Irácké síly slaví triumf v Havídži. Islámský stát vyhnaly z posledního velkého města v zemi

Nahrávám video
Irácké síly dobyly Havídžu, poslední baštu IS v zemi
Zdroj: ČT24

Irácké síly oznámily, že dobyly Havídžu, poslední baštu Islámského státu (IS) v zemi. Jde zároveň o jedno z posledních velkých měst, které radikálové na Blízkém východě dosud ovládali. Píše o tom BBC. V bojích padlo skoro 200 islamistů a osvobozena byla téměř stovka vesnic. IS obsadil Havídžu před třemi lety.

Z Havídži v provincii Kirkúk uprchlo za poslední dva týdny na 20 tisíc civilistů. Irácké a kurdské jednotky teď zjišťují, zda mezi nimi do uprchlických táborů nepřicházejí i radikálové. „Co jsme mohli dělat? Museli jsme odejít. Střílelo se, letadla bombardovala domy den co den, protože tam byli Daeš. Byli jsme vystrašení,“ podotkla jedna postarší uprchlice.

Operace v oblasti začala 21. září, už v pondělí vojáci obsadili leteckou základnu jižně od Havídži, kterou radikálové používali jako výcvikový tábor a logistickou základnu. Nyní  hlásí irácké síly celkové vítězství.

„Mohu oznámit všem Iráčanům, iráckým ozbrojeným silám, těm, kteří podporují mír, našim partnerům v rámci mezinárodní koalice a všem těm, kteří trpěli - město Havídža je osvobozeno. Daeš ovládají už jen zónu na hranici se Sýrií,“ sdělil irácký premiér Hajdar Abádí.

„Islámský stát prohrává de facto jednu bitvu za druhou. Toto město (Havídža) bylo důležité pro udržení významných oblastí severního Iráku. Pokud prohráli, tak už pravděpodobně nejsou schopni vést nějaké silné vojenské operace,“ prohlásil bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

Po dobytí Havídži ovládá IS v Iráku pouze pruh země v západní provincii Anbár u hranic se Sýrií. Chalífát vyhlášený IS se de facto rozpadl již v červenci, když irácké síly podporované Spojenými státy dobyly Mosul, jakési hlavní město IS v Iráku. Boje se tehdy táhly devět měsíců. Iráčané už mají kontrolu i nad dalším velkým městem Tal Afar.

Kolem Havídže probíhá spojnice mezi Bagdádem a mezi severem Iráku, což je v kontextu kurdské nezávislosti čím dál důležitější. Vojenská porážka ale neznamená, že Islámský stát jako takový přestane existovat, naopak je pravděpodobné, že se bude čím dál tím víc uchylovat k různým útokům.
Jakub Szántó

Znovudobytí Rakká je na spadnutí

Radikálové prohrávají také v sousední Sýrii. Proti IS se nyní zaměřují dvě různé ofenzivy: jednu vede syrská armáda podporovaná Ruskem, druhou jednotky arabsko-kurdské koalice za podpory mezinárodních sil v čele se Spojenými státy. Boje se soustřeďují na východní provincii Dajr az-Zaur a baštu IS v Rakká.

Širší ofenziva s kódovým označením Hněv Eufratu, jež má za cíl dobýt toto syrské hlavní město IS, začala loni v listopadu. Nejprve jednotky dobyly okolní regiony v provincii, před čtrnácti dny oznámily, že mají v rukou už 80 procent Rakká.

V Dajr az-Zauru se hraje o strategické dopravní tepny, spojení Bagdádu se Sýrií i Jordánskem. Syrské vládní síly s pomocí Ruska nedávno radikály zcela obklíčily.

IS už ztratil nejméně polovinu území, která obsadil. Jen v Sýrii ale stále může mít odhadem až osm tisíc mužů ve zbrani. V Sýrii a Iráku za něj bojuje kolem 2500 Evropanů. O smrti vůdce IS Bagdádího se neustále spekuluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 11 mminutami

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 45 mminutami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 1 hhodinou

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
17:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 3 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 5 hhodinami

Demonstranti v Caracasu požadují amnestii pro politické vězně

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.
před 5 hhodinami
Načítání...