Japonsko si připomíná čtyřiasedmdesát let od chvíle, kdy americký letoun shodil jadernou pumu na Hirošimu. Výbuch a následná radiace zabily 140 tisíc lidí. O tři dny později pokračovala zkáza v Nagasaki. Teprve atomové bomby ale přiměly japonskou armádu ke složení zbraní a ukončily druhou světovou válku.
Hirošimu si Američané vybrali, aby co nejlépe prozkoumali účinky jaderné bomby, říká historik
Historik Jaroslav Láník: Hirošima byla bombardováním nedotčená, a proto ideální ke zkoumání účinků jaderné bomby (zdroj: ČT24)
„Jako jediná země, která zažila ve válce nukleární zkázu, musíme vytrvale pracovat na tom, aby ve světě nebyly jaderné zbraně. To je cílem naší země a ten se nezmění ani v nové éře,“ uvedl během pietního aktu japonský premiér Šinzó Abe.
Podle historika Jaroslava Láníka bylo v závěru války jasné, že se Japonsko bude úporně bránit. „Ukázalo se, že je nezlomilo ani až barbarské bombardování hlavního města Tokia v noci z 9. na 10. března 1945. Tehdy byly použity hlavně zápalné bomby a v ohnivém infernu zahynulo více než sto tisíc obyvatel a prakticky čtvrtina hlavního města byla srovnána se zemí,“ připomíná.
V Japonsku si připomínají svržení atomové bomby na Hirošimu (zdroj: EBU)
Představa, že každý z japonských ostrovů bude dobýván na základě složitých vyloďovacích operací, kterým budou předcházet masivní letecké útoky, a že tyto operace budou provázeny značnými ztrátami jak mezi americkými vojáky, tak civilním obyvatelstvem, posléze přimělo americké vedení, aby použilo jaderné bomby, podotkl Láník.
Ve hře byl i úder na Jokohamu
A proč si Američané vybrali k prvnímu útoku právě Hirošimu? „Mělo to být město, které bude mít určitý ekonomický, vojenský a administrativní význam, mělo mít určitou velikost a neměly na něm být uplatňovány předchozí nálety. Mělo zůstat neporušené, a to v poněkud cynické snaze co nejlépe prozkoumat účinky této bomby,“ vysvětlil Láník.
Američané si tak vytipovali několik měst, mezi nimi byla právě Hirošima a Nagasaki. „Uvažovalo se i o Jokohamě a dalších městech,“ podotýká historik.
Washington byl podle historika rozhodnutý, že ukončí válku, a věřil, že použitím jaderné bomby zlomí japonský odpor. Ke konečné porážce ale podle historika přispěla také Rudá armáda.
„Krátce po svržení první jaderné bomby na základě dohod z Postupimi zahájila rozsáhlou operaci v Mandžusku. Tam byla vyčerpaná japonská armáda doslova převálcována,“ uvedl Láník. Kombinace těchto událostí podle něj posléze přiměla japonského císaře k ohlášení kapitulace.