Řím - Počítačového odborníka Roberta Barbutiho znepokojily údaje o klesajících stavech místní suchozemské želvy zelenavé, a dal proto své znalosti do služeb ochránců přírody. Pomocí navigace chce nacházet snůšky vajec a mladé želvy odchovávat uměle mimo dosah predátorů.
Testudo hermanni, neboli želva zelenavá, je nejčastěji prodávanou a doma chovanou želvou. Dosahuje maximálně 35centimetrové délky a váží nanejvýš sedm kilogramů. Živí se rostlinami a v zimě spí. Ve volné přírodě nemá snadný život.
Počítačový odborník Roberto Barbuti toho byl svědkem v Maremmském přírodním parku na jihu Toskánska, kde její populace povážlivě klesá. „Jeden způsob, jak chránit suchozemské želvy, je odebrat vajíčka z hnízda a chovat mladé v zajetí po dobu prvních dvou, tří let, aby snůšku nebo vylíhlé želvičky někdo nezahubil. Tuto metodu používají také v centru Charlese Darwina na Galapágách, aby zvýšili počet želv, které dosáhnou dospělosti,“ podotkl Barbuti.
Želvy své budoucí potomky opustí ještě ve stadiu vajec
Želvy zelenavé se při rozmnožování chovají stejně jako všechny ostatní druhy těchto plazů. Vejce nakladou do písku a otočí se k nim jednou provždy zády. Pět až deset nehlídaných vajíček se tak snadno stává kořistí krkavců, vran a strak. Mladé želvy s měkkým krunýřem jsou až do tří let pochoutkou pro lišky a divoká prasata. „Na Galapágách je to jednoduché, tamní želvy jsou obrovské a celkem snadno je najdete. Drobné středomořské želvy ale žijí řídce rozptýlené v terénu a nakladená vejce velmi účinně schovávají,“ konstatoval profesor informatiky.
Roberto Barbuti, profesor informatiky, Univerzita v Pise:
„Předpokládám, že budeme mít do roka bezchybně fungující prototyp, tedy zařízení naprogramované tak, aby poznalo pohyby želvy. Pak zveřejníme výsledky, a do dvou let budeme mít komerčně vyráběný přístroj, dostatečně malý pro drobné Středomořské želvy.“
Profesor Barbuti se rozhodl pomoci sestrojením přístroje, který by připevněný na krunýř dokázal poznat charakteristické pohyby kladení vajec. Přímo v okamžiku snůšky upozorní ochránce a navíc jim poskytne přesné GPS souřadnice nového želvího hnízda. Zařízení je malé a lehké, aby samičky v běžném životě nijak neomezovalo. „Přístroj má několik částí -baterii, program, paměť a senzory různých typů, které snímají světlo, teplo, a především pohyby živočicha. Dále obsahuje vysílačku a GPS navigaci,“ podotkl Barbuti.
Čtyřčlenný tým z univerzity v Pise v čele s profesorem Barbutim si už zařízení patentoval. V květnu zjistí, jestli dostane dotaci z programu evropské unie LIFE+, který podporuje různé projekty na ochranu životního prostřední na území sedmadvacítky.
Většina želv ve Středomoří, tedy ve Španělsku, na jihu Francie a Itálie a na velkých ostrovech, patří mezi ohrožené druhy, a to i přesto, že se mohou dožívat až sta let. Všechny exempláře želvy zelenavé v obchodech s domácími zvířaty musejí pocházet pouze z líhní s oficiální licencí, které mají chovný program založený na jedincích už narozených v zajetí.
