Francie stáhne své vojáky z Nigeru, domů se vrátí také její velvyslanec

Francouzský velvyslanec v Nigeru se v příštích hodinách vrátí do vlasti. V neděli večer to v rozhovoru s televizní stanicí TF1 oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Nigerská vojenská junta, která se moci chopila v červenci, rozhodla na konci srpna o vyhoštění velvyslance Sylvaina Ittého. Paříž však rozhodnutí neuznala a svého diplomata ponechala na místě. Nejpozději do konce roku odejde podle Macrona ze západoafrické země i patnáct set francouzských vojáků. Podle agentury AFP tak Macron ustoupil pučistům ve dvou klíčových požadavcích.

„V příštích hodinách se náš velvyslanec v Nigeru vrátí do Francie,“ uvedl prezident s tím, že jde o samostatné rozhodnutí Paříže. Na konci srpna francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vláda pučistů nemá pravomoc velvyslance vyhostit. V polovině září Macron řekl, že diplomat je v zemi držen pučisty jako rukojmí.

Svým oznámením podle agentury AFP Macron ukončil „neudržitelnou situaci“. Velvyslanec totiž nemohl vycházet od konce srpna z areálu francouzské ambasády, protože mu hrozilo zatčení. Dle AFP se tenčily zásoby jídla a vody na velvyslanectví.

Nigerští vojáci na konci července svrhli demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma a sami se chopili moci. Jako jeden z důvodů pro převrat uvedli „zhoršující se bezpečnostní situaci a špatné vládnutí“. Macron v rozhovoru zopakoval, že Francie i nadále uznává jako hlavu státu sesazeného prezidenta Bazouma.

Francouzský prezident dále oznámil, že končí vojenská spolupráce Francie s Nigerem. „V příštích týdnech a měsících“ proto podle něj ze země odejde zhruba patnáct set francouzských vojáků umístěných v africké zemi. Stažení má být hotové do konce tohoto roku. „Budeme jednat (o odchodu vojáků) s pučisty, protože chceme, aby se to stalo v klidu,“ řekl Macron.

Vojenská junta Macronovo oznámení přivítala. „Dnes slavíme novou etapu na cestě k suverenitě Nigeru. (…) Je to historická chvíle, která svědčí o odhodlanosti a silné vůli nigerského lidu,“ sdělila junta podle agentury AFP v prohlášení, které zaznělo ve státní televizi.

Niger býval spojencem Západu

Podle Macrona je Paříž ochotná i nadále bojovat s islamistickým terorismem na africkém kontinentě. Paříž se v boji bude ale angažovat pouze „na žádost demokraticky zvolených“ vlád afrických zemí. Francouzské protiteroristické mise v Nigeru a dalších okolních zemích byly podle francouzského prezidenta úspěšné, protože zabránily dalšímu rozšíření vlivu islamistických skupin.

Odchod francouzských vojáků už dříve požadovali pučisté, Paříž to z počátku odmítala. Niger byl do převratu partnerem Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Francie, USA či Německo se z tohoto důvodu také podílely na výcviku nigerských vládních jednotek.

Vojenské junty se v předchozích letech pučem zmocnily vlády také v Mali a Burkina Fasu. Po Nigeru se vojáci chopili letos moci také v Gabonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce.
09:04Aktualizovánopřed 7 mminutami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
06:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 4 hhodinami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 5 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 12 hhodinami
Načítání...