Iráčané vzali útokem íránský konzulát v Karbale. Žádají konec sektářského systému

Bezpečnostní složky v irácké metropoli začaly v pondělí střílet do davu demonstrantů a nejméně pět lidí zabily. Dalších 60 lidí bylo zraněno. Desítky demonstrantů v neděli v šíitském městě Karbalá zaútočily na íránský konzulát, kde dav nahradil íránskou vlajku iráckou. Bezpečnostní složky zabily tři protestující, dalších 26 lidí utrpělo zranění. Už páteční demonstrace v Bagdádu cílila na kritiku Íránu, který se podle řady Iráčanů vměšuje do vnitřních záležitostí země.

Agentura Reuters uvádí, že má video, na němž bezpečnostní složky v Bagdádu zastřelily demonstranta. Podle agentury byla použita ostrá munice. Kameraman Reuters mezitím uvedl, že viděl, jak byli zabiti nejméně čtyři další lidé. Podle agentury AP zemřel při střetech v irácké metropoli i jeden příslušník bezpečnostních složek.

Střety vypukly na jednom ze tří hlavních mostů v centru Bagdádu, když se příslušníci bezpečnostních složek snažili zabránit protivládním demonstrantům, aby se dostali přes řeku Tigris směrem k takzvané Zelené zóně. V přísně střežené oblasti sídlí některé vládní úřady a velvyslanectví.

Podle agentury AP se demonstranti dostali až k sídlu státní televize a na vzdálenost 500 metrů od úřadu premiéra. Někteří z nich na vojáky házeli kamení, vojáci proti nim použili slzný plyn, vodní dělo a ostrou munici.

Od října zemřelo na 250 lidí

Komentátoři přirovnávají události v Iráku k protestům, které začaly 17. října v Libanonu. V obou zemích se lidé bouří proti korupci a ekonomickému strádání, v obou zemích má značný vliv Teherán.

Při protivládních protestech v Iráku zemřelo od října na 250 lidí, další devět tisíc utrpělo zranění. Násilnosti vyvolávají obavy z možného zásahu Íránu a milicí v Iráku, jež islámská republika podporuje. Lidové mobilizační síly vydaly už v pátek prohlášení, v němž se staví za demonstranty a nabízejí jim ochranu.

Írán však vyzval demonstranty, aby žádali změny v rámci legálních struktur, které chtějí nepřátelé zničit. „Spojené státy a západní tajné služby s finanční podporou některých států regionu šíří nepokoje,“ prohlásil minulý týden nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí.

Násilí se přitom v minulých dnech nevyhnulo ani městu Karbalá, které je pro šíity jedním z nejposvátnějších. Na konci října v tomto městě jižně od Bagdádu zahynuly dvě desítky protestujících.

V neděli demonstranti přelezli betonovou bariéru, která konzulát chrání, a vyměnili íránskou vlajku za iráckou. Snažili se také budovu podpálit a házeli zápalné lahve, píše Reuters. „Karbalá je svobodné (město), Íráne, odejdi!“ křičeli někteří z protestujících. Bezpečnostní jednotky během incidentu střílely do vzduchu ve snaze dav rozehnat.

Páteční demonstrace v Bagdádu byly vůbec největším protivládním protestem od pádu bývalého prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003, uvádí Reuters. Téhož dne v městě Basra, které leží zhruba 60 kilometrů severozápadně od přístavu Umm Kasr, protestovalo pět tisíc lidí.

Revoltující mládež

V posledních dnech protesty dramaticky nabraly na síle, v ulicích jsou lidé různých náboženských a etnických pozadí. V denních hodinách jsou shromáždění poměrně pokojná, po setmění ale přechází ve srážky policie se samozvanou „revoluční“ mládeží.

Cíle demonstrantů nově obsahují i požadavek rezignace vlády a změny politického systému ustaveného po roce 2003. „Chceme konec sektářského sdílení moci, pracovní místa by neměla být rozdávána podle toho, jestli jste šíita, nebo sunnita. Chceme, aby všechny tyhle strany zmizely a nahradil je prezidentský systém,“ řekl Reuters dvaadvacetiletý student práv.

Většina nepokojů se odehrává na jihu země, kde se soustředí i produkce takzvaného černého zlata. Irák je sice na ropu velmi bohatou zemí, ale Iráčané se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a velmi špatnými veřejnými službami.

I když se po invazi amerických jednotek změnil politický systém a pravidelně se konají volby, občané vnímají politiky jako pevně zakotvenou elitu, připomíná agentura AP.

Irák směřuje k dalším volbám

Irácký premiér před více než týdnem ve svém projevu k národu prohlásil, že provede změny ve vládě a přijme reformy. Uvedl také, že lidé mají právo demonstrovat, ale že násilí nebude tolerováno. Rezignaci kabinetu, kterou demonstranti požadují, odmítl.

Irácký prezident Barham Sálih slíbil, že vyhlásí předčasné volby, až bude schválen nový volební zákon. Minulý týden vyjádřil sympatie s demonstrujícími a řekl, že premiér Ádil Abdal Mahdí je připraven odstoupit, jakmile za něj bude nalezena náhrada.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka.
10:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 38 mminutami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 45 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
před 51 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství ve své Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
06:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 3 hhodinami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 3 hhodinami
Načítání...