Francie stáhne své vojáky z Nigeru, domů se vrátí také její velvyslanec

Francouzský velvyslanec v Nigeru se v příštích hodinách vrátí do vlasti. V neděli večer to v rozhovoru s televizní stanicí TF1 oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Nigerská vojenská junta, která se moci chopila v červenci, rozhodla na konci srpna o vyhoštění velvyslance Sylvaina Ittého. Paříž však rozhodnutí neuznala a svého diplomata ponechala na místě. Nejpozději do konce roku odejde podle Macrona ze západoafrické země i patnáct set francouzských vojáků. Podle agentury AFP tak Macron ustoupil pučistům ve dvou klíčových požadavcích.

„V příštích hodinách se náš velvyslanec v Nigeru vrátí do Francie,“ uvedl prezident s tím, že jde o samostatné rozhodnutí Paříže. Na konci srpna francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vláda pučistů nemá pravomoc velvyslance vyhostit. V polovině září Macron řekl, že diplomat je v zemi držen pučisty jako rukojmí.

Svým oznámením podle agentury AFP Macron ukončil „neudržitelnou situaci“. Velvyslanec totiž nemohl vycházet od konce srpna z areálu francouzské ambasády, protože mu hrozilo zatčení. Dle AFP se tenčily zásoby jídla a vody na velvyslanectví.

Nigerští vojáci na konci července svrhli demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma a sami se chopili moci. Jako jeden z důvodů pro převrat uvedli „zhoršující se bezpečnostní situaci a špatné vládnutí“. Macron v rozhovoru zopakoval, že Francie i nadále uznává jako hlavu státu sesazeného prezidenta Bazouma.

Francouzský prezident dále oznámil, že končí vojenská spolupráce Francie s Nigerem. „V příštích týdnech a měsících“ proto podle něj ze země odejde zhruba patnáct set francouzských vojáků umístěných v africké zemi. Stažení má být hotové do konce tohoto roku. „Budeme jednat (o odchodu vojáků) s pučisty, protože chceme, aby se to stalo v klidu,“ řekl Macron.

Vojenská junta Macronovo oznámení přivítala. „Dnes slavíme novou etapu na cestě k suverenitě Nigeru. (…) Je to historická chvíle, která svědčí o odhodlanosti a silné vůli nigerského lidu,“ sdělila junta podle agentury AFP v prohlášení, které zaznělo ve státní televizi.

Niger býval spojencem Západu

Podle Macrona je Paříž ochotná i nadále bojovat s islamistickým terorismem na africkém kontinentě. Paříž se v boji bude ale angažovat pouze „na žádost demokraticky zvolených“ vlád afrických zemí. Francouzské protiteroristické mise v Nigeru a dalších okolních zemích byly podle francouzského prezidenta úspěšné, protože zabránily dalšímu rozšíření vlivu islamistických skupin.

Odchod francouzských vojáků už dříve požadovali pučisté, Paříž to z počátku odmítala. Niger byl do převratu partnerem Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Francie, USA či Německo se z tohoto důvodu také podílely na výcviku nigerských vládních jednotek.

Vojenské junty se v předchozích letech pučem zmocnily vlády také v Mali a Burkina Fasu. Po Nigeru se vojáci chopili letos moci také v Gabonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 13 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 32 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 40 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 41 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 44 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 2 hhodinami
Načítání...