Modena/Praha - Jeden milimetr čtvereční kmenových buněk stačí italským vědcům, aby vrátili zrak slepým pacientům. Díky transplantaci kmenových buněk ze zdravé rohovky se daří léčit oči poškozené chemickými látkami či mechanickým zásahem. Léčba pomocí kmenových buněk je ale nadějí také pro pacienty s akutní leukémií nebo s rakovinou kostní dřeně s metastázemi. V budoucnu by se měly použít i při léčbě například roztroušené sklerózy, náhrady zubů, ale i léčbě srdce po infarktu.
Italští lékaři vrátili zrak desítkám pacientů, stačil k tomu jeden jediný milimetr čtvereční kmenových buněk. Ty lékaři odebrali ze zdravých částí pacientovy rohovky. Má to však jeden háček, poškození oka muselo být způsobeno chemickými látkami. „Nejde léčit každého pacienta, ale pouze ty, kteří mají poškozený povrch oka, třeba poleptáním při hašení vápna nebo mechanickým poškozením. U toho pacienta, pokud je poškozené jen jedno oko, se odeberou buňky z toho druhého a namnoží se. To může trvat i několik týdnů, pak se přenesou na zdravé oko a dochází k léčebnému účinku. Když jsou poškozeny obě oči, je to složitější, je potřeba odebrat buňky z jiného pacienta a namnožit je,“ vysvětluje princip léčby Vladimír Holáň z Ústavu molekulární genetiky.
Experti z univerzity v Modeně získali kmenové buňky ze zdravých částí pacientovy rohovky nebo z jeho zdravého oka. Z nich pak vypěstovali tenkou vrstvu, kterou nanesli na poškozenou oční tkáň. Jen v některých případech bylo nutné celou operaci zopakovat. Díky transplantaci kmenových buněk lékaři už vrátili zrak 250 pacientům. „Ke zlepšení zraku dochází opravdu během několika dní po operaci a vydrží to opravdu několik let. Existují pacienti, kteří mají zlepšený zrak až osm nebo dokonce 10 let,“ popisuje Holáň.
Podle studie byl zásah kmenových buněk úspěšný u tří čtvrtin ze 112 pacientů, kterými se studie zabývá. U 82 lidí byl zrak obnoven úplně, u dalších 14 částečně. „Měli jsme pacienty, kteří oslepli na obě oči. Dokážete si představit, jakou změnu kvality života to pro ně znamenalo? Byli nevýslovně šťastní. Někteří říkali, že je to zázrak,“ vypráví lékařka Graziella Pellehriniová, která se na výzkumu podílela.
Slova o malém zázraku potvrzuje i Holáň: „Kmenové buňky skutečně představují revoluci v biomedicínském výzkumu a mají opravdu velkou perspektivu.“ Výhoda kmenových buněk je také ta, že nejsou diferencované, dají se použít kmenové buňky z jednoho orgánu, které pomohou vyléčit orgán úplně jiný. „V tomto případě se bavíme o dospělých kmenových buňkách, to jsou kmenové buňky tělu vlastní, které se použijí někde jinde v těle nebo na tom samém místě. V tomto případě používají limbální buňky, tedy buňky přechodu rohovky a spojivky, které jsou schopny podpořit hojení rohovkového transplantátu,“ dodává primář oftalmologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Novák.
Výzkum transplantace kmenovými buňkami začal už v roce 1998. Je označován za významný průlom ve snahách o regeneraci částí organismu a dává naděje pacientům s nevratnými poruchami zraku. Díky své funkci rychle se dělit, přeměnit se na jiný buněčný typ, a tím umožňovat tělu vytvářet nové buňky, jsou ty kmenové velkou nadějí pro pacienty ve všech oborech, například u akutní leukémie a rakoviny kostní dřeně s metastázemi. Vědci už také pracují na léčbě kmenovými buňkami například roztroušené sklerózy, náhrady zubů, ale i léčbě srdce po infarktu.
