Dallas - Už padesát let uplynulo od vraždy nejmladšího a asi i nejpopulárnějšího amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, teorií o příčině a strůjcích jeho tragické smrti ale rozhodně neubývá a jen málokterý Američan věří oficiální verzi, podle níž prezidenta 22. listopadu 1963 v Dallasu zastřelil osamělý střelec Lee Harvey Oswald. Zato spekulace režiséra Olivera Stonea, podle níž za vraždou prezidenta stojí CIA a souvisí s atentátem na kubánského vůdce Fidela Castra, znovuožila v loňském seriálu nahlížejícím novodobou americkou historii z tak trochu jiného úhlu.
Nejznámější konspirační teorie zahrnují CIA, obchodníky s naftou, mafii nebo viceprezidenta Lyndona Johnsona. Podle jiných šlo o komplot zbrojního průmyslu a ministerstva obrany kvůli obavám, že se Kennedy přestane angažovat ve Vietnamu. Během posledních padesáti let tak údajně vzniklo 42 různých teorií, bylo určeno 82 různých potenciálních vrahů a 214 lidí zapojených do atentátů. Většina z nich ale stojí takříkajíc na vodě, prozkoumány ostatně ještě nebyly ani všechny dokumenty CIA.
Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států
„Do okamžiku, kdy prezident Kennedy přijel do centra Dallasu, aby zahájil kampaň za znovuzvolení, si stačil udělat mocné nepřátele ve vrchních patrech establishmentu: ve zpravodajských službách, armádě, v obchodě.“
Ti, kteří hledají kritičtější pohled na věc, se obrací na Dava Perryho. Tento sedmdesátiletý bývalý pojišťovací agent sbírá důkazy okolo Kennedyho vraždy už od roku 1976 a většinu z teorií dnes dokáže vyloučit, počínaje tím, že kromě Oswalda existoval další střelec, útočící z pahorku grassy knoll na západní straně náměstí.
Co možná nevíte o smrti JFK?
- Prezident Kennedy byl zasažen třemi střelami do krku a hlavy.
- První dáma USA Jacqueline Kennedyová hned po střelbě vylezla na zadní část vozu a na sedadlo se vrátila se slovy: „Mám v ruce jeho mozek!“ a „Zabili mi manžela!“.
- Jedna z kulek vážně zranila v témže voze texaského guvernéra Johna Connallyho.
- Limuzína rychle dojela do blízké nemocnice, kde byl JFK ve 13 hodin prohlášen za mrtvého.
- Hodinu a půl nato složil na palubě letounu Air Force One prezidentskou přísahu viceprezident Lyndon Johnson.
Pokud ale Oswald přeci jen nezaútočil sám, kdo další stál za útokem na prezidenta? Možnost, že byl strůjcem útoku viceprezident Johnson, odmítá Perry jako naprosto neopodstatněný důsledek nepopularity Johnsona mezi některými Američany. Stejně tak nepravděpodobná je podle Perryho možnost, že atentát zosnovaly armádní kruhy, mimo jiné i proto, že Kennedy sice usiloval o vyřešení situace ve Vietnamu, v přímém rozporu s armádou ale nebyl. Další teorie jsou podle Perryho tak neurčité, že je ani nelze brát vážně, ať už jde o možnost zapojení chicagské, miamské nebo neworleanské mafie, nebo o neznámou konspirační skupinu obklopující Oswalda.
Co možná nevíte o Lee Harveym Oswaldovi?
- Oswald nebyl zatčen za vraždu prezidenta, ale za zastřelení policisty J.D. Tippitta, ke kterému došlo zhruba o tři čtvrtě hodiny později.
- Oswald se ale odmítl přiznat k oběma vraždám.
- Oswalda o dva dny později zastřelil majitel nočního klubu v Dallasu Jack Ruby při převozu do věznice v přímém televizním přenosu.
- Vražda prezidenta nebyla v roce 1963 federálním zločinem, tím se stala až o dva roky později.
- Osm měsíců před střelbou na prezidenta se Oswald pokusil zabít Kennedyho protivníka, antikomunisticky smýšlejícího generála Edwina Walkera.
Studená válka mohla být motivem podle teorií, podle nichž atentát připravila sovětská vláda či její tajná služba KGB. Potvrzeným faktem je, že pár týdnů před střelbou na Kennedyho navštívil Oswald ruskou ambasádu v Mexico City. Právě tato stopa vede ke spekulacím, že Oswald pracoval pro Rusy, nebo byl dokonce dvojitým agentem. Podle Perryho ale není ruský zájem na vraždě Kennedyho příliš pravděpodobný, ať už kvůli jeho relativně dobrým vztahům se Sovětským svazem i s Kubou, nebo kvůli obavám ze zahájení nukleárních útoků.
