Bělorusko by na státy Severoatlantické aliance nemělo pohlížet jako na nepřátele, a to navzdory hysterickým reakcím Moskvy. Na konferenci o mezinárodní politice to v úterý v Minsku řekl prezident Alexandr Lukašenko. Vztahy vzájemné úcty s NATO podle něj v konečném důsledku posílí běloruskou bezpečnost.
Prezident upozornil, že tři sousedé Běloruska – Polsko, Litva a Lotyšsko – jsou členy NATO a Ukrajina se o členství usilovně snaží. „Je to jistá výzva a živná půda pro konfrontaci, zejména vzhledem k plánům (Aliance) na posílení vojenské přítomnosti,“ řekl Lukašenko podle státní agentury BelTA. Bělorusko ale o nové příkopy kolem sebe nestojí, poznamenal.
O zlepšení vztahů se Západem musí Bělorusko usilovat přesto, že to vyvolává „alergickou a někdy hysterickou reakci našeho hlavního partnera, Ruské federace“, konstatoval Lukašenko.
„S NATO je třeba navázat vztahy vzájemné úcty, které mohou v konečném důsledku posílit bezpečnost naší země. Musíme s nimi mluvit, nesmíme na ně pohlížet jako nepřátele,“ řekl prezident a dodal, že „východní a západní směřování běloruské zahraniční politiky by se ideálně mělo vzájemně vyvažovat“.
Běloruský prezident se v posledních pěti letech snaží o zlepšení vztahů se Západem, kde byl donedávna označován za posledního evropského diktátora.
Když v roce 2014 Rusko, nejtěsnější běloruský spojenec, anektovalo ukrajinský Krym, Minsk odmítl zábor uznat. Běloruský režim rovněž uvolnil tlak na místní disidenty a v pondělí zrušil početní omezení amerického diplomatického personálu platné přes deset let.
