Ve Venezuele začaly prezidentské volby, a to v době, kdy přibývá hladovějících lidí, zvyšují se ceny a země zažívá vlnu masové emigrace. Řada lidí za to kritizuje politiku socialistického prezidenta Nicoláse Madura, jiní viní také opozici, kterou oslabují vzájemné spory. Na regulérnost voleb bude dohlížet tým mezinárodních pozorovatelů.
Hladovějící Venezuela volí prezidenta. Kritika padá na Madurův režim i hádající se opozici
Venezuela volí prezidenta, favoritem je Maduro (zdroj: ČT24)
Na dvacet milionů oprávněných voličů může svůj hlas odevzdat do půlnoci našeho času. Na volební místnosti dohlíží 300 tisíc vojáků. Favoritem je Maduro. „Dnes se opět účastním voleb, chci, aby u moci zůstal náš dělnický prezident, kterého nám tu Chávez zanechal,“ podotkla volička Zuny Carabajalová.
Podle některých průzkumů by ale mohl zvítězit jen těsně, podobně jako před pěti lety. „Tady před všemi mezinárodními pozorovateli, kteří přijeli ze všech kontinentů z více než čtyřiceti zemí světa, přísahám, že moje země bude respektovat vůli obyvatel vyjádřenou v hlasování a uzná výsledek voleb, ať bude jakýkoli,“ tvrdí dosavadní prezident.
Americká vláda Donalda Trumpa vedla strašlivou kampaň a snažila se Venezuelu očernit. Naše volby ale nezastaví. I kdyby přišlo hromobití, bouře nebo blesky, 20. května se tu volí. Lidé mohou vyjádřit svou vůli a my se postaráme, aby vůle venezuelského lidu byla respektovaná u nás i v zahraničí.
Velká část opozice ale hlasování bojkotuje, protože nepovažuje podmínky voleb za demokratické. To tvrdí i řada zemí regionu, Spojené státy nebo Evropská unie. „Volby ve Venezuele jsou jeden velký podvod. Lidé se ani nechystají jít volit, spíše by k urnám chodit neměli, protože nemáme nikde garanci toho, že budou uznány výsledky,“ říká obyvatel Caracasu Omar Ramirez.
„Pryč s Madurem“ je hlavní slogan stovek demonstrací, které organizuje opozice nejen doma, ale i v řadě měst v zahraničí. Žádné vážnější konflikty zatím nejsou hlášeny. Pozorovatelé podmínky voleb označují za nedemokratické.
Z významnějších politiků, kteří se k bojkotu opozice nepřipojili, má největší šance přiblížit se k Madurovi šestapadesátiletý právník Henri Falcón. Podle některých průzkumů by mohl získat 35 až 42 procent hlasů.
Venezuelané nemají jídlo ani léky, protesty režim umlčel
Autoritářský prezident se postupně vypořádal s nejvýraznějšími oponenty, včetně opozičního předáka Henriquea Caprilese. Část se ocitla ve vězení, část má zakázaný výkon veřejných funkcí. Parlamentu, v němž v roce 2015 získala převahu opozice, prezident pomocí ústavního soudu blokuje činnost.
Opozici tvoří mnoho stran, ideologicky od leva až do mírného prava, i když úplná pravice ve Venezuele nikdy nebyla. Historicky se spojily proti režimu ve stolu kulaté jednoty. K nim přibývají odpadlíci od režimu, tedy bývalí Chávezovi stoupenci. Je to tedy směs odpůrců současného stavu, ať už disidentů, nebo dlouhodobých odpůrců, někteří z nich byli guvernéři, ale nemohou kandidovat.
Země je také už několik let v hluboké ekonomické krizi - lidem chybí základní potraviny i léky. Vláda proto zavedla přídělový systém. Kvůli politické situaci a ekonomické krizi utekl ze země za poslední čtyři roky podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) asi milion Venezuelanů.
Mnozí vkládali naděje na změnu do loňských masových demonstrací, které vypukly koncem března. Venezuelané tehdy skoro denně vycházeli do ulic protestovat proti autoritářské vládě. Po čtyřech měsících ale protesty utichly - zemřelo na 150 lidí.
- Javier Bertucci (48): Evangelický pastor a byznysmen, který je v čele křesťanské církve Maranatha ve Venezuele, vystupuje proti potratům a homosexuálním sňatkům. V roce 2010 strávil několik měsíců v domácím vězení kvůli obvinění z pašování nafty. V roce 2016 se jeho jméno objevilo v souvislosti s aférou Panamských dokumentů (Panama Papers).
- Henri Falcón (56): Šéf opoziční strany Progresivní postup, podle odhadů má jako jediný z kandidátů určitou šanci porazit současného autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
- Falcón je penzionovaným vojenským důstojníkem a v letech 2000 až 2008 byl starostou čtvrtého největšího venezuelského města Barquisimeto. V letech 2008 až 2017 byl guvernérem státu Lara.
- V minulosti patřil k příznivcům socialistického prezidenta Huga Cháveze, ale později se od něj odklonil a v roce 2012 založil opoziční stranu. V prezidentské kampani slíbil vrátit původním vlastníkům podniky, jež autoritářský vůdce Maduro znárodnil.
- Nicolás Maduro (55): Prezident Venezuely od března 2013, má velkou šanci znovu vyhrát. Velká část opozice totiž volby bojkotuje a vyzývá k neúčasti ve volbách, které označuje za podvod.
- Maduro absolvoval střední školu, kde se angažoval ve studentské samosprávě. V roce 1983 dělal bodyguarda prezidentskému kandidátovi Josému Rangelovi. Poté pracoval jako řidič autobusu caracaské MHD, kde se zviditelnil jako šéf odborů. V roce 1999 byl poprvé zvolen do parlamentu, jehož členem byl do srpna 2006. Od ledna 2005 do srpna 2006 parlamentu předsedal. Od srpna 2006 do ledna 2013 byl Maduro ministrem zahraničí a od října 2012 do března 2013 zastával úřad viceprezidenta.
- Svou první prezidentskou kampaň vybudoval na kultu zesnulého prezidenta Huga Cháveze, někdy mu říkají „Chávezův syn“. V roce 1997 patřil ke spoluzakladatelům Chávezova Hnutí V. republiky, které se v roce 2007 stalo pilířem Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV). Madurovu autoritářskou vládu kritizuje opozice, řada amerických zemí, včetně Spojených států, a rovněž Evropská unie. Venezuelský režim dlouhodobě pronásleduje své politické odpůrce a klade opozici administrativní překážky pro účast ve volbách.
- Reinaldo Quijada (58): Elekrotechnický inženýr, který hlásá návrat k revolučnímu socialismu předchozího prezidenta Cháveze.
- Zdroj: ČTK