Paříž - Francie chystá změny obranné strategie. Poslanci nyní dostali k posouzení bílou knihu o obraně, v níž je nová koncepce popsána. Zvyší se význam zpravodajství, stále bude kladen důraz na jaderné odstrašení, zvláštní pozornost se má věnovat ochraně území a obyvatelstva. Napsal to dnes list Le Figaro s tím, že nová strategická linie vzbuzuje nespokojenost některých vojáků.
Bílá kniha o obraně, první od roku 1994, definuje francouzskou obrannou strategii na příštích patnáct let. Předpokládá přizpůsobení francouzské armády novým nebezpečím, jako je islámský terorismus, informatické útoky, pandemie, hrozby spojené s podnebními změnami a šíření jaderných zbraní. Cílem je vytvořit avantgardní armádu, která bude dostatečně pružná a moderní na to, aby mohla tomu všemu čelit.
Důraz na zpravodajství má Francii pojistit před nějakým „strategickým překvapením“, napsal list. Předpokládá se reorganizace zpravodajských služeb, jmenování jejich koordinátora při prezidentu republiky a zajištění nových zpravodajských družic.
Kvůli omezeným rozpočtovým možnostem mají být zavřeny francouzské základny v Africe a počet vojáků, které může Francie nasadit v zahraničí, se má z 50.000 snížit na 30.000.
Tyto reformy vyvolávají skřípění zubů některých vojáků, napsal list. Citoval náčelníka generálního štábu Jeana-Louise Georgelina, který řekl, že „všude ve světě se vojenské rozpočty zvyšují, jen v Evropě ne“, a dodal, že „vědět, a přitom nemoci nikdy není moc užitečné“ a že „je nutno bojovat proti iluzi, že vědění může nahradit akci“. Podle listu vládne znepokojení také v pozemním vojsku.
Dokument má příští měsíc schválit rada obrany státu v čele s prezidentem Nicolasem Sarkozym. Nějaké změny jsou prý ještě možné, ale zásadní linie by se neměly měnit.
Na jiném místě Le Figaro píše, že Sarkozy by měl příští měsíc také rozhodnout, zda bude Francie stavět druhou jadernou letadlovou loď. Debata o tom se vede už několik let, váhání způsobují předpokládané náklady. Sama letadlová loď má podle listu přijít na 3,5 miliardy eur (asi 87 miliard korun), ale počítají-li se letadla, vrtulníky a doprovodná plavidla, je to 15 miliard eur (375 miliard korun).
Rozhodnutí souvisí také se strategickými prioritami. Ve Středomoří se už expertům druhá letadlová loď nezdá nutná, ale mohla by být užitečná v Indickém oceánu, kde by v příštích letech mohly hrozby vzrůst, napsal list.
