Evropská unie 2010. Ach, ty trable…

Brusel - S 1. lednem roku 2010 vstoupila Evropská unie do sedmnáctého roku své existence a žezlo předsednictví převzal od chladného Stockholmu temperamentní Madrid. V hektickém rytmu flamenga pak Evropa proběsnila celý rok, přestože španělské předsednictví skončilo již v červnu. Diplomatické tanečky se přitom neodehrávaly jen v Madridu a Bruselu, ale i na řeckých plážích, v ulicích Bratislavy nebo Dublinu. Při pohledu zpět se nicméně stále vrací otázka, zda je tanec nad propastí zdravý a evropské sedmadvacítce prospěšný. Heslo roku 2010? Ach, ty trable s eurem.

Pokud loňský pád české vlády uprostřed předsednictví Evropské radě znamenal pro Evropskou unii výjimečný stav, v roce 2010 se staly změny politických map nepříjemnou samozřejmostí. Český osud dovedl do extrému kabinet Belgie, která od Španělska převzala předsednictví 1. července, a vládu unii již v demisi zahájil.

Zima: Komisi máme, Lisabon máme. Začínáme

Rok 2010 přitom začínal slibně. Čerstvě platila Lisabonská smlouva a v nově vzniklých vrcholných funkcích evropského ministra zahraničí a stálého předsedy Evropské rady (čili evropského prezidenta) se zabíhali baronka Catherine Ashtonová a Herman Van Rompuy. V únoru je pak doplnila staronová Evropská komise, v jejímž čele opět stanul José Manuel Barroso. Česká diplomacie při té příležitosti zaznamenala v zásadě pozitivní změnu, když místo komisaře pro sociální záležitosti Česko obsadilo vlivnější komisariát pro rozšíření a sousedskou politiku. Eurokomisařem se stal Štefan Fülle.

Na nové fungování Evropské unie se přitom mnozí dívali se skepsí. „Obecně jsou analytici k Lisabonské smlouvě kritičtí. A vlivný deník Financial Times Deutschland ji nazval noční můrou. Zdvojené instituce mezi sebou vedou vnitřní války; mezi van Rompuyem a Barrosem je spousta zmatků a lidi nevědí, co dělá ten a co ten druhý,“ konstatoval analytik Open Europe Pieter Cleppe.

Jaro: Horké dny v Aténách

První velký test, nakolik je unie schopná po přijetí Lisabonské smlouvy fungovat, sedmadvacítku čekal již záhy. Řecko do nového roku s nejistou budoucností již vcházelo a kontrolu nad vlastními financemi dokázalo deklarovat pouze v lednu. V únoru se kvůli řecké platební krizi narychlo svolal evropský summit, kde se špičky sedmadvacítky usnesly, že Řecku pomohou.

Řecko dostalo od zahraničních partnerů 110 miliard eur, celkem země eurozóny vyčlenily na záchranu pro slabé členy 750 miliard. „Na trzích teď vidíme, jak útočí vlčí smečky a když je nezastavíme, rozcupují slabší země na kusy. Musíme něco udělat,“ konstatoval švédský ministr financí Anders Borg. Jednalo se do května.

Z pomoci Aténám se vyvázal jediný člen eurozóny. Nová pravicová vláda, která vzešla z jarních voleb na Slovensku, hlasem premiérky Ivety Radičové „požičku Grécku“ odmítla s tím, že pokud země nedodržuje dohodnuté podmínky, nemá nárok pomoc žádat. Bratislavu čekala následně jak slova uznání a označení za evropské mazáky, tak spílání.

Léto: Na cestě mezi Francií a Balkánem

Politický život během letních dní většinou slastně usne na plážích a v houpacích sítích. Jinak tomu ovšem bylo letos, když Francie zahájila deportace imigrantů z Balkánu zpět do jejich vlasti. Na prezidenta Nicolase Sarkozyho se za takový krok snesla kritika europoslanců. Paříž ovšem kritiku, že repatriuje především romské občany Bulharska a Rumunska, odmítla. Brání se, že vystěhovává především občany, kteří jsou ve Francii ilegálně, neboť jim vypršelo povolení k pobytu. Vystěhováním se prý navíc vláda snaží bojovat proti kriminalitě.

Podzim: Horké dny v Dublinu

Obdobný problém, který na jaře přinutil Řeky utahovat opasky, na podzim postihl i Irsko. Bývalý evropský hospodářský tygr a současně také infant terrible ratifikace Lisabonské smlouvy se na podzim ohlásil, že se jeho bankovní systém dostal do finanční tísně. Děsíc se řeckého případu nakonec unie sama přesvědčila hrdé Iry, aby ve vlastním zájmu evropskou finanční pomoc přijali.

Otřesená stabilita eura si nicméně žádá aktualizaci smlouvy, jež se bolestně rodila celý loňský rok. Státníci chtějí přepsat Lisabon. Drobná úprava dokumentu má umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu pro země v hospodářských potížích. Případný bankrot některého ze států platících jednotnou evropskou měnou by už neměl dopadnout jen na daňové poplatníky, ale podílet by se na něm měli i soukromí investoři. A ani zde plány nekončí, budoucnost evropské ekonomiky zůstává nejistá.

„Jediná její šance na přežití je pevnější politická unie – velká solidarita od velkých k malým zemím a větší ekonomickou spolupráci. To je cesta dopředu. Buď bude eurozóna stabilnější, nebo nad ní stále bude viset otazník,“ konstatoval hlavní ekonom investiční společnosti Petercam Peter De Keyzer.

Závěrem: A přece se točí…

Pro Česko ovšem skončil rok 2010 ve vztahu k Evropě a jejím institucím úspěchem. Na začátku prosince padlo rozhodnutí, že administrativní část evropského navigačního systému Galileo bude sídlit v Praze. Jde o vůbec nejdražší unijní projekt, který zatím stál 3,5 miliardy eur, a v rámci evropských agentur se jedná o jednu z nejprestižnějších.

  • Štefan Füle autor: Amel Emric, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1699/169820.jpg
  • Herman Van Rompuy autor: Geert Vanden Wijngaert, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2059/205863.jpg
  • Catherine Ashtonová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1791/179027.jpg
  • José Manuel Barroso autor: AP Photo/Yves Logghe, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218199.jpg
  • Řecká krize autor: ČT24, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1776/177571.jpg
  • Romové ve Francii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194679.jpg
  • Vyhošťování Romů v Le Monde autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194697.jpg
  • Romové autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1902/190151.jpg
  • Irové se bouří autor: Peter Morrison, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2133/213225.jpg
  • Irské ministerstvo financí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2124/212319.jpg
  • Brian Cowen autor: AP Photo/Thierry Charlier, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218149.jpg
  • Evropská unie v roce 2011 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2190/218955.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 22 mminutami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 2 hhodinami

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 2 hhodinami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 2 hhodinami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 3 hhodinami
Načítání...