Zastřelený americký prezident J.F. Kennedy si uměl omotat novináře kolem prstu, aby o něm psali pouze v dobrém a ignorovali jeho nevěry. V pořadu ČT Hyde Park Civilizace to uvedla Eliška Hašková Coolidge. Bývalá asistentka pěti amerických prezidentů vyzdvihuje Richarda Nixona a příliš nechápe, že jemu nebylo prominuto, zatímco Billu Clintonovi ano. V současné době pozoruje určitý morální úpadek. „Dříve měli prezidenti pokoru uznat chybu, to je věc, která nyní ve světě chybí,“ řekla v ČT.
Hašková Coolidge: Dříve měli prezidenti pokoru uznat chybu, to ve světě chybí
V roce 1948 pozval Eliščina otce do USA americký ministr obchodu, aby mu doporučil, jak rozšířit obchod mezi Spojenými státy a tehdejším Československem. Po únoru 1948 ale musel za oceánem zůstat. O dva roky později se za ním přistěhovala dcera.
„Vidíš, Eliško, jsi uprchlička. Musíš si uvědomit, že to, co máš v srdci a co se sama naučíš, jsou jediné dvě věci, které ti nikdo nemůže vzít,“ vzpomíná Hašková Coolidge na otcova slova po příjezdu. Později za nimi přijela Eliščina babička, která dívku naučila, jak se chovat, a stala se jejím vzorem.
PODÍVEJTE SE: 13. komnata Elišky Haškové Coolidge
Vysněná kariéra? Spíš omyl
Do Bílého domu se Hašková Coolidge dostala omylem. „Měla jsem pohovor na ministerstvu zahraničí, že nemohu být v diplomatických službách. V té době tam totiž platil zákon, který říkal, že musíte být občanem deset let, a já byla občankou pouze sedm let,“ konstatovala.
Během pohovoru jí ale doporučili místo asistentky v Bílém domě, kam byla v pouhých 22 letech přijata. Že je Češka, jí nikdy neuškodilo. „Vždy jsem na to byla hrdá. V kroji jsem recitovala plačícím krajanům básně. Vždy jsme dodržovali české tradice,“ podotkla Hašková Coolidge.
V roce 1968 provázela Václava Havla po Bílém domě. Budoucí český prezident se tehdy dostavil v džínech a kožené bundě. „(Američané) ho znali spíše jako spisovatele,“ poznamenala Hašková Coolidge s tím, že Havel byl během návštěvy spíše ostýchavý.
Po vraždě Kennedyho zavládl v Bílém domě šok a nervozita
Česká emigrantka v Bílém domě dostala za úkol založit kancelář zpráv pro styk s veřejností, kterou vedla dlouhých osmnáct let. O zastřelení J.F. Kennedyho se dozvěděla z rádia, když kupovala kalendáře. „Bylo to otřesné, šli jsme hned zpět do kanceláře, kde už bylo vše vyhrocené a byl zmatek,“ konstatovala emigrantka. „Byla tam cítit nervozita, šok a nepochopení, že se něco takového mohlo stát,“ popsala situaci.
Autorka knihy Pět amerických prezidentů, česká babička a já říká, že Kennedy dokázal lidi nadchnout, dát jim společný cíl. Na druhou stranu ale kritizovala pokrytectví, které v Bílém domě panovalo, a to, že novináři psali o prezidentovi jen pozitivně a ignorovali například jeho nevěry.
„Kennedy byl vždy korektní, pozdravil, potřásl rukou, ale když jsem pracovala již pro Nixona, tak za námi přišli dva novináři, kteří psali článek o mladých lidech pracujících v Bílém domě. Tak jsem se ptala, jak mohli psát takové články o úžasné rodině chodící do kostela. Řekl mi, že byli úžasně pohoštěni, že byli úplně omámeni. Byla jsem v šoku, že se mi přiznal,“ podotkla Hašková Coolidge.
