Ke vzájemnému dorozumívání užívají teroristé nejmodernější technologie. Strůjci pařížských útoků spolu před akcí velmi pravděpodobně komunikovali pomocí oblíbené herní konzole PlayStation, naznačil belgický ministr vnitra. Konzole totiž umožňují šifrovat zprávy tak, že jsou velmi obtížně proniknutelné.
Herní přístroje nejnovějších generací, jako populární PlayStation 4 nebo Xbox One, umožňují vlastníkům přístroje předávat si informace prostřednictvím zašifrovaného kanálu. Zprávu jako takovou vidí jen odesílatel a příjemce, pro kohokoliv jiného by měla být odstíněná. „Problém je tuto komunikaci monitorovat a sbírat pro další analýzu,“ vysvětluje Tomáš Rezek z Asociace pro mezinárodní otázky.
Krom toho se nabízí také možnost komunikovat uvnitř jednotlivých aplikací, například her nebo dalších nainstalovaných programů, a to bez používání klasických komunikačních projevů. „Není potřeba cokoliv psát nebo říkat. Komunikovat lze skrze hraný obsah,“ říká odborník.
Jako příklad může posloužit libovolná akční hra, během níž jeden z hráčů třeba vystřílí do zdi vzkaz, který následně zmizí. Hra totiž není naprogramovaná tak, aby tento typ informací dlouhodobě uchovávala. Tajné služby tak v mnoha případech nemají co analyzovat.
Sledovat a vyhodnocovat chování ve virtuálním světě počítačových her je krom toho extrémně časově i výpočetně náročná. „Je potřeba identifikovat, zda opravdu máte zájem analyzovat konkrétní chování této herní postavy. Je prakticky nemožné analyzovat veškerý herní obsah,“ konstatuje Rezek. Podle něj je takový způsob komunikace sice těžce odhalitelný, ale také dosti náročný a málo efektivní, zpráv takto nejde předat příliš mnoho.
Herní konzole jsou jen jedním ze způsobů, jak lze komunikovat s vyšší mírou zabezpečení. Další variantou jsou i chytré mobilní telefony, jejichž aplikace také umožňují určitou míru šifrování. Stále užívané jsou i tradičnější formy, kupříkladu videa, které teroristé sami nahrávají na internet. „Nelze vyloučit, že podle nastaveného pozadí nebo některých naaranžovaných objektů dochází k neverbální komunikaci,“ přemýšlí Rezek.
Součinnost teroristů při pečlivě připravovaných útocích je často velmi důmyslná a propracovaná a mohou se jí nechtěně účastnit i lidé, kteří o tom nemají ani ponětí. „Někdo požádá přítele, aby předal nějakou informaci, dopis nebo balíček,“ popisuje Rezek. Těsně před útokem se ale už prý jedná o omezenou komunikaci v úzkém kruhu lidí výhradně pomocí šifrovaných zpráv nebo kódových hesel.“
Svoboda, nebo bezpečí?
Nakolik jsou jednotlivé soukromé firmy zákonem nuceny, aby spolupracovaly se státními orgány, se liší stát od státu. Především ve Spojených státech je kladen velký důraz na spolupráci výrobců hardwaru i softwaru s bezpečnostními složkami. „Dostáváme se k otázce, zda je důležitější osobní soukromí, nebo kolektivní bezpečnost,“ uvažuje Rezek.
Bývalý zaměstnanec americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) i zpravodajské služby CIA Edward Snowden poskytnul médiím informace o rozsáhlém a utajovaném sběru dat, včetně telefonních hovorů, e-mailů, SMS zpráv nebo chatových vzkazů.
Takto hromadně získané informace jsou podle Rezka tajnými službami analyzovány na základě klíčových slov. „Pokud někdo použil v e-mailu slovo ‚bomba‘, tak je velká šance, že se to dostalo do nějakého detailnějšího programu,“ vysvětluje. Soudí ale, že daleko efektivnější je sledovat konkrétní vytipované jedince.
