Europoslanci žádají ke covid pasům i bezplatné testy. Webům nařídili odstraňovat teroristický obsah

Evropský parlament požaduje, aby měli obyvatelé Unie v rámci zavedení covidových pasů přístup k bezplatným testům na koronavirus. Certifikáty, které mají od léta usnadnit lidem cesty přes hranice, musí zcela vyloučit možnost karantén a dalších omezení v jednotlivých zemích. Europoslanci také schválili nařízení, podle něhož budou moci úřady zemí Evropské unie nařizovat internetovým platformám, aby do hodiny mazaly nelegální příspěvky propagující terorismus.

Zavést covidová osvědčení navrhla Evropská komise na žádost řady (zvláště jihoevropských) států, které doufají v letní návrat turistů. Jednodušší cesty přes hranice, které nyní výrazně komplikuje pandemie, by s ním měli od léta získat cestující očkovaní, s negativním testem či s protilátkami po prodělání covidu-19.

Europarlament návrh komise opatřil několika podmínkami. „Vakcíny a testy musí být dostupné a bezplatné pro všechny občany,“ konstatoval španělský socialistický zpravodaj návrhu Juan López Aguilar. Zatímco očkování je v unijních zemích bezplatné, testy před cestami do zahraničí se většinou platí. To by podle europoslanců mohlo diskriminovat lidi, kteří se nemohou, nebo nechtějí očkovat. EP proto navrhuje zajištění bezplatných testů pro účely certifikátu a také uznávání některých antigenních testů, které jsou rychlejší a levnější.

Většina europoslanců se shodla na tom, že certifikáty by měly být co nejