Haiti ochromily násilné protesty. Prezident podle auditu okradl chudý stát o část venezuelské pomoci

Protestující Haiťané už několik dnů zapalují pneumatiky a blokují silnice v metropoli Port-au-Prince. V zemi také probíhá generální stávka. Nepokoje si vyžádaly několik lidských životů a zraněných. Lidé požadují odchod prezidenta Jovenela Moiseho spojovaného se zpronevěrou milionů dolarů z venezuelské pomoci. Haiti je nejchudší americkou zemí.

Prostesty začaly poklidně už v neděli, postupně však začaly přerůstat v násilnosti. Demonstranti házeli kameny a vzduch naplnil pach hořících pneumatik. Mnoho obchodů a čerpacích stanic zavřelo, kvůli zátarasům na silnicích se nedalo dostat do některých měst.

Policie postavila u prezidentského paláce barikády a proti demonstrantům, kteří se je snažili prolomit, použila slzný plyn. Podle místních novinářů zemřel nejméně jeden člověk poté, co se nedaleko odtud ozvala střelba. Policejní mluvčí uvedl, že v neděli zemřeli dva lidé, další čtyři utrpěli zranění a 12 osob bylo zatčeno. Podle opozice je ale počet mnohem vyšší.

Napětí v zemi ještě zesílilo poté, co opoziční senátoři, politické strany a protikorupční aktivisté slíbili, že budou na hlavu státu vyvíjet tlak, dokud neodstoupí. Vyzvali také ke generální stávce. „Říkáme lidem, aby pokračovali. Není to snadný boj. Nenechte se odradit,“ prohlásil senátor Antonio „Don Kato“ Cheramy.

Podnikatel Jovenel Moise nastoupil do prezidentského úřadu před dvěma lety bez jakékoliv předchozí politické zkušenosti. Volby vyhrál při zhruba devatenáctiprocentní volební účasti. Haiťané požadují jeho odstoupení kvůli korupci i zhoršující se ekonomické situaci a protestují také proti nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalé vlády.

Zpronevěřené miliony

V zemi navíc probíhá vyšetřování toho, jak stát nakládal s miliony dolarů z venezuelského ropného programu. Audit z konce května poukázal na pravděpodobnou korupci za bývalého prezidenta Michela Martellyho, kdy bylo kupříkladu na obnovu kina v metropoli vynaloženo pět milionů dolarů. Budova přitom dostala pouze novou fasádu. 

Současné hlavy státu se zase týká pochybné financování opravy silnic za milion dolarů. Ministerstvo pro veřejné práce podepsalo v roce 2014 smlouvu se dvěma stavebními firmami na opravu venkovské silnice na severu Haiti. De facto tak stát zaplatil opravu dvakrát. Ve vedení jedné z firem přitom byl právě Moise.

Masové nepokoje vypukly na Haiti také loni v létě, když vláda oznámila záměr zvýšit ceny pohonných hmot. I tehdy protestující zapalovali auta, blokovali silnice a rabovali obchody. Několikadenní střety si tehdy vyžádaly nejméně sedm obětí a vyústily v demisi premiéra a několika ministrů. Za dva roky úřadování prezidenta Moiseho mělo Haiti už tři premiéry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...