Havana - Před deseti lety americká vláda zřídila na vojenské základně Guantánamo věznici pro osoby podezřelé z terorismu. Jednalo se převážně o lidi spojené s činností teroristické sítě al-Káida a islamistického hnutí Tálibán. Jen malá část vězňů ale skončila za tu dobu před řádným soudem. Za deset let prošlo věznicí přes 770 lidí, nyní jich tam je 171. Dodnes kontroverzní „tábor zadržených“ budí rozporuplné reakce a americká vláda sklízí od občanskoprávních organizací kritiku.
První zajatci podezřelí z terorismu dorazili na vojenskou základnu Guantánamo na Kubě 11. ledna roku 2002. „U příležitosti desátého výročí Guantánama už nemůže být jasnější, že toto místo je naše katastrofální selhání, a to jak po stránce etické, morální, tak i po stránce národní bezpečnosti. Je to laboratoř na mučení lidí, kteří jsou tam zadržováni bez konkrétního obvinění a soudu,“ prohlásila ředitelka Národního bezpečnostního projektu Americký svaz pro občanské svobody ACLU Hina Shamsiová.
Igor Lukeš, profesor historie:
„Věznice funguje i po deseti letech vesele dál. Změnily se pouze detaily. Se zadrženými se zachází alespoň podle zpráv jejich právníků lépe. Před skutečným soudem s veškerými právy ale neskončil ani jeden zadržený.“
Věznici na základně Guantánamo zřídila administrativa tehdejšího amerického prezidenta George Bushe. V prvních letech Washington zajatcům nepřiznával status válečných zajatců a označil je za nepřátelské bojovníky. Nemusely se tak na ně vztahovat Ženevské konvence. Postupem času se začaly šířit i zprávy o kontroverzních metodách výslechů. Mediálně známou mučicí technikou se stal takzvaný „waterboarding“, kdy se na člověka, který má zavázané oči a je hlavou dolů, lije voda, takže má pocit topení.
Moazzam Begg:
„Co toto výročí znamená? Je to temná stránka historie lidstva. Je to příběh lidí, kteří jsou deset let vězněni bez soudu nejmocnějším národem světa, který neustále mluví o svobodě.“
Naděje vězňů se upíraly na 44. prezidenta Spojených států Baracka Obamu, který 48 hodin po svém nástupu do funkce prohlásil, že chce věznici na Guantánamu zrušit, a plánoval zadržené postavit před civilní soudy USA. „Tímto prohlášením nařizuji propuštění zadržených a okamžité uzavření vězeňského zařízení na Guantánamu v souladu s národní bezpečností a v zájmu zahraniční politiky Spojených států,“ prohlásil tehdy prezident.
Mělo se tak stát do konce roku 2010. Nestalo se tak. Obamův záměr zablokoval americký Kongres. Plán zkřížila hlavně otázka – kam s vězni. Podle kritiků by jejich převoz do Spojených států zvýšil riziko teroristického útoku na americké půdě.
Za deset let existence vězení prošlo vazbou 779 lidí. Většinou šlo o zatčené během americké invaze do Afghánistánu a Iráku. Obě vojenské akce teď postupně končí. Guantánamo ale zatím přežívá.
