Americká internetová společnost Google bude platit francouzské tiskové agentuře Agence France-Presse (AFP) za obsah. Google ve středu oznámil, že s agenturou podepsal pětiletou smlouvu. Je to jedna z největších licenčních dohod podle nového francouzského zákona, uvedla agentura Reuters. Finanční podmínky dohody Google odmítl zveřejnit.
Google podepsal s agenturou AFP pětiletou smlouvu na dodávání obsahu
AFP a Google ve společné tiskové zprávě uvedly, že budou také spolupracovat na projektech, jako je například ověřování faktů. „Tato dohoda je uznáním hodnoty informací,“ sdělil ředitel AFP Fabrice Fries.
Reuters už dříve napsal, že Google začátkem tohoto roku souhlasil s tím, že v období tří let zaplatí 76 milionů dolarů (1,7 miliardy korun) skupině 121 francouzských vydavatelů zpráv. AFP ale součástí dohody nebyla. Tato dohoda je odložena a čeká se na výsledek antimonopolního řízení, ve kterém francouzský úřad pro ochranu hospodářské soutěže firmu Google obvinil, že nejednala v dobré víře.
Zpravodajské firmy už dlouho ztrácejí příjmy z reklamy ve prospěch internetových společností, jako je právě Google nebo Facebook. Novináři si navíc léta stěžují, že tyto firmy využívají jimi vytvářený obsah, aniž by za něj platily. Větší vyjednávací sílu jim daly až nové zákony schválené ve Francii a v Austrálii, díky nimž vydavatelé podepisují kolektivní licenční dohody za miliardy dolarů.
Nová dohoda nezahrnuje AFP do služby News Showcase, což je funkce, kterou Google spustil v loňském roce a která propaguje obsah od více než tisíce vydavatelů, kteří souhlasili s licencováním svého obsahu za poplatek. Tuto dohodu s Googlem v lednu podepsala agentura Reuters. Minulý měsíc pak společnost Facebook podepsala smlouvu ohledně autorských práv se sdružením Alliance de la presse d'information générale (Apig), které zastupuje část francouzských vydavatelů zpráv včetně deníku Le Figaro.
Čeští vydavatelé novin, časopisů a poskytovatelé internetového obsahu vyzvali zástupce České republiky v Radě EU, aby nepřijímali návrh evropského nařízení „Digital Markets Act“. Nařízení v současné podobě podle nich obsahuje principiální nedostatky, kvůli kterým spíše chrání velké internetové firmy, jako je Google či Facebook, tedy takzvané gatekeepery, proti kterým bylo nařízení původně namířeno.