Europoslanci žádají ke covid pasům i bezplatné testy. Webům nařídili odstraňovat teroristický obsah

Evropský parlament požaduje, aby měli obyvatelé Unie v rámci zavedení covidových pasů přístup k bezplatným testům na koronavirus. Certifikáty, které mají od léta usnadnit lidem cesty přes hranice, musí zcela vyloučit možnost karantén a dalších omezení v jednotlivých zemích. Europoslanci také schválili nařízení, podle něhož budou moci úřady zemí Evropské unie nařizovat internetovým platformám, aby do hodiny mazaly nelegální příspěvky propagující terorismus.

Zavést covidová osvědčení navrhla Evropská komise na žádost řady (zvláště jihoevropských) států, které doufají v letní návrat turistů. Jednodušší cesty přes hranice, které nyní výrazně komplikuje pandemie, by s ním měli od léta získat cestující očkovaní, s negativním testem či s protilátkami po prodělání covidu-19.

Europarlament návrh komise opatřil několika podmínkami. „Vakcíny a testy musí být dostupné a bezplatné pro všechny občany,“ konstatoval španělský socialistický zpravodaj návrhu Juan López Aguilar. Zatímco očkování je v unijních zemích bezplatné, testy před cestami do zahraničí se většinou platí. To by podle europoslanců mohlo diskriminovat lidi, kteří se nemohou, nebo nechtějí očkovat. EP proto navrhuje zajištění bezplatných testů pro účely certifikátu a také uznávání některých antigenních testů, které jsou rychlejší a levnější.

Většina europoslanců se shodla na tom, že certifikáty by měly být co nejjednodušší, bez zbytečné byrokracie a nežádoucích osobních údajů. Mají obsahovat jen základní identifikaci člověka a údaje o vakcíně, testu či prodělané nemoci. Používat by se měly nejvýše rok a neměly by být nutnou podmínkou pro cesty za hranice, ale sloužit pouze k jejich usnadnění. Dostat se do ciziny tedy půjde i bez nich, může to však být nákladnější či zdlouhavější.

„Certifikát je jízdenka zpět do normálu, která pomůže nejen cestovnímu ruchu, ale také všem, kdo cestují po EU za prací včetně takzvaných pendlerů. Výrazně usnadní život firmám, které podnikají v Evropě, a vrátí je zpět do hry,“ komentovala schválený návrh česká europoslankyně Martina Dlabajová z liberální frakce. O rychlé zavedení pasů usilují zejména firmy z oblasti cestovního ruchu, kterým se kvůli pandemii zásadně propadly příjmy.

Teror

Na úpravě odpovědnosti za teroristický obsah na internetu se v prosinci shodli vyjednávači EP s členskými státy zejména v reakci na loňské atentáty ve Francii či v Rakousku. Nařízení, které se týká textů, fotografií i videí, má znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin. Úřady členských zemí budou mít na jeho základě pravomoc požadovat po provozovatelích sociálních sítí a dalších webových platforem, aby do hodiny od vyzvání smazali teroristické příspěvky nebo k nim zamezili přístup. Orgány jedné země přitom budou moci využít tento nástroj pro celé území EU.

„Pevně věřím, že jsme dosáhli dobrého výsledku, který vyvažuje bezpečnost a svobodu projevu a vyjádření na internetu, chrání zákonný obsah a přístup k informacím pro všechny obyvatele EU a zároveň je nástrojem v boji proti terorismu,“ prohlásil polský zpravodaj návrhu Patryk Jaki z konzervativní europoslanecké frakce.

Hrozba cenzury

Někteří poslanci však jeho názor nesdílejí. Nová pravidla podle nich mohou být zneužita k omezování svobody projevu či například k potlačování politické konkurence. Komise teroristický obsah definuje jako materiály podporující terorismus či příspěvky cílené na nábor a výcvik teroristů, úřady si však podle kritiků budou moci tuto definici vykládat po svém.

„Opravdu nám hrozí cenzura v celé Evropě. V Maďarsku nebo v Polsku pozorujeme prokazatelné tendence ke stahování a omezování vládní kritiky na internetu. (Maďarský premiér Viktor) Orbán v podstatě dostane od Evropy žolíka,“ uvedl místopředseda EP a český europoslanec Marcel Kolaja z frakce zelených v narážce na podle mnohých autokratické sklony šéfa maďarské vlády.

Na šest desítek lidskoprávních organizací před měsícem vyzvalo europoslance, aby novelu neschvalovali. Ohrožuje podle nich svobodu vyjadřování, právo na informace nebo právo na soukromí. Zastánci pravidel naopak argumentují tím, že se platformy či autoři příspěvků budou moci proti smazání odvolat a v případě úspěchu se text, fotografie, audio či video dostanou zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.