Izrael zaútočil na jemenský přístav Hudajdá

Izrael provedl útok na jemenský přístav Hudajdá, uvedly úřady jemenského povstaleckého hnutí hútíů. Ti se v pátek přihlásili k dronovému útoku, který v izraelském Tel Avivu zabil člověka. Izraelská armáda útoky potvrdila, šlo podle ní o odvetu za stovky útoků z poslední doby. Mluvčí povstalců připustil zásahy ropných a dalších zařízení v přístavu. Hútíové rovněž tvrdí, že při útoku bylo zraněno nejméně osmdesát lidí. V odvetě za izraelský dronový útok oznámilo také libanonské šíitské hnutí Hizballáh, že vypálilo desítky raket na kibuc v severním Izraeli. Z Libanonu raketami útočilo na Izrael také palestinské teroristické hnutí Hamás, informovala agentura AP.

Agentura AP uvedla, že šlo nejspíš o první izraelský úder na jemenské území od počátku války v Pásmu Gazy. Podle ní hrozí, že po Libanonu se nyní otevře nová fronta v regionu, v němž Izrael bojuje proti spojencům Íránu.

„Stíhačky izraelské armády zasáhly vojenské cíle teroristického režimu hútíů v oblasti přístavu Hudajdá v Jemenu v reakci na stovky útoků, které byly v posledních měsících provedeny proti státu Izrael,“ uvedla izraelská armáda na síti X.

Izraelský premiér Bejamin Netanjahu uvedl, že útok na 1800 kilometrů vzdálený přístav Hudajdá je připomínkou toho, že Izrael může na své nepřátele udeřit kdekoliv. Nejednalo se podle něj o „nevinný“ přístav, nýbrž o zařízení, které hútíové využívali pro vojenské účely a proudily jím zbraně z Íránu, uvedl podle agentury Reuters. „Budeme se bránit všemi prostředky,“ citovala jej agentura AFP.

Podle izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta se jedná o vzkaz hútíům v reakci na to, že zabili izraelského občana. „Požár, který v současné době hoří v Hudajdá, je vidět na celém Blízkém východě a jeho význam je jasný,“ uvedl Galant podle agentury Reuters v prohlášení. „Hútíové na nás zaútočili více než dvěstěkrát. Když poprvé ublížili izraelskému občanovi, udeřili jsme na ně. A uděláme to na jakémkoliv místě, kde to bude nutné,“ dodal.

Izraelská armáda dříve uvedla, že v noci na pátek zaútočil na Tel Aviv dron íránské výroby, který však nespustil letecký poplach. Zemřel muž ve věku kolem padesáti let a dalších deset lidí utrpělo zranění. Hútíové se k tomuto útoku ústy svého mluvčího přihlásili a uvedli, že budou pokračovat v útocích na Izrael v rámci solidarity s Palestinci ve válce v Pásmu Gazy.

Ministerstvo zdravotnictví, které ovládají hútíové, tvrdí, že si nálet vyžádal nejméně osmdesát zraněných. Podle něj utrpěla většina vážné popáleniny. Povstalci provozovaná televize al-Masíra s odvoláním na ministerstvo už dříve uvedla, že útok zasáhl skladiště pohonných hmot. Terčem úderu byla podle televize také zařízení elektroenergetické společnosti.

Mluvčí hútíů v sobotu podle agentury AP potvrdil, že Izrael zaútočil na skladiště paliva a elektrárnu. Podle něj bylo cílem útoku „zvýšit utrpení lidu a vyvinout tlak na Jemen, aby přestal podporovat Gazu“. „Útoky jen zvýší odhodlání obyvatel Jemenu a jeho ozbrojených sil podporovat Gazu,“ dodal.

Politické vedení povstalců později uvedlo, že na izraelské údery „účinně odpoví“. Ozbrojené síly hútíů se nebudou zdráhat útočit na „životně důležité cíle“ v Izraeli, uvedl podle Reuters jejich mluvčí.

Nejmenovaný vojenský představitel Izraele také uvedl, že některé z cílů v Hudajdá mohly být „dvojího užití“, jako například energetická zařízení. Podle stejného činitele Izrael o útoku předem informoval spojence. Útok provedly stíhací letouny F-15, všechny se v pořádku vrátily na základnu.

Jemenští hútíové v průběhu devět měsíců trvající války mezi Hamásem a Izraelem opakovaně vypouštěli bezpilotní letouny a rakety směrem na Izrael. Až dosud ale všechny zachytil buď Izrael, nebo západní spojenci, jejichž síly jsou rozmístěny v regionu, uvedla agentura AP. Od listopadu jemenští povstalci podnikají také útoky na obchodní lodě v Rudém moři a Adenském zálivu, o nichž se tvrdí, že mají spojení s Izraelem.

Izrael ostřelovaly Hamás i Hizballáh

V odvetě za sobotní izraelský dronový útok vypálilo libanonské šíitské hnutí Hizballáh desítky raket na kibuc Dafna v severním Izraeli. Ten přišel několik hodin poté, co izraelský dron zasáhl auto v jiholibanonské vesnici Burdž Muluk a střepiny z rakety zranily několik lidí, kteří stáli poblíž. Podle libanonských médií jsou zranění civilisté syrskými občany a jsou mezi nimi i děti.

Palestinské teroristické hnutí Hamás současně oznámilo, že v odvetě za „sionistické masakry“ v Pásmu Gazy vypálilo z Libanonu rakety na izraelské vojenské stanoviště v severoizraelské vesnici Šomera. Izraelská armáda uvedla, že v celkově třech salvách zaznamenala asi 45 střel mířících z Libanonu do severního Izraele. Podle ní byly některé zachyceny, zatímco jiné dopadly na otevřená prostranství a nezpůsobily žádná zranění. Vyvolaly však několik požárů na Golanských výšinách, jejichž část Izrael okupuje od roku 1967.

V pátek Hizballáh uvedl, že poprvé provedl útok na izraelské obce Abirim, Neve Ziv a Manot. Podle hnutí šlo o odpověď na čtvrteční izraelský úder, při kterém zahynul vysoce postavený velitel v elitní jednotce skupiny.

Izrael v sobotu večer na útoky odpověděl svým útokem na muniční sklad Hizballáhu, uvedly tři nejmenované zdroje agentury Reuters. Útok se odehrál ve vesnici Adlun asi čtyřicet kilometrů od hranic s Izraelem. V oblasti jižního Libanonu byly podle svědků slyšet následné detonace. Nejméně čtyři civilisté byli zraněni, uvedly zdroje Reuters.

Bezprostředně po vypuknutí války v Pásmu Gazy, kterou loni v říjnu vyprovokoval bezprecedentní útok Hamásu na jižní Izrael, začal Hizballáh údajně na podporu Palestinců v Gaze ostřelovat prakticky denně území severního Izraele. Izraelské letectvo pravidelně na útoky odpovídá údery na pozice a členy Hizballáhu zejména na jihu Libanonu, ale někdy i hluboko v jeho vnitrozemí. Hamás v posledních několika měsících útoky na Izrael z Libanonu prováděl spíše sporadicky, připomněla AP.

Přeshraniční střety mezi Hizballáhem a izraelskou armádou si podle údajů agentury AFP v Libanonu vyžádaly na pět set mrtvých, většinou z řad ozbrojených členů hnutí, ale také více než sta civilistů. Na izraelské straně přišlo o život sedmnáct vojáků a třináct civilistů. Na obou stranách hranice se ze svých domovů musely evakuovat desetitisíce obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 4 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 4 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 5 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 8 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 9 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.