Nezávislé hnutí Golos, které v Rusku čtvrt století monitorovalo volby, v úterý ohlásilo svůj konec. Organizace oznámila ukončení své činnosti necelé dva měsíce poté, co soud uznal vinným ze spolupráce s takzvaně nežádoucí organizací jednoho z šéfů Golosu Grigorije Melkonjance a poslal ho na pět let do vězení. Čelný představitel organizace vinu už dříve odmítl.
„Děkujeme všem, kteří po mnoho let věnovali svůj čas a energii tomu, aby naše země měla efektivní instituce a spravedlivé volby,“ uvedl Golos na svém webu. Dodal, že nikdy nepovažoval za svůj úkol vítězství určitých politických sil, protože monitorování voleb není politická činnost, ale způsob, jak chránit ústavní pořádek a práva občanů.
„Bohužel v souvislosti s rozsudkem v případu Grigorije Melkonjance to už nemůžeme dělat. Obhajoba dlouho čekala na text rozsudku, který obdržela teprve nedávno. V tomto textu soud prakticky staví Golos na roveň s nežádoucí organizací ENEMO,“ dodává uskupení, podle něhož verdikt představuje riziko stíhání pro spolupracovníky Golosu i ty, kteří u organizace hledali právní pomoc.
„Spravedlnost bohužel ne vždy vítězí, je třeba za ni bojovat. A vždy existuje riziko prohry. Tentokrát to tak dopadlo,“ napsal na závěr prohlášení Golos.
Nezávisle monitoroval ruské volby
Spolupráce s takzvaně nežádoucími organizacemi je od roku 2015 v Rusku trestným činem. Golos status nežádoucí organizace podle serveru Mediazona nemá. Podle dřívějšího vyjádření dalšího spolupředsedy hnutí Stanislava Andrejčuka zadržení jeho kolegy souviselo s činností Evropské sítě organizací monitorujících volby (ENEMO), k níž dříve Golos patřil. V roce 2021 ruské úřady prohlásily ENEMO za nežádoucí organizaci, načež Golos podle Meduzy účast v tomto sdružení ukončil.
Golos působil v Rusku od roku 2000 a zabýval se nezávislým monitorováním voleb. Vládu rozezlil například zveřejněním důkazů o podvodech při parlamentních volbách v roce 2011, což vyústilo v protesty, napsala dříve agentura Reuters. Uskupení se před dvanácti lety ocitlo jako jedna z prvních nevládních organizací v Rusku na seznamu takzvaných zahraničních agentů, což vedlo k ukončení jeho činnosti. V roce 2016 úřady rozhodly o jeho likvidaci.
Uskupení se však reorganizovalo na občanské hnutí na ochranu práv voličů a ve své činnosti pokračovalo, podle agentury AP odhalilo porušování pravidel při různých volbách. V roce 2021 ho ministerstvo spravedlnosti znovu zařadilo na seznam „zahraničních agentů“. Melkonjanc tehdy prohlásil, že skupina plánuje ve své práci pokračovat. Obhájci lidských práv považují proces s Melkonjancem za součást tažení ruských úřadů proti občanské společnosti, které se ještě zintenzivnilo po ruském vpádu na Ukrajinu před více než třemi roky.
