Manila - Filipíny drží deset dní smutku za bývalou prezidentku Corazon Aquinovou, v 76 letech podlehla rakovině. Filipínci ji oplakávají jako matku národa, která zemi přinesla demokracii. V roce 1986 Aquinová vedla nenásilné svržení diktátorského režimu prezidenta Marcose.
Šestnáctiměsíční bitvu proti rakovině tlustého střeva Corazon Aquinová prohrála. Vyhrála ale boj za sjednocení Filipínců rozdělených komunistickým povstáním a léty stanného práva. Byla duší nenásilné revoluce, která smetla diktátorský režim prezidenta Marcose.
„Je těžké říct sbohem někomu, kdo představoval klíčový moment naší historie. Našeho boje za demokracii,“ říká smutně členka filipínského Kongresu Rissa Hontiveros-Baraquelová.
Do politika ji přivedla vražda manžela
Aquinovou přivedla do politiky osobní tragédie. V roce 1983 byl na letišti v Manile zavražděn opoziční vůdce a také její manžel Benigno Aquino. Tehdy začala politická dráha aktivistky, která vyvrcholila o tři roky později nenásilným svržením diktátorského režimu. A vítěznými volbami.
V prezidentském úřadě zůstala až do 1992, přežila několik pokusů o puč. Tomu nejvážnějšímu čelila v roce 1989. Jen výrazná podpora Spojených států a přelet amerických stíhaček zabránil rebelující armádě v převratu.
I přes obrovskou popularitu mezi lidmi nedokázala Corazon Aquinová splnit všechna očekávání. Čelila kritice za nerozhodnost, především kvůli sociálním a ekonomickým reformám. V posledních letech vedla kampaň proti prezidentce Glorii Macapagalové-Arroyové. Obviňovala ji z korupce a volebních manipulací. Protestů se účastnila až do loňského března, kdy lékaři zjistili, že má rakovinu.
