Írán označil nové americké sankce za neoprávněné

Írán považuje nejnovější americké sankce za balistický test za neoprávněné a neodůvodněné. Uvedl to mluvčí ministerstva zahraničí Hosejn Džáberí Ansárí. USA sankce vyhlásily v neděli – jen den poté, co v sobotu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) oznámila, že Írán plní závazky z dohody s mocnostmi o svém jaderném programu. V důsledku toho pak USA i EU ohlásily zrušení svých dosavadních protiíránských hospodářských sankcí.

Americké sankce uvalené kvůli íránskému programu balistických raket nemají právní a morální opodstatnění. Amerika prodává zemím této oblasti každoročně zbraně za desítky miliard dolarů. S jejich pomocí jsou páchány válečné zločiny na občanech Palestiny, Libanonu a také Jemenu.
Hosejn Džáberí Ansárí
mluvčí íránského ministerstva zahraničí

Novými omezeními USA reagovaly na říjnový test íránské balistické střely středního doletu, který považují za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Nová omezení se týkají 11 íránských společností a jednotlivců zapojených do balistického programu. Teherán ale hájí rozvíjení své raketové výzbroje jako své právo na zvyšování obranného potenciálu.

V sobotu zaznamenal Írán velký diplomatický úspěch, když MAAE potvrdila, že Íránci plní dohodu, kterou loni uzavřeli s pěticí stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Británie, Francie, Rusko, Čína) a také s Německem. Teherán podle ní omezí jaderný program a výměnou se ruší část mezinárodních sankcí proti němu.

John Kerry a Mohammad Džavád Zaríf na vídeňských jednáních o íránském jaderném programu
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Dění v Íránu otřásá s cenou ropy

Írán může začít volně obchodovat s ropou, na což ihned v pondělí reagovaly trhy novým propadem cen této suroviny. Například cena ropy Brent sestoupila až pod hranici 28 dolarů za barel na zhruba třináctileté minimum. Írán chce zvýšit denní export o 500 tisíc barelů, což je ale vzhledem ke stavu infrastruktury zatím málo realistické.

Írán je obrovský trh, který je dlouhodobě zanedbaný. Je tam mnoho příležitostí. Je to velmi zajímavá země po straně energetiky. Pro Evropu se tím otvírá možnost, jak obejít Rusko. To jsou mimo jiné další důvody, proč sankce byly odstraněny.
Irena Kalhousová
analytička

Do Teheránu na íránské pozvání přijel šéf MAAE Jukija Amano, kterého přijal prezident Hasan Rouhání. Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí řekl, že dohoda o íránském programu je vyjednaná na osm let, ale Írán má zájem o zkrácení této lhůty, a o tom chtějí Íránci s Amanem hovořit.

Írán jadernou dohodu s mocnostmi neporuší tak dlouho, dokud i Západ bude ctít své závazky vyplývající z ujednání, prohlásil pak Rouhání. Dohodu označil za „unikum v historii diplomacie“. Írán podle Rouháního nemá v úmyslu vyrábět jadernou zbraň. „Budeme jadernou dohodou vázáni, pokud tak bude činit i druhá strana,“ řekl prezident na setkání s Amanem.

7 minut
Analytička Kalhousová: Všichni věděli, že budou pokračovat sankce kvůli balistickým testům
Zdroj: ČT24

Podle uzavřené dohody musí Írán po dobu osmi let omezit svůj jaderný program podle dohodnutých limitů. Další etapa má být zahájena roku 2023, avšak počítá se  také s tím, že jestliže MAAE poskytne záruku mírového charakteru íránského programu dříve, například do pěti šesti let, může být uvolnění dalších sankcí urychleno. V platnosti totiž zůstávají americké i evropské sankce týkající se materiálu využitelného v civilních i vojenských oborech, softwarů, vojenských technologií, zbraní i jednotlivců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 4 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 5 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...