Kvalita vůdce? Schopnost uznat, že se mýlil
Fakt, že měl prezident milenku, jí přitom nevadí tolik, jako to, že lhal Američanům do tváře. „Američané dřív (lež) neodpouštěli, teď se mi ale nelíbí, co se v Americe morálně děje. Dřív šly všechny zahraniční dary pro prezidentský pár do aukce ve prospěch chudých. To se změnilo a nikdo to nekomentuje,“ poznamenala Hašková Coolidge s tím, že dříve byl etický kodex na čtyři stránky, ale každý se jím řídil, nyní má 200 stran a neděje se to.
Uznávaná Češka nechápe, že se Clintonovi prominula nevěra s Lewinskou a Nixonovi se neprominula aféra Watergate. Přitom Nixon byl v Evropě jedním z nejuznávanějších státníků, který dokázal ukončit válku ve Vietnamu, připomněla. „Dříve měli prezidenti pokoru uznat chybu, to je věc, která nyní ve světě chybí: umění říct, že se mýlil, tak zkusme jinou cestu. To jsou kvality vůdce, které jsou strašně důležité,“ řekla Hašková Coolidge.
Nixon nebyl horší než Clintonová
Nixon byl podle ní nesmělý muž, ale „úžasný stratég“, který byl loajální vůči strůjcům aféry Watergate. „Hájil je, což bylo špatně, ale oni mu pomohli mít politický úspěch, tak se jim za to revanšoval a padnul. Myslím, že bychom měli dospět k tomu, že tento akt (nabourání se do centra Demokratické strany) je mnohem méně vážný, než to, co se stalo s e-maily Clintonové,“ tvrdí Češka, která by si přála v čele USA ženu, ale Clintonová by podle ní měla ze souboje odstoupit.
Demokratickou kandidátku na prezidenta Clintonovou vyšetřují v souvislosti s možnými úniky tajných informací, když ještě jako exministryně zahraničí řešila pracovní záležitosti přes soukromý e-mail.
Pokud jde o dalšího prezidenta Johnsona, ten byl podle Haškové Coolidge „morálně silný vůdce“, který měl „fantastickou manželku“, jež mu pomohla dostat se do nejvyšších sfér politiky. Johnson se snažil vymýtit chudobu a díky němu vznikl Civil Rights Act. O Carterovi Hašková Coolidge říká, že „neuměl lézt přes stromy“, o Fordovi pak, že to byl „velice slušný člověk, ale nevýznamný prezident“.
Narodila se v Praze ve významné české bankovní rodině. Česko opustila po vítězství komunistů, když jí bylo osm let. Ve Spojených státech žila s otcem a babičkou.
Vystudovala prestižní Georgetown University School of Foreign Service – obor diplomacie. V Bílém domě založila Kancelář prezidentských zpráv, jejímž úkolem je zajišťovat styk s veřejností. Jako její vedoucí pracovala 18 let jako zvláštní asistentka pěti amerických prezidentů.
V roce 1980 se na doporučení tehdy viceprezidenta Bushe přesunula do kanceláře ministra zahraničních věcí Alexandera Haiga. Dva roky poté za působení ministra zahraničních věcí George Schultze dostala nabídku od náměstka pro Latinskou Ameriku stát se jeho liaison s Kongresem. Po dvou letech, když on pozici opustil, se rozhodla přijmout pozici náměstka šéfa protokolu Spojených států, kde strávila další dva roky.
Následně se stala zástupkyní vedoucího Americké Mise v Organizaci Amerických Států (OAS). V roce 1990 odešla do předčasného důchodu kvůli pádu železné opony a možnosti pravidelně cestovat do České republiky.
V roce 2006 kandidovala do Senátu jako nestranička za ODS na Klatovsku a Domažlicku. Po vítězství v prvním kole se ale již těsně v druhém kole neprosadila. V současné době se intenzivně věnuje umění a managementu společenského chování a diplomatického a business protokolu.
(zdroj: www.ehc.cz)