Búšehr/Tel Aviv - Izrael ostře protestuje proti zavážení paliva do jaderné elektrárny v íránském Búšehru. Tel Aviv požaduje mezinárodní tlak k zastavení íránského jaderného programu, pozice dalších zemí ale tak vyhraněné nejsou. Zavážení paliva do první íránské jaderné elektrárny je absolutně nepřijatelné, reaguje na včerejší události v Búšehru Izrael. Tedy země, o které se předpokládá, že jako jediný blízkovýchodní stát vlastní své jaderné zbraně. Obavy, že by s nimi Izrael mohl zaútočit na íránská jaderná zařízení, proto rostou.
Palivo začali ruští a íránští inženýři vkládat do elektrárny včera. Naplno by zařízení mělo začít fungovat přibližně za měsíc. „Je zcela nepřijatelné, aby země, která tak nestydatě porušuje mezinárodní smlouvy, mohla těžit z využívání jaderné energie,“ uvedl Jossi Levy, mluvčího izraelského ministerstva zahraničí.
Spojené státy ale nemají stejný názor. Podle nich není zavážení paliva do elektrárny z hlediska šíření jaderných zbraní žádné riziko. Americké ministerstvo zahraničí navíc opakuje, že jde o elektrárnu určenou pro civilní využití.
Její provoz bude kontrolovat Mezinárodní agentura pro atomovou energii. „Uran je pod společnou kontrolou expertů agentury. A použité palivo se bude vracet zpátky do Ruska,“ říká Sergej Kirijenko, ředitel společnosti Ruská atomová energie.
Palivo se bude v elektrárně obohacovat na 3,5 procenta. Na výrobu jaderné bomby je třeba obohacení na 90 procent. Experti ale novou elektrárnu přesto označují za nebezpečný milník.
„Využijí ho k výcviku celé generace jaderných vědců,“ myslí si íránista Simon Henderson. Ti potom mají pracovat v dalších deseti reaktorech, které Írán chystá. Uran se v nich prý bude obohacovat na daleko vyšší úroveň než v Búšehru.
