gaze, kde se prý ukrývali ozbrojenci Hamásu

Při izraelském vzdušném úderu na školu ve městě Gaza zemřelo ve čtvrtek nejméně patnáct lidí a dalších 29 bylo zraněno, uvedli palestinští záchranáři ve zpřesněné bilanci obětí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládá teroristické hnutí Hamás. Podle izraelské armády se v objektu ukrývali ozbrojenci Hamásu.

Armáda uvedla, že ve škole ve čtvrti Šidžajáh na východním předměstí Gazy se shromáždila skupina členů Hamásu, proti nimž podnikla letecký úder. Hamás podle ní objekt školy využíval jako úkryt pro své bojovníky a velitele a plánoval odtud útoky proti Izraeli.

Údery na civilní infrastrukturu

Izraelské jednotky přitom už začátkem července vedly v této čtvrti intenzivní dvoutýdenní vojenskou operaci proti ozbrojencům Hamásu, kteří se sem přeskupili z jiných částí pásma.

Izraelci dodali, že před úderem přijali „řadu opatření“ ke zmírnění rizika civilních ztrát, včetně využití přesné munice a pozorování místa ze vzduchu. Informace o počtu obětí Izrael nesdělil, přičemž opět obvinil Hamás, že úmyslně operuje v civilní infrastruktuře. Hamás popírá, že by zneužíval civilní zařízení, jako jsou nemocnice a školy, k vojenským účelům.

Válku v Pásmu Gazy vyvolal bezprecedentní útok Hamásu na Izrael z loňského 7. října, při němž zahynulo na 1200 lidí, většinou civilistů. Dalších zhruba 250 osob palestinští ozbrojenci odvlekli na území Pásma Gazy jako rukojmí. Přes stovku z nich Hamás propustil na konci listopadu během dosud jediného příměří, které trvalo pouhý týden. Na 120 izraelských rukojmí je však už 300 dní v Pásmu Gazy stále zadržováno, zhruba třetina z nich je však podle izraelských úřadů po smrti.

Izraelská vojenská ofenziva si podle čtvrteční bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, vyžádala od října životy nejméně 39 480 Palestinců, dalších 91 128 bylo od začátku bojů zraněno. Tato čísla nelze nezávisle ověřit.

Válka také proměnila velkou část hustě zastavěného území v trosky, vyhnala přes 80 procent z 2,3 milionu obyvatel úzkého pobřežního pásu i několikrát z domovů a způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V řecké vládě končí ministři zapletení do skandálu s eurodotacemi

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pátek obměnil kabinet a propustil tři členy vlády, kteří jsou zapleteni do skandálu kolem podvodů s evropskými zemědělskými dotacemi v zemi, napsala s odvoláním na mluvčího kabinetu agentura AFP. Řecká veřejnoprávní televize ERT a další média uvedla, že odcházejí ministr pro rozvoj venkova a výživu Kostas Tsiaras, ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu Ioannis Kefalogiannis a náměstek ministra zdravotnictví Dimitrios Vartzopulos.
před 8 mminutami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 12 mminutami

Rusko provedlo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i další regiony v centrální a východní části země. Zraněných je několik desítek. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
11:02Aktualizovánopřed 23 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 1 hhodinou

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 3 hhodinami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 9 hhodinami
Načítání...