Calais (Francie) - Francouzské Calais a britský Dover dělí přes moře sotva 30 kilometrů. Denně tuto cestu absolvuje bezpočet lidí, kterým stačí sednout na vlak nebo trajekt. Pro tisíce ilegálních migrantů je ale Británie nedosažitelná. Riskují proto stále víc a během posledních měsíců naprosto změnili taktiku: ideálním cílem je pro ně stojící kolona kamionů, do nichž se snaží dostat i za bílého dne. Z kamionů vyhánějí imigranty řidiči i policie. Návěsy jsou pod dohledem kamer nebo speciální termovize, mnoho aut se snaží vůbec neparkovat, nestavět a ani netankovat.
Calais v posledních měsících zažilo několik střetů mezi migranty a policií. V květnu provizorní tábor uprchlíků srovnaly se zemí buldozery. Úřady tvrdí, že kvůli epidemii svrabu. Proud lidí ale nevysychá - naopak. Z Afriky, Blízkého východu a dalších regionů utíkají před válkami a chudobou. Za riskantní cestu platí tisíce dolarů převaděčům, kteří jim Británii vykreslují jako zemi zaslíbenou.
Tento týden se nejméně až 400 migrantů snažilo dostat do kamionů, které v Calais čekají na nalodění do trajektu mířícího k britským břehům. Policisté k jejich rozehnání museli použít slzný plyn a povolat posily. Fronta kamionů na přístupovém obchvatu k přístavu je nyní delší než obvykle a policisté připouštějí, že se někteří běženci na auta mohli dostat.
„Počet migrantů v Calais v posledních týdnech dramaticky roste. Odhadujeme, že ve městě a okolí jich je až 2 300,“ říká prefekt regionu Denis Robin. Z přívalu uprchlíků je politický problém, z něhož se navzájem viní Francie a Británie. Londýn teď slibuje na boj s migrací v Calais v přepočtu půl miliardy korun - včetně vybudování bariéry u silnice k přístavu.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) koncem září upozornil, že imigranti většinou pocházejí z míst válečných konfliktů, a mohou proto žádat o udělení statusu uprchlíka. Málokdo z nich ale o získání azylu ve Francii stojí s poukazem na to, že členové jejich rodin žijí v Británii.