Jediná teorie, kterou Perry nedokáže vyvrátit: zapojení CIA
„Kennedy zjistil, že se CIA pokusila zabít Fidela Castra, což je pravda. Takže argumentem může být třeba to, že Kennedy uvažoval o zrušení CIA, a ta si proto objednala Kennedyho vraždu,“ naznačil Perry a poukázal také na to, že bývalý šéf CIA byl členem vyšetřovací komise, která za jediného viníka označila Oswalda. Podle jiných nechala Kennedyho zavraždit kubánská tajná služba v odplatě za pokus CIA zavraždit Castra.
A právě kubánská stopa bývá nejčastěji zmiňována mezi četnými konspiračními teoriemi o motivu Kennedyho vraždy. Mohlo také jít o pomstu kubánských emigrantů z Miami, kteří Kennedymu zazlívali, že se jim v dubnu 1961 při vylodění v Zátoce sviní na Kubě nedostalo očekávané podpory amerického letectva a nevyšel jim tak pokus o svržení Castrova režimu.
Také sám Oswald tvrdil, že je marxista, v letech 1960–1962 pobýval v Sovětském svazu a obdivoval kubánského vůdce Fidela Castra, údajně kontaktoval i proticastrovskou opozici.
Stone: Kubánská stopa a CIA
Kubánské emigranty zapojil do své teorie i režisér Oliver Stone, který ve velkofilmu JFK z roku 1991 prezentoval atentát na Kennedyho jako vládní spiknutí CIA a ministerstva obrany USA. Příběh právníka Jima Garrisona (v podání Kevina Costnera), který dodnes jako jediný přivedl tuto vraždu k soudu, rozvířil veřejné mínění natolik, že v roce 1992 Kongres schválil postupné odtajňování všech záznamů o vyšetřování Kennedyho vraždy.
Znovu se ke Kennedyho vraždě Stone vrátil v loňském dvanáctidílném seriálu Neznámé dějiny Spojených států, který se kriticky dívá i na další významné okamžiky amerických dějin od 2. světové války po současnost a představuje USA jako velmoc sledující vlastní dobyvačné a ziskuchtivé cíle.
Sám Stone přitom tvrdí: Pravda mého filmu nemusí být u tak kontroverzního případu, jakým je zastřelení Kennedyho, pravdou jedinou, stejně tak ale určitě není jedinou pravdou oficiální verze představená Warrenovou komisí. „Pár chyb jsme možná udělali, rozhodně ale ne v těch zásadních věcech. Informace jsme získávali přímo od očitých svědků,“ řekl k tomu Stone. Jak říká Kevin Costner v úplném závěru Stonova filmu: „It’s up to you“, tedy záleží na vás, čemu budete věřit.
Oficiální vyšetřování: Oswald střílel sám a tečka!
První vyšetřující komise, kterou v prosinci 1963 ustavil Kennedyho nástupce Lyndon Johnson, dospěla v září 1964 k závěru, že Oswald byl jediným střelcem a jednal na vlastní pěst, stejně jako Ruby, který zemřel v lednu 1967 krátce před obnovením svého procesu. „Žádný takový důkaz se neobjevil. Vzhledem k tomu, že od závěrů komise uplynulo téměř 50 let, tak si myslím, že je nepravděpodobné, že by někdo našel věrohodný důkaz zpochybňující závěry našeho vyšetřování, že Oswald jednal sám a že za vraždou prezidenta nestálo nějaké spiknutí,“ řekl člen Warrenovy komise Howard Willens.
Veřejnost se ale se závěry Warrenovy komise nespokojila, takže v polovině 70. let byla ustavena vyšetřující komise Sněmovny reprezentantů, která v roce 1979 připustila verzi více střelců, čímž podpořila teorie o spiknutí. Za nepravděpodobné ale komise označila, že by si atentát objednala sovětská či kubánská vláda, mafie či proticastrovská opozice. Nakonec nepotvrdila ani možnost druhého střelce a v roce 1988 bylo vyšetřování uzavřeno se stejným závěrem jako v roce 1964.
Jako jediný přivedl atentát k soudu okresní prokurátor New Orleansu Jim Garrison, který obžaloval obchodníka Claye Shawa z účasti na spiknutí s cílem zavraždit Kennedyho, na němž se podle Garrisona podílela CIA. V únoru 1969 byl Shaw zproštěn obžaloby, tento proces se ale stal podkladem Stoneova filmu i mnoha dalších teorií.
