Evropa Klause kritizuje i chápe

Praha – Pochopení i kritiku sklidil v Evropě Václav Klaus, který žádá v Lisabonské smlouvě trvalou výjimku z listiny základních práv. Dodatkem ke smlouvě chce znemožnit obnovení majetkových nároků poválečných vysídlenců z někdejšího Československa. Evropská komise nechce jeho krok komentovat, politologové v něm spatřují i pozitivní signál a evropské země jsou rozděleny ohledně toho, zda nyní proti českému prezidentovi použít metodu cukru nebo biče.

Podle britského tisku nahrává Klausovo rozhodnutí konzervativcům

Britský tisk prezidentův krok vesměs hodnotí jako povzbuzení snahy britských konzervativců vypsat referendum o Lisabonu. The Indepedent spekuluje, že Klaus se novým požadavkem snaží zachovat tvář. „Kdyby se mu podařilo přesvědčit další evropské státy k přidání dodatku, mohlo by mu to pomoci zachovat si tvář a ukázat, že něčeho dosáhl. Může tím ale usilovat o další zdržení ratifikace,“ napsal list. The Times označily Klause za prezidenta notoricky známého svou nepředvídatelností a napsaly, že ve čtvrtek večer v evropských hlavních městech rostl hněv nad jeho požadavkem.

Cukr nebo bič?

Podle agentury AFP jsou evropské země rozděleny ohledně strategie vůči Klausovým pokusům smlouvu zablokovat. Některé jsou prý pro jemný přístup, který by Klause ještě víc nezatvrdil, jiné pro tvrdý zákrok. „Pro tuto chvíli jsme se dohodli, že půjdeme na Klause jemně, bez přílišného tlaku. Ale brzy přijde chvíle, kdy bude potřeba utáhnout šroub,“ cituje agentura jednoho vysoce postaveného diplomata.

Klaus se podle francouzského deníku Le Figaro opírá o přetrvávající strach velkého počtu Čechů z hypotetických právních nároků vyhnaných Němců. Tato obava se ukazuje jako demagogický prostředek v hodině dvanácté proti evropské integraci, která se prezidentovi hnusí, píše list. Deník Le Monde Klause označuje za velkého provokatéra, který musí vzdorovat všem - je to prý tak trochu jeho způsob existence. Za příčinu Klausova nepřátelství vůči unii komentář označuje jeho absolutní ultraliberalismus a nacionalismus.

Evropská komise zatím mlčí

Evropská komise dnes nechtěla žádost českého prezidenta komentovat ani spekulovat o jejích možných právních dopadech. Brusel prý potřebuje od Česka získat v této věci více informací. Jak uvedla mluvčí komise Pia Hansenová, experti nemohou zatím poskytnout právní analýzu toho, zda by se kvůli prezidentově požadavku musela Lisabonská smlouva znovu otevírat, což by mohlo vést k novému kolu ratifikací v jednotlivých zemích bloku.

Arogantní obstrukce nebo snaha neztratit tvář?

Europoslanci na Klausův krok reagují různě. Někteří to kritizují jako arogantní obstrukci, jiní pro to mají do určité míry pochopení. Další soudí, že známý český odpůrce Lisabonu si tak možná chce do jisté míry zachránit tvář předtím, než dokument podepíše. Podle slovenské europoslankyně Moniky Flašíkové-Beňové jde českému prezidentovi jen o zviditelnění. „Pan Klaus arogantně dává najevo, že přímo volení zástupci jsou vlastně nikým, a on, který ani přímo volený není, má patent na rozhodování,“ uvedla.

„Prezident Klaus má dobrou intuici, když pociťuje podezření, že měnící se interpretace lidských práv může vést k pokusům znevážit nastolený poválečný řád,“ říká europoslanec polské opoziční konzervativní strany Právo a spravedlnost Konrad Szymański. Zdůraznil, že Polsko získalo již dříve záruky, které zemi dávají stoprocentní bezpečnost. Přiznat Čechům záruky prý bude těžké, ale ne nemožné.

„Charta základních práv Evropské unie nepůsobí retroaktivně a bude upravovat právní vztahy vzniklé až po termínu vstupu Lisabonské smlouvy v platnost,“ reagovalo v tiskovém prohlášení slovenské ministerstvo zahraničí.Bratislava se neobává, že by se na jejím základě mohly řešit otázky vyplývající z poválečného vyrovnání.

Klausův krok lze vnímat i pozitivně

Maciej Kaczyński z bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) soudí, že by šlo celou situaci vnímat z pohledu zastánců smlouvy i pozitivně. „Je to první náznak ze strany prezidenta Klause, že je připraven to podepsat,“ poznamenal s tím, že možná jde o určitou únikovou strategii z Klausova předchozího postoje. To, že svým novým požadavkem, který by možná šlo v určité formě prosadit, si možná chce Klaus zachovat tvář, soudí i rakouský europoslanec Hannes Swoboda.

Polský deník Rzeczpospolita s odvoláním na názory odborníků uvádí, že v listině základních práv není nic, co by umožnilo otevřít otázku majetkových nároků. List také cituje německého právníka Stefana Hambura, specializujícího se na právo vlastníků, že sudetští Němci byli doposud neúspěšní, ale že není jasné, jak bude tento problém vypadat za deset nebo dvacet let.

Text Lisabonu se znovu otvírat nebude

Ředitel londýnského Střediska pro evropskou reformu (CER) Charles Grant považuje za vyloučené, aby se znovu otevřel text smlouvy. „Británie a Polsko mají ve smlouvě protokol zdůrazňující, že Charta základních práv nedává unii nová práva v oblasti sociálních věcí a zaměstnanosti,“ uvedl. Klaus by podle něj mohl dostat podobný protokol a ten by mohl být připojen ke smlouvě o vstupu Chorvatska. Podobně budou ke smlouvě připojena ujištění, která získalo Irsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 22 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 3 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...