Ve Francii si lidé připomněli první výročí atentátů v Paříži. Prezident Francois Hollande odhalil pamětní desky na šesti místech, kde teroristé 13. listopadu udeřili. Útoky tehdy nepřežilo 130 lidí. Podle deníku Welt am Sonntag chtěli teroristé ve stejný den jako v Paříži zaútočit také v Amsterodamu. Proč se tak nestalo, není zatím jasné.
Francie si připomíná výročí atentátů v Paříži. Teroristé mířili i do Amsterodamu
Na přání pozůstalých byly pietní akce neokázalé a měly stejný průběh: na každém z šesti dějišť tragédie napřed hlava státu odhalila pamětní desku, následovala minuta ticha, položení květin a na konec čtení jmen zavražděných. Prezident i starostka Paříze při ceremoniálu nepromluvili, aby nevznikl dojem politizace neštěstí před blížícími se prezidentskými volbami.
První z pamětních desek odhalil Hollande na stadionu v Saint-Denis. Při sebevražedném atentátu se zde před rokem odpálili tři islamisté. Na památníku pokrytém malou francouzskou vlajkou je jméno kolemjdoucího, který při jednom z výbuchů jako jediný zahynul. Další lidé byli tehdy zraněni.
„Lidé se mě stále ptají, jak dokážu žít potom, co se stalo mému otci. Ta nespravedlnost a brutalita. Jak říkával slavný francouzský zpěvák Jacques Brel - tváří v tvář strachu, nám zbývá jen láska. Láska, která nám byla dána, a láska, kterou my dáváme. Láska, kterou nám žádný teroristický útok nemůže vzít. Ať žije tolerance, ať žije inteligence, ať žije Francie,“ řekl při odhalení památníku syn zabitého muže Mickael Dias.
U stadionu šlo o první z řady útoků, které následně zasáhly pařížské restaurace a hudební klub Bataclan. Ten se v sobotu poprvé od útoků otevřel. Minutou ticha zde začal koncert britského zpěváka Stinga, který vyzval k uctění obětí i k oslavě života. Přímo v klubu islamisté zabili devět desítek lidí.
V oknech hoří svíčky
Pietních aktů se zúčastnily stovky lidí, někteří se slzami v očích. Program ceremonií zakončilo před radnicí vypuštění několika stovek balónků jako symbolu naděje. Pařížský arcibiskup večer za oběti odsloužil mši v katedrále Notre-Dame.
Obyvatelé francouzské metropole zároveň ve svých oknech zapalují svíčky a obrázky sdílí na sociálních sítích. Na kanálu Saint-Martin plavou desítky lampionů se vzkazy v barvách francouzské vlajky.
Pařížská radnice chce také na přání rodin obětí postavit pomník všem, kdo při atentátech zemřeli. Už brzy by měla začít jednání o tom, jak má vypadat a kde bude stát. Dokončený by měl být za rok – na druhé výročí atentátů.
Všechny vzpomínkové akce doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. Premiér Manuel Valls stanici BBC řekl, že mimořádný stav, zavedený po útocích, vláda v lednu zřejmě znovu prodlouží. Důvodem jsou mimo jiné i jarní prezidentské volby.
Welt: Teroristé chtěli útočit i v Amsterodamu
Německý deník Welt am Sonntag přišel rok po útocích s informací, že teroritsté chtěli ve stejný den zabíjet i v Amsterodamu. S odvoláním na vyšetřování uvedl, že v počítači atentátníků z Bruselu, kteří zaútočili letos v březnu, se našel diagram, který ukazuje jednotlivé skupiny teroristů z Paříže.
Na schématu je vedle „francouzské skupiny“, která napadla hudební klub Bataclan, a „irácké skupiny“, jež útočila u fotbalového stadionu Stade de France, také „skupina metro“ a „skupina letiště“. Vyšetřovatelé vycházejí z toho, že „skupina metro“ měla zaútočit na pařížskou podzemní dráhu, zatímco „skupina letiště“ na vzdušný přístav Schiphol v Amsterodamu.
Dvojice podezřelých, která je nyní ve vazbě v Belgii, 13. listopadu 2015 skutečně odjela autobusem z Paříže do Amsterodamu, kde se pod falešnou totožností ubytovala v hotelu v bezprostřední blízkosti letiště. Proč nakonec k útoku nedošlo, není podle deníku zatím zřejmé.
Všech devět útočníků z Paříže přijelo do Evropy jako uprchlíci. List v této souvislosti s odvoláním na varování Spolkové zpravodajské služby napsal, že Islámský stát trénuje své bojovníky, aby se dokázali do evropských zemí dostat mezi běženci. Teroristická organizace údajně nacvičuje rozhovory s policisty nebo své členy připravuje na azylovou proceduru.