François Hollande prezidentem, Sarkozy přiznal porážku

Paříž - Socialista François Hollande vyhrál podle prvních odhadů francouzské prezidentské volby. Dosavadní prezident Nicolas Sarkozy přiznal porážku a svému soupeři popřál úspěch při řešení problémů země. Podle institutů Harris Interactive, CSA, TNS Sofres a Ipsos získal Hollande 52 procent hlasů a jeho pravicový soupeř 48 procent. Rozdíl je nižší, než ukazovaly průzkumy v posledních týdnech. Hollande by měl nastoupit do úřadu nejpozději 15. května. Poděkoval Sarkozymu a řekl, že chce zemi spojovat. Francouzi podle něj vyjádřili touhu po změně.

„Je to velmi velké štěstí, které končí 17 let vlády pravice v Elysejském paláci,“ řekl mluvčí socialistů Benoît Hamon. Hollandovi stoupenci se shromáždili na pařížském náměstí Bastilly, která je svým významem ve francouzské revoluci symbolickým místem francouzské levice. Sarkozyho volební štáb zrušil plánované oslavy na náměstí Svornosti v centru Paříže, naopak v ulici Solférino, kde je sídlo Socialistické strany, se vytvořila zácpa tvořená nadšenými Hollandovými sympatizanty. Velkou radost vyjádřila také Ségolene Royalová, která se Sarkozym prohrála ve volbách v roce 2007. Je také bývalou partnerkou Hollanda, se kterou má čtyři děti.

Hollandeovi příznivci slaví vítězství
Zdroj: ČTK/AP/Remy de la Mauviniere, Francois Mori

AFP oznámila Hollandovo vítězství hodinu před uzavřením volebních místností poté, co s prvními odhady přišla belgická média. Ve Francii se smějí odhady zveřejňovat až po uzavření volebních místností ve 20:00. Odhady ukazují na účast 80 až 82 procent, tedy více než v prvním kole před dvěma týdny.

Hollande: Chci být prezidentem všech

„Francouzi chtěli změnu, a proto mě zvolili prezidentem,“ prohlásil Hollande v projevu k tisícům svých příznivců v Tulle v departementu Correze v centrální Francii, kde je jeho volební okrsek. Poděkoval současně poraženému soupeři a dosavadnímu prezidentovi Nicolasi Sarkozymu a zdůraznil, že si zaslouží respekt. „Chci být prezidentem všech Francouzů,“ řekl Hollande a dodal, že chce zemi spojovat a dbát na to, aby nikdo nebyl diskriminován a ponechán napospas osudu. Současně zdůraznil, že jeho a zemi čeká mnoho náročných problémů, jako je oživení produkce, snížení zadluženosti při zachování modelu sociálních služeb, ke kterým mají všichni přístup. Podle něj řada zemí uvítala výsledek francouzských voleb „s úlevou, s nadějí, s tím, že škrty již konečně nemohou být nevyhnutelné“.

Sedmapadesátiletý Hollande se stává druhým socialistickým prezidentem od vzniku francouzské páté republiky v roce 1958 po Françoisu Mitterrandovi (1981-1995). Nicolas Sarkozy je druhým prezidentem, který prohrál po prvním funkčním období, po Valérym Giscardovi d'Estaing v roce 1981. Socialisté byli nicméně u moci v letech 1997 až 2002, kdy s pravicovým prezidentem Jacquesem Chirakem vládla socialistická vláda premiéra Lionela Jospina.

François Hollande

12. srpna 1954 - narodil se v Rouenu
1979 - vstoupil do Socialistické strany (PS)
1980 - absolvoval Národní školu pro státní úředníky (ENA)
1993-2007 - žil s političkou Ségolene Royalovou, mají spolu čtyři děti
1988, 1997, 2002 a 2007 - zvolen do francouzského parlamentu
1999 - zasedal v Evropském parlamentu
2001-2008 - starosta města Tulle
2007 - od tohoto roku žije s novinářkou Valérií Tierweilovou
2011 - na podzim vybrán v primárkách Socialistické strany (PS) za kandidáta na úřad francouzského prezidenta
2012 - v dubnu vyhrál první kolo prezidentských voleb se ziskem 28,6 procenta hlasů

Sarkozy přiznal porážku

Nicolas Sarkozy přiznal porážku a svému soupeři Hollandovi telefonicky popřál úspěch při řešení problémů země. „Francie má nového prezidenta. Je to demokratická a republikánská volba. François Hollande je novým prezidentem Francie a je třeba ho respektovat,“ řekl Sarkozy krátce po uzavření volebních místností a po zveřejnění prvních odhadů. „Nesu za tuto prohru plnou odpovědnost,“ dodal.

Sarkozy je dalším z řady evropských představitelů, kteří prohráli ve volbách od začátku krize. Musel čelit krizi, rostoucímu zadlužení, rekordní nezaměstnanosti, odlivu průmyslu do zahraničí a odporu řady Francouzů proti rozsáhlým rozpočtovým škrtům prosazovaným v rámci Evropské unie. Sarkozy oznámil vedoucím představitelům své politické strany Svaz pro lidové hnutí (UMP), že ji nepovede do parlamentních voleb. Ty budou 10. a 17. června. Pokud by v nich socialisté vyhráli, bylo by to poprvé od 80. let, kdy by měli prezidenta a současně byli vládní stranou.

Hollande by měl nastoupit do úřadu nejpozději 15. května. Již dříve uvedl, že jeho první zahraniční cesta povede do Německa. Už dnes by měl telefonicky hovořit s kancléřkou Angelou Merkelovou, kterou chce přesvědčit o rozšíření evropského fiskálního paktu o opatření na podporu růstu. Volby mohou mít významné dopady pro Evropskou unii, protože Hollande chce mírnit dosud prosazovanou politiku rozpočtových škrtů a klást větší důraz právě na růstová opatření.

Zvolení Hollanda je „historickou událostí“, řekl dnes v Berlíně německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Podle něj bude Německo s Francií na „paktu růstu“ spolupracovat. Také předseda Evropské komise José Manuel Barroso zdůraznil, že mají s Hollandem společný cíl - „oživení evropské ekonomiky, které by vedlo k trvalému růstu“.

ČSSD: Hollandovo vítězství je povzbuzením pro socialisty v Evropě

„Vítězství Françoise Hollanda je důležité pro celou evropskou levici. Po úspěchu sociálních demokratů v Dánsku a na Slovensku jde o klíčový signál obratu a naděje pro všechny, kdo chtějí spravedlivější a sociálně únosnější reakci na dluhovou krizi,“ uvedl v tiskové zprávě předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Hollande nyní podle něho „bude muset svést tvrdý boj“ za prorůstová opatření se všemi, kdo doposud v Evropské unii obhajovali plošné radikální škrty, které prý působí stagnaci ekonomiky. „V tomto zápase bude mít podporu i českých sociálních demokratů,“ dodal Sobotka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 3 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 5 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 7 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 8 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 13 hhodinami
Načítání...