Evropa Klause kritizuje i chápe

Praha – Pochopení i kritiku sklidil v Evropě Václav Klaus, který žádá v Lisabonské smlouvě trvalou výjimku z listiny základních práv. Dodatkem ke smlouvě chce znemožnit obnovení majetkových nároků poválečných vysídlenců z někdejšího Československa. Evropská komise nechce jeho krok komentovat, politologové v něm spatřují i pozitivní signál a evropské země jsou rozděleny ohledně toho, zda nyní proti českému prezidentovi použít metodu cukru nebo biče.

Podle britského tisku nahrává Klausovo rozhodnutí konzervativcům

Britský tisk prezidentův krok vesměs hodnotí jako povzbuzení snahy britských konzervativců vypsat referendum o Lisabonu. The Indepedent spekuluje, že Klaus se novým požadavkem snaží zachovat tvář. „Kdyby se mu podařilo přesvědčit další evropské státy k přidání dodatku, mohlo by mu to pomoci zachovat si tvář a ukázat, že něčeho dosáhl. Může tím ale usilovat o další zdržení ratifikace,“ napsal list. The Times označily Klause za prezidenta notoricky známého svou nepředvídatelností a napsaly, že ve čtvrtek večer v evropských hlavních městech rostl hněv nad jeho požadavkem.

Cukr nebo bič?

Podle agentury AFP jsou evropské země rozděleny ohledně strategie vůči Klausovým pokusům smlouvu zablokovat. Některé jsou prý pro jemný přístup, který by Klause ještě víc nezatvrdil, jiné pro tvrdý zákrok. „Pro tuto chvíli jsme se dohodli, že půjdeme na Klause jemně, bez přílišného tlaku. Ale brzy přijde chvíle, kdy bude potřeba utáhnout šroub,“ cituje agentura jednoho vysoce postaveného diplomata.

Klaus se podle francouzského deníku Le Figaro opírá o přetrvávající strach velkého počtu Čechů z hypotetických právních nároků vyhnaných Němců. Tato obava se ukazuje jako demagogický prostředek v hodině dvanácté proti evropské integraci, která se prezidentovi hnusí, píše list. Deník Le Monde Klause označuje za velkého provokatéra, který musí vzdorovat všem - je to prý tak trochu jeho způsob existence. Za příčinu Klausova nepřátelství vůči unii komentář označuje jeho absolutní ultraliberalismus a nacionalismus.

Evropská komise zatím mlčí

Evropská komise dnes nechtěla žádost českého prezidenta komentovat ani spekulovat o jejích možných právních dopadech. Brusel prý potřebuje od Česka získat v této věci více informací. Jak uvedla mluvčí komise Pia Hansenová, experti nemohou zatím poskytnout právní analýzu toho, zda by se kvůli prezidentově požadavku musela Lisabonská smlouva znovu otevírat, což by mohlo vést k novému kolu ratifikací v jednotlivých zemích bloku.

Arogantní obstrukce nebo snaha neztratit tvář?

Europoslanci na Klausův krok reagují různě. Někteří to kritizují jako arogantní obstrukci, jiní pro to mají do určité míry pochopení. Další soudí, že známý český odpůrce Lisabonu si tak možná chce do jisté míry zachránit tvář předtím, než dokument podepíše. Podle slovenské europoslankyně Moniky Flašíkové-Beňové jde českému prezidentovi jen o zviditelnění. „Pan Klaus arogantně dává najevo, že přímo volení zástupci jsou vlastně nikým, a on, který ani přímo volený není, má patent na rozhodování,“ uvedla.

„Prezident Klaus má dobrou intuici, když pociťuje podezření, že měnící se interpretace lidských práv může vést k pokusům znevážit nastolený poválečný řád,“ říká europoslanec polské opoziční konzervativní strany Právo a spravedlnost Konrad Szymański. Zdůraznil, že Polsko získalo již dříve záruky, které zemi dávají stoprocentní bezpečnost. Přiznat Čechům záruky prý bude těžké, ale ne nemožné.

„Charta základních práv Evropské unie nepůsobí retroaktivně a bude upravovat právní vztahy vzniklé až po termínu vstupu Lisabonské smlouvy v platnost,“ reagovalo v tiskovém prohlášení slovenské ministerstvo zahraničí.Bratislava se neobává, že by se na jejím základě mohly řešit otázky vyplývající z poválečného vyrovnání.

Klausův krok lze vnímat i pozitivně

Maciej Kaczyński z bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) soudí, že by šlo celou situaci vnímat z pohledu zastánců smlouvy i pozitivně. „Je to první náznak ze strany prezidenta Klause, že je připraven to podepsat,“ poznamenal s tím, že možná jde o určitou únikovou strategii z Klausova předchozího postoje. To, že svým novým požadavkem, který by možná šlo v určité formě prosadit, si možná chce Klaus zachovat tvář, soudí i rakouský europoslanec Hannes Swoboda.

Polský deník Rzeczpospolita s odvoláním na názory odborníků uvádí, že v listině základních práv není nic, co by umožnilo otevřít otázku majetkových nároků. List také cituje německého právníka Stefana Hambura, specializujícího se na právo vlastníků, že sudetští Němci byli doposud neúspěšní, ale že není jasné, jak bude tento problém vypadat za deset nebo dvacet let.

Text Lisabonu se znovu otvírat nebude

Ředitel londýnského Střediska pro evropskou reformu (CER) Charles Grant považuje za vyloučené, aby se znovu otevřel text smlouvy. „Británie a Polsko mají ve smlouvě protokol zdůrazňující, že Charta základních práv nedává unii nová práva v oblasti sociálních věcí a zaměstnanosti,“ uvedl. Klaus by podle něj mohl dostat podobný protokol a ten by mohl být připojen ke smlouvě o vstupu Chorvatska. Podobně budou ke smlouvě připojena ujištění, která získalo Irsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 3 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 9 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 10 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 10 hhodinami
Načítání...