Evropská unie 2010. Ach, ty trable…

Brusel - S 1. lednem roku 2010 vstoupila Evropská unie do sedmnáctého roku své existence a žezlo předsednictví převzal od chladného Stockholmu temperamentní Madrid. V hektickém rytmu flamenga pak Evropa proběsnila celý rok, přestože španělské předsednictví skončilo již v červnu. Diplomatické tanečky se přitom neodehrávaly jen v Madridu a Bruselu, ale i na řeckých plážích, v ulicích Bratislavy nebo Dublinu. Při pohledu zpět se nicméně stále vrací otázka, zda je tanec nad propastí zdravý a evropské sedmadvacítce prospěšný. Heslo roku 2010? Ach, ty trable s eurem.

Pokud loňský pád české vlády uprostřed předsednictví Evropské radě znamenal pro Evropskou unii výjimečný stav, v roce 2010 se staly změny politických map nepříjemnou samozřejmostí. Český osud dovedl do extrému kabinet Belgie, která od Španělska převzala předsednictví 1. července, a vládu unii již v demisi zahájil.

Zima: Komisi máme, Lisabon máme. Začínáme

Rok 2010 přitom začínal slibně. Čerstvě platila Lisabonská smlouva a v nově vzniklých vrcholných funkcích evropského ministra zahraničí a stálého předsedy Evropské rady (čili evropského prezidenta) se zabíhali baronka Catherine Ashtonová a Herman Van Rompuy. V únoru je pak doplnila staronová Evropská komise, v jejímž čele opět stanul José Manuel Barroso. Česká diplomacie při té příležitosti zaznamenala v zásadě pozitivní změnu, když místo komisaře pro sociální záležitosti Česko obsadilo vlivnější komisariát pro rozšíření a sousedskou politiku. Eurokomisařem se stal Štefan Fülle.

Na nové fungování Evropské unie se přitom mnozí dívali se skepsí. „Obecně jsou analytici k Lisabonské smlouvě kritičtí. A vlivný deník Financial Times Deutschland ji nazval noční můrou. Zdvojené instituce mezi sebou vedou vnitřní války; mezi van Rompuyem a Barrosem je spousta zmatků a lidi nevědí, co dělá ten a co ten druhý,“ konstatoval analytik Open Europe Pieter Cleppe.

Jaro: Horké dny v Aténách

První velký test, nakolik je unie schopná po přijetí Lisabonské smlouvy fungovat, sedmadvacítku čekal již záhy. Řecko do nového roku s nejistou budoucností již vcházelo a kontrolu nad vlastními financemi dokázalo deklarovat pouze v lednu. V únoru se kvůli řecké platební krizi narychlo svolal evropský summit, kde se špičky sedmadvacítky usnesly, že Řecku pomohou.

Řecko dostalo od zahraničních partnerů 110 miliard eur, celkem země eurozóny vyčlenily na záchranu pro slabé členy 750 miliard. „Na trzích teď vidíme, jak útočí vlčí smečky a když je nezastavíme, rozcupují slabší země na kusy. Musíme něco udělat,“ konstatoval švédský ministr financí Anders Borg. Jednalo se do května.

Z pomoci Aténám se vyvázal jediný člen eurozóny. Nová pravicová vláda, která vzešla z jarních voleb na Slovensku, hlasem premiérky Ivety Radičové „požičku Grécku“ odmítla s tím, že pokud země nedodržuje dohodnuté podmínky, nemá nárok pomoc žádat. Bratislavu čekala následně jak slova uznání a označení za evropské mazáky, tak spílání.

Léto: Na cestě mezi Francií a Balkánem

Politický život během letních dní většinou slastně usne na plážích a v houpacích sítích. Jinak tomu ovšem bylo letos, když Francie zahájila deportace imigrantů z Balkánu zpět do jejich vlasti. Na prezidenta Nicolase Sarkozyho se za takový krok snesla kritika europoslanců. Paříž ovšem kritiku, že repatriuje především romské občany Bulharska a Rumunska, odmítla. Brání se, že vystěhovává především občany, kteří jsou ve Francii ilegálně, neboť jim vypršelo povolení k pobytu. Vystěhováním se prý navíc vláda snaží bojovat proti kriminalitě.

Podzim: Horké dny v Dublinu

Obdobný problém, který na jaře přinutil Řeky utahovat opasky, na podzim postihl i Irsko. Bývalý evropský hospodářský tygr a současně také infant terrible ratifikace Lisabonské smlouvy se na podzim ohlásil, že se jeho bankovní systém dostal do finanční tísně. Děsíc se řeckého případu nakonec unie sama přesvědčila hrdé Iry, aby ve vlastním zájmu evropskou finanční pomoc přijali.

Otřesená stabilita eura si nicméně žádá aktualizaci smlouvy, jež se bolestně rodila celý loňský rok. Státníci chtějí přepsat Lisabon. Drobná úprava dokumentu má umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu pro země v hospodářských potížích. Případný bankrot některého ze států platících jednotnou evropskou měnou by už neměl dopadnout jen na daňové poplatníky, ale podílet by se na něm měli i soukromí investoři. A ani zde plány nekončí, budoucnost evropské ekonomiky zůstává nejistá.

„Jediná její šance na přežití je pevnější politická unie – velká solidarita od velkých k malým zemím a větší ekonomickou spolupráci. To je cesta dopředu. Buď bude eurozóna stabilnější, nebo nad ní stále bude viset otazník,“ konstatoval hlavní ekonom investiční společnosti Petercam Peter De Keyzer.

Závěrem: A přece se točí…

Pro Česko ovšem skončil rok 2010 ve vztahu k Evropě a jejím institucím úspěchem. Na začátku prosince padlo rozhodnutí, že administrativní část evropského navigačního systému Galileo bude sídlit v Praze. Jde o vůbec nejdražší unijní projekt, který zatím stál 3,5 miliardy eur, a v rámci evropských agentur se jedná o jednu z nejprestižnějších.

  • Štefan Füle autor: Amel Emric, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1699/169820.jpg
  • Herman Van Rompuy autor: Geert Vanden Wijngaert, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2059/205863.jpg
  • Catherine Ashtonová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1791/179027.jpg
  • José Manuel Barroso autor: AP Photo/Yves Logghe, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218199.jpg
  • Řecká krize autor: ČT24, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1776/177571.jpg
  • Romové ve Francii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194679.jpg
  • Vyhošťování Romů v Le Monde autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194697.jpg
  • Romové autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1902/190151.jpg
  • Irové se bouří autor: Peter Morrison, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2133/213225.jpg
  • Irské ministerstvo financí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2124/212319.jpg
  • Brian Cowen autor: AP Photo/Thierry Charlier, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218149.jpg
  • Evropská unie v roce 2011 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2190/218955.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 6 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 8 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...