Proč se dvaapadesátiletý Khalid Masood radikalizoval a zabil čtyři lidi v centru Londýna? Přímé pojítko mezi islámským konvertitou a radikály se nepotvrdilo, myšlenky džihádu však útočníkovi zřejmě nebyly cizí. Britská společnost nyní znovu začíná tlačit na tvrdší politiku vůči migrantům nebo dění v mešitách, tvrdí znalec Velké Británie Alexandr Tomský.
Dvaapadesátiletý Brit Khalid Masood ve středu vjel s autem na chodník, přičemž jeho řádění nepřežili dosud tři lidé a pět desítek jich bylo zraněno, z toho 31 skončilo v nemocnici. Pak vyběhl z auta a u parlamentu nožem zabil policistu. Nakonec jej ostraha zastřelila.
„Z mediálních reakcí je vidět, že lidem nejvíc vadí politická korektnost politiků. Často říkají, že to nemá s islámem nic společného a je to islamismus… Tohle běžný Angličan prostě nebere,“ uvedl Tomský v rozhovoru pro ČT.
Pachatel se narodil jako Adrian Russell Ajao, používal ale také jméno Adrian Elms. Měl bohatou kriminální minulost, poprvé byl odsouzen už v devatenácti letech, naposledy v roce 2003. Podle britského tisku v roce 2005 odjel učit angličtinu do Saúdské Arábie a v roce 2009 se vrátil do Británie a vyučoval v Lutonu. Podle stanice Sky News byl ženatý a měl tři děti, jiné zdroje hovoří o dvou potomcích.
Podle Tomského nese řada tamních obyvatel těžce fakt, že útok vedl muž narozený v Británii, nikoliv imigrant. „To, že se někdo narodil v Anglii, a nepřijal kulturu té země,… že konverze k islámu vede k tak drastickým útokům, to je něco, co je pro Angličany opravdu tragické. Oni vidí, že ti lidé tady s námi žijí a je to jakási pátá kolona,“ dodává politolog.
Podle něj se ve veřejném prostoru znovu přetřásá fenomén politické korektnosti, který vládě údajně brání v razantnějších krocích – například vůči mešitám. Mezi vládou a obyvatelstvem se tak neustále hloubí příkop.
„Lidskoprávní politika nedovoluje diskriminovat příchozí podle náboženství, což je absurdita, protože to nemá s lidskými právy nic společného. Souvisí to s právem azylu nebo s právem přijímání lidí. To jsou lidé, kteří nemají naše občanství, proč bychom je měli diskriminovat? Naopak je (z principu) musíme diskriminovat,“ dodává Tomský.
Policie mezitím pokračuje ve vyšetřování. Žádné přímé vazby Masooda na teroristy například z Islámského státu (IS), který se k útoku přihlásil, ale vyšetřovatelé neobjevili. Masood se podle nich nicméně zajímal o džihád.
„Mluvíme tu o zdravém člověku s rodinou, který měl co ztratit, o to důležitější je najít přesný motiv jeho činu. Experti v Británii čím dál více zpochybňují verzi, podle které to byl takzvaný osamělý vlk a jednal úplně sám,“ podotkl před několika dny zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Památku obětí uctily ve čtvrtek večer na londýnském Trafalgarském náměstí tisíce lidí. Sešli se tam také vysoce postavení zástupci anglikánů, katolíků, židů, sunnitů a šíitů. Středeční útok tehdy odsoudila také jedna z největších mešit v Birminghamu. Spíše o jednotě a klidu obyvatel hovořili také někteří čeští studenti pobývající v Británii.
