Frontex má dostat miliardy eur. Neví však, co s nimi, varuje audit

Pohraniční agentura Evropské unie Frontex nezvládá efektivně plnit své úkoly při ochraně vnějších hranic společenství. Vzhledem k současným nedostatkům není navíc připravena výrazně rozšířit své působení v rámci posíleného mandátu schváleného EU předloni. V auditní zprávě, kde hodnotí práci Frontexu při zvládání nelegální migrace a přeshraničních zločinů, to uvádí Evropský účetní dvůr (EÚD).

Agentura založená v roce 2004 má ve spolupráci s bezpečnostními orgány členských zemí dohlížet na ostrahu vnější hranice. V souvislosti s nárůstem migrace v minulém desetiletí Unie rozšířila v roce 2016 její pravomoci, s čímž se však podle auditorů Frontex dosud efektivně nevyrovnal. Jeho úkolem je například pomáhat členským zemím v boji proti převaděčství či pašování lidí.

„V současné době však Frontex neplní tuto svou úlohu účinně. To je obzvláště znepokojující v době, kdy byla agentura pověřena ještě dalšími povinnostmi,“ popisuje člen EÚD odpovědný za auditní zprávu Leo Brincat.

Narážel tím na nové posílení působnosti agentury, na němž se Unie dohodla v roce 2019. V jeho rámci by do roku 2027 měl narůst počet pracovníků Frontexu až na deset tisíc, což je více než desetinásobek předloňského množství.

Jako problematický vnímá Evropský účetní dvůr také růst rozpočtu Frontexu v posledních letech. Zatímco v roce 2015 agentura operovala se 142 miliony eur, minulý rok její rozpočet činil téměř půl miliardy eur. Mezi lety 2021 a 2027 má do Frontexu jít téměř 23 miliard eur, EÚD ale upozorňuje, že Brusel přesně nestanovil, na co mají peníze jít.

Účetní dvůr navrhl některá zlepšení, jež by mohla práci Frontexu zefektivnit. Agentura má například rezervy v komunikaci s členskými státy, v hodnocení aktuální situace či svých vlastních možností. Měla by také podnikat častější cvičení, která umožní jejím lidem lépe zvládnout krizové situace. Splnit doporučení má nejpozději do konce příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 10 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...