Brusel/Štrasburk - Novým předsedou Evropského parlamentu je podle očekávaní Polák Jerzy Buzek. V tajné volbě ho dnes zvolili europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. Jde o prvního zástupce nové členské země Evropské unie na takto vysokém postu. Bývalý polský premiér získal 555 hlasů, ke zvolení jich potřeboval nejméně 323. Buzek ve funkci vystřídá Němce Hanse-Gerta Pötteringa.
Je velmi pravděpodobné, že polský politik, který ve volbách do EP získal v Polsku rekordní počet hlasů, bude ve funkci v první polovině pětiletého mandátu Evropského parlamentu. Poté by ho měl na stejnou dobu vystřídat socialistický zástupce, kterým bude nejspíš německý šéf socialistických europoslanců Martin Schulz. Obsazení postu předsedy je totiž tradičně dáno dohodou dvou nejsilnějších parlamentních frakcí, tedy lidovecké a socialistické. Žádná ze stran totiž nemá v EP většinu a bez podobné shody by bylo zvolení předsedy poměrně složité.
Jerzy Buzek:
„Před lety jsem snil o tom, abych se mohl stát poslancem polského parlamentu poté, co bude Polsko svobodné. Teď přebírám roli předsedy Evropského parlamentu, o čemž bych kdysi v naší zemi nemohl ani snít.“
Buzek v minulosti stál v čele polské vlády, byl europoslancem a za bývalého režimu také protikomunistickým aktivistou. „Jsem Polák. Nikdy nezapomenu na to, odkud pocházím. Avšak v Evropském parlamentu reprezentujeme Evropany,“ řekl.
Jeho nová funkce sice bude víceméně ceremoniální, Češi se však mohou těšit, že jim bude přece jen více nakloněn než jiní předsedové. Pöttering totiž patří mezi horlivé kritiky českého prezidenta Václava Klause a další možný předseda Schulz zase po celou dobu tvrdě kritizoval české předsednictví EU.
Jerzy Karol Buzek
* 3. července 1940 ve Smilovicích na nynějším území ČR (okres Frýdek-Místek). Jeho předkové pocházejí ze starého českého rodu Buzků, který se po Bílé hoře natrvalo usídlil ve Slezsku.
Studoval Slezskou polytechniku a později pracoval v Ústavu inženýrské chemie Polské akademie věd, v roce 1997 dosáhl titulu profesor.
Je autorem řady odborných publikací, je považován za odborníka v oblasti chemických procesů při ochraně životního prostředí a za mezinárodně uznávaného experta na odbourávání následků skleníkového efektu. Má řadu patentů týkajících se odsiřování plynů a ochrany životního prostředí.
Patřil k zakladatelům Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita.
V letech 1997-2001 byl předsedou vlády a poslancem Sejmu.
Po roce 2001 se stáhl z politického života v Polsku, soustředil se na akademickou práci a stal se prorektorem Polské akademie v Čenstochové a profesorem na Fakultě mechanického inženýrství Opolské univerzity.
Členem Evropského parlamentu je od června 2004.
Je ženatý, manželka Ludgarda je vědecká pracovnice Ústavu inženýrské chemie PAV v Gliwicích. Mají dceru Agatu.
