Soudní dvůr Evropské unie se začal zabývat žalobou Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání podílet se před několika lety na přerozdělování žadatelů o azyl z Řecka a Itálie podle stanovených kvót. Zástupkyně Evropské komise Zuzana Malůšková požádala soud, aby potvrdil, že trojice zemí svým postupem nesplnila svou povinnost plynoucí z unijního práva. Rozhodnutí soudu se očekává nejdříve za několik měsíců.
Evropská komise versus Česko, Polsko a Maďarsko. Začal soud kvůli uprchlickým kvótám
Události: Soudní dvůr EU začal projednávat žalobu na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli kvótám (zdroj: ČT24)
Obě strany předloží soudu během středy své postoje, rozhodnutí by mohlo padnout do konce roku. Podle Evropské komise by mělo znít tak, že tři země své povinnosti plynoucí z rozhodnutí Rady EU o relokačním programu ze září 2015 nesplnily. „Skutkový stav je jednoznačný,“ uvedla Malůšková před soudem.
Žalované země se spolu s Českem brání, že kvóty celá Evropa jakožto nefunkční projekt po dvou letech zrušila. Podle kritiků jde ale spíše o princip, podle něhož mají členské země vystupovat jednotně.
„Tento rozsudek bude velmi důležitý z hlediska potvrzení, že povinnosti mají být dodržovány, což je základním kamenem zásady vlády práva v Unii. Stejně tak je důležité zdůraznit význam zásady solidarity, na níž je Unie založena,“ dodala zástupkyně Komise.
Generální advokátka soudu Eleanor Sharpstonová oznámila, že svůj pohled na spor, kterým se soud ale nemusí při konečném rozhodování řídit, oznámí 29. července.
Vývoj nám dal za pravdu, tvrdí žalované země
Tři žalované země nepopírají, že pravidla přerozdělování neplnily. Bylo to však podle nich odůvodněné, především kvůli udržení pořádku a bezpečnosti. Poukazují také na to, že přesunuto nakonec bylo výrazně méně žadatelů o azyl, než se původně předpokládalo.
Česko poukazuje též na to, že postup, který vůči trojici zemí Komise zvolila, má obvykle za cíl napravovat stav, kdy právní řád členské země Unie není v souladu s evropským právem. V dané situaci ale není podobná náprava možná, protože jednorázový programu už skončil, a tak je postup Komise podle Prahy „formalistický“.
Zástupci Polska a Maďarska Boguslaw Majzcyna a Miklós Fehér soudu připomněli, že otázky národní bezpečnosti jsou výhradně v působnosti členských zemí Unie. Jejich potřeby v této oblasti se mezi členskými státy výrazně liší a v jejich zájmu mohou podle Varšavy i Budapešti státy v některých případech omezit i platnost práva EU.
Podle názoru Budapešti je celá žaloba ze strany Komise politicky motivovaná a nesmyslná, protože země by ani v případě odsouzení nemohla dodatečně splnit podmínky už ukončeného jednorázového programu.
Proč pokračovat v něčem, co nefunguje?
Český zástupce u soudu Martin Smolek připomněl, že česká zkušenost při snaze postupovat u relokací podle pravidel ukázala, že Itálie a Řecko, odkud měli být migranti přebíráni, „buď nereagují vůbec, nebo nereagují adekvátně“. Česko podle něj nemohlo brát vážně nabídku na převzetí migrantů bez dokladů. „Když jsme nedostali adekvátní reakci, tak proč jsme potom měli pokračovat?“, zeptal se soudu.
Komise by proto podle něj měla konkrétně říct, jak si nyní představuje nápravu, protože Praze není smysl celého řízení jasný. Napravit porušení už totiž podle Smolka nelze, na jednorázový program nenavazuje žádná legislativa a „už neexistuje účel, pro který byla relokační rozhodnutí přijata“. Podle něj je tedy možné, že Komise mohla jednat daleko dříve, protože bylo už celkem brzy zjevné, že program v původním rozměru naplňován není.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček předpokládá, že řízení u soudu skončí někdy letos na podzim a soudní stání pokládá za běžný právní proces. „Nechal bych na soudcích, ať posoudí, zda jsme dostáli svým závazkům, či nikoliv,“ poznamenal s tím, že vývoj dal postoji středoevropských zemí za pravdu.
„V roce 2017 jsme se v rámci EU shodli, že kvóty nefungují, že ten mechanismus je třeba nahradit něčím jiným,“ řekl tento týden v Bruselu Petříček. Česko prosazuje hlavně řešení příčin migračního tlaku a také pomoc zemím nejvíce zasaženým migrační vlnou.
Podle kvót se podařil přesunout jen zlomek uprchlíků
Unijní kvóty pro přerozdělení běženců
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie i z dalších států. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si jich z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc, oznámila v prosinci Evropská komise.
Česko přijalo pouze 12 lidí a tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá.
Slovensko a Maďarsko už dříve neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud tehdy naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.