Gazané doufají, že zažívají poslední hodiny války

Nahrávám video

Čekání ve frontě na jídlo je pro Lamís každodenní realita. Šestnáctiletá dívka je stejně jako devadesát procent obyvatel Pásma Gazy závislá na humanitární pomoci. Tvrdí, že vzpomínka na dobu před válkou, kdy si doma stěžovala, že je k obědu jen vařený květák, jí teď přijde k neuvěření.

„Když nedostanu jídlo odsud, nejím. Takže sem chodím. Můj život dívky snící o vzdělání na univerzitě, dětských hrách a zábavě se omezil na přijímání této pomoci,“ popisuje Lamís.

OSN a humanitární organizace během patnácti měsíců války opakovaně vinily Izrael z blokování kamionů s pomocí. Vláda v Jeruzalémě to odmítala, v jednu chvíli ji za to kritizovaly i Spojené státy. Příměří teď slibuje množství pomoci výrazně navýšit.

Spor Izraele s agenturou OSN

„Cíl je pět set až šest set kamionů s pomocí denně během následujících týdnů. To by byl obrovský nárůst ze současných čtyřiceti až padesáti, jak tomu bylo v posledních měsících,“ poznamenal představitel WHO pro okupovaná palestinská území Rik Peeperkorn. Jednou z klíčových otázek je, kdo bude pomoc v Gaze distribuovat. Agentuře OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hrozí v Izraeli zákaz, který má začít platit už koncem ledna.

Izrael má s agenturou dlouhodobé spory, které ještě vyostřil teroristický útok Hamásu ze sedmého října. Podle zjištění Jeruzaléma se na něm podíleli i někteří její zaměstnanci. OSN tvrdí, že na pochybení reagovala a Palestincům míní dál pomáhat.

„Konec UNRWA by prohloubil rozpad společenského pořádku. Demontáž UNRWA, mimo politický proces, by podkopala dohodu o příměří a sabotovala obnovu Gazy,“ vysvětluje generální komisař UNRWA Philippe Lazzarini.

„Lidé jsou unavení“

Rozsah zkázy v Gaze odhalují satelitní snímky. Podle OSN boje poškodily dvě třetiny staveb v enklávě. Zdevastovaná je infrastruktura a zdravotnický systém.

Izraelská odveta za teroristický útok Hamásu podle palestinských úřadů zabila nejméně sedmačtyřicet tisíc lidí, polovinu z toho žen a dětí. Tisíce dalších obětí se dosud nepodařilo vyprostit z trosek.

„Lidé jsou unavení. Unavení útěkem z domovů, nemocemi, hladověním. Prosíme boha, aby toto byl poslední den války a nedošlo k porušení příměří Hamásem ani izraelskými vojáky,“ řekl vysídlený obyvatel Gazy Mahmúd Abád. „V každém domě mají lidé někoho, kdo byl umučen, zraněn nebo zadržen. Už to stačí, lidé v Gaze již trpěli dost,“ doplnil Bilal Nahavání z Rafáhu.

Příměří znamená konec strachu z bombardování, nikoli návrat k normálu. I pokud klid zbraní vytrvá, budou statisíce lidí v Gaze další roky žít v provizoriu, odkázáni na pomoc zvenčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 1 mminutou

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 6 mminutami

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky. Pomoc přislíbila i řada dalších zemí včetně Česka.
04:25Aktualizovánopřed 34 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 4 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 5 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...