Frontex má dostat miliardy eur. Neví však, co s nimi, varuje audit

Pohraniční agentura Evropské unie Frontex nezvládá efektivně plnit své úkoly při ochraně vnějších hranic společenství. Vzhledem k současným nedostatkům není navíc připravena výrazně rozšířit své působení v rámci posíleného mandátu schváleného EU předloni. V auditní zprávě, kde hodnotí práci Frontexu při zvládání nelegální migrace a přeshraničních zločinů, to uvádí Evropský účetní dvůr (EÚD).

Agentura založená v roce 2004 má ve spolupráci s bezpečnostními orgány členských zemí dohlížet na ostrahu vnější hranice. V souvislosti s nárůstem migrace v minulém desetiletí Unie rozšířila v roce 2016 její pravomoci, s čímž se však podle auditorů Frontex dosud efektivně nevyrovnal. Jeho úkolem je například pomáhat členským zemím v boji proti převaděčství či pašování lidí.

„V současné době však Frontex neplní tuto svou úlohu účinně. To je obzvláště znepokojující v době, kdy byla agentura pověřena ještě dalšími povinnostmi,“ popisuje člen EÚD odpovědný za auditní zprávu Leo Brincat.

Narážel tím na nové posílení působnosti agentury, na němž se Unie dohodla v roce 2019. V jeho rámci by do roku 2027 měl narůst počet pracovníků Frontexu až na deset tisíc, což je více než desetinásobek předloňského množství.

Jako problematický vnímá Evropský účetní dvůr také růst rozpočtu Frontexu v posledních letech. Zatímco v roce 2015 agentura operovala se 142 miliony eur, minulý rok její rozpočet činil téměř půl miliardy eur. Mezi lety 2021 a 2027 má do Frontexu jít téměř 23 miliard eur, EÚD ale upozorňuje, že Brusel přesně nestanovil, na co mají peníze jít.

Účetní dvůr navrhl některá zlepšení, jež by mohla práci Frontexu zefektivnit. Agentura má například rezervy v komunikaci s členskými státy, v hodnocení aktuální situace či svých vlastních možností. Měla by také podnikat častější cvičení, která umožní jejím lidem lépe zvládnout krizové situace. Splnit doporučení má nejpozději do konce příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 35 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...