Francie stáhne své vojáky z Nigeru, domů se vrátí také její velvyslanec

Francouzský velvyslanec v Nigeru se v příštích hodinách vrátí do vlasti. V neděli večer to v rozhovoru s televizní stanicí TF1 oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Nigerská vojenská junta, která se moci chopila v červenci, rozhodla na konci srpna o vyhoštění velvyslance Sylvaina Ittého. Paříž však rozhodnutí neuznala a svého diplomata ponechala na místě. Nejpozději do konce roku odejde podle Macrona ze západoafrické země i patnáct set francouzských vojáků. Podle agentury AFP tak Macron ustoupil pučistům ve dvou klíčových požadavcích.

„V příštích hodinách se náš velvyslanec v Nigeru vrátí do Francie,“ uvedl prezident s tím, že jde o samostatné rozhodnutí Paříže. Na konci srpna francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vláda pučistů nemá pravomoc velvyslance vyhostit. V polovině září Macron řekl, že diplomat je v zemi držen pučisty jako rukojmí.

Svým oznámením podle agentury AFP Macron ukončil „neudržitelnou situaci“. Velvyslanec totiž nemohl vycházet od konce srpna z areálu francouzské ambasády, protože mu hrozilo zatčení. Dle AFP se tenčily zásoby jídla a vody na velvyslanectví.

Nigerští vojáci na konci července svrhli demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma a sami se chopili moci. Jako jeden z důvodů pro převrat uvedli „zhoršující se bezpečnostní situaci a špatné vládnutí“. Macron v rozhovoru zopakoval, že Francie i nadále uznává jako hlavu státu sesazeného prezidenta Bazouma.

Francouzský prezident dále oznámil, že končí vojenská spolupráce Francie s Nigerem. „V příštích týdnech a měsících“ proto podle něj ze země odejde zhruba patnáct set francouzských vojáků umístěných v africké zemi. Stažení má být hotové do konce tohoto roku. „Budeme jednat (o odchodu vojáků) s pučisty, protože chceme, aby se to stalo v klidu,“ řekl Macron.

Vojenská junta Macronovo oznámení přivítala. „Dnes slavíme novou etapu na cestě k suverenitě Nigeru. (…) Je to historická chvíle, která svědčí o odhodlanosti a silné vůli nigerského lidu,“ sdělila junta podle agentury AFP v prohlášení, které zaznělo ve státní televizi.

Niger býval spojencem Západu

Podle Macrona je Paříž ochotná i nadále bojovat s islamistickým terorismem na africkém kontinentě. Paříž se v boji bude ale angažovat pouze „na žádost demokraticky zvolených“ vlád afrických zemí. Francouzské protiteroristické mise v Nigeru a dalších okolních zemích byly podle francouzského prezidenta úspěšné, protože zabránily dalšímu rozšíření vlivu islamistických skupin.

Odchod francouzských vojáků už dříve požadovali pučisté, Paříž to z počátku odmítala. Niger byl do převratu partnerem Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Francie, USA či Německo se z tohoto důvodu také podílely na výcviku nigerských vládních jednotek.

Vojenské junty se v předchozích letech pučem zmocnily vlády také v Mali a Burkina Fasu. Po Nigeru se vojáci chopili letos moci také v Gabonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 27 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 30 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...