Iráčané odvolili, hlasování o novém parlamentu provázely atentáty

Bagdád - Jedenáct mrtvých a 26 raněných si vyžádaly násilnosti, které navzdory rozsáhlým bezpečnostním opatřením provázely dnešní parlamentní volby v Iráku - první od roku 2011, kdy se ze země stáhli američtí vojáci. Volební místnosti se pro 20 milionů oprávněných voličů uzavřely v pět hodin odpoledne našeho času. Kdy budou zveřejněny výsledky hlasování, není zatím jasné. Za favorita je považována koalice Právní stát současného premiéra Núrího Málikího.

O 328 parlamentních křesel se uchází více než devět tisíc kandidátů. Komentátoři neočekávají, že některá z mnoha politických stran a uskupení získá v parlamentu většinu. Největší šance ale dávají koalici premiéra Málikího. Ta se na rozdíl od ostatních aliancí nerozpadla na bezvýznamné strany. Málikí obhajuje třetí premiérský mandát po sobě. Úřady neoznámily, kdy budou zveřejněny výsledky. Při hlasování v roce 2010 to nebylo dříve než po dvou týdnech.

Předvolební období poznamenalo násilí, při němž od pátku zahynula více než stovka lidí. Dlouhodobě špatná bezpečnostní situace v západní provincii Anbár vedla volební komisi k omezení hlasování v této části Iráku. Otevřeno tam bylo pouze 70 procent volebních místností, ve zbytku se bude moci volit do konce roku.

Dnes byly hlášeny dva raketové útoky na volební místnosti západně od metropole a také poblíž Kirkúku. První dva nezpůsobily žádná zranění, zato poblíž Kirkúku zahynuly dvě ženy. Útočníci tam odpálili bombu ve městě Dibs. Severně od města atentátníci zabili dva pracovníky volební komise a stejný počet jich zranili. V jiné části Iráku pak atentátníci nařídili evakuaci jedné volební místnosti a následně ji zničili výbušninami.

Na volby dostali Iráčané volno

Přísná bezpečnostní opatření panovala v metropoli Bagdádu. V centru byla kontrolní stanoviště po 500 metrech, ulicemi projížděly automobily s vojáky vyzbrojenými automatickými zbraněmi. Úřady vyhlásily kvůli volbám až do čtvrtka volno, takže město bylo ráno klidné. Mnozí voliči se rozhodli odevzdat hlas co nejdříve. „Je to bezpečnější, dav přitahuje atentátníky,“ konstatovala sedmatřicetiletá žena, která při jednom z útoků minulý týden přišla o bratra.

Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor MF Dnes

„Můžeme mluvit o regulérních volbách, násilí v zemi ale roste. Lidé jdou volit v situaci, kdy se musejí vyhýbat křižovatkám, protože tam hrozí, že je někdo odbouchne. Musejí chodit postupně – kdyby se tvořily hloučky, hrozí, že tam někdo vpadne a vyhodí se do vzduchu. Jsou to volby, ale ve velmi specifickém prostředí.“

Núrí Málikí
Zdroj: ČT24/ČTK/ZUMA/Cui Xinyu

Třiašedesátiletý Málikí nařídil také uzavřít vzdušný prostor nad metropolí a zakázal provoz automobilů. Sám pak volil v hotelu Rašíd v přísně střežené zóně Bagdádu. Prohlásil, že si je „jist vítězstvím a že otázkou je pouze to, jak velké bude“. „Volíme pro svou budoucnost a své děti. Ohrožují nás teroristé, ale teď ohrozíme my je. Vyzývám Iráčany, aby přišli odevzdat hlasy, protože to je velká rána terorismu,“ řekl.
  
Hlasování bylo bez problémů v centrálním Iráku a na jihu. Násilí se odehrálo spíš na severu. Na některých místech se ráno tvořily fronty, odpoledne zájem o hlasování opadal.

„Většinu politiků je třeba vyhnat, protože kromě toho, že se roky hádají, nic nedělají,“ řekl sedmašedesátiletý občan Bagdádu abú Ašraf. Jednadevadesátiletý Džavád Saíd Kamáladdín řekl, že přišel hlasovat, protože doufá, že se politici vymění. „Jsou to všechno zloději,“ dodal. Isám Šukr, který v březnu přišel při jednom z atentátů o syna, řekl, že volí, aby měli synové a vnuci lepší život. „Teď si kvůli špatné bezpečnostní situaci nemohou ani jít hrát na hřiště. Chceme lepší život pro všechny Iráčany,“ řekl.

Z devíti tisíc kandidátů do parlamentu je přes 2600 žen, některé přitom usilují o víc než jen o naplnění zákonem stanovené čtvrtiny míst. „Odmítáme přijmout poslanecké mandáty pro ženy jako formalitu. Odmítáme být dodatkem mužských poslanců a být dál na okraji politiky,“ říká Asma al-Hasanová, lídryně Nezávislého ženského hnutí Tajjar. Dnes má jen pětina Iráčanek střední školu a pracuje necelých 15 procent žen. Mnohé vdovy nemají vzdělání, žijí ze státní podpory a žebroty a často jsou oběťmi sexuálního vydírání a náboru teroristů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilský prezident Kast přijal ve svém sídle Pavla jako první zahraniční návštěvu

Nový chilský prezident José Antonio Kast přijal v prezidentském paláci La Moneda českého prezidenta Petra Pavla s manželkou Evou. Pro Kasta je česká hlava státu první zahraniční návštěvou od březnového nástupu do funkce. Po jednání Kast řekl, že obě země pojí dlouholetá tradice diplomatických vztahů. Pavel na tiskové konferenci uvedl, že Česko považuje Chile za přirozeného partnera pro rozšiřování spolupráce.
03:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla v pátek nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žádné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, informuje Reuters.
před 6 hhodinami

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 13 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 13 hhodinami
Načítání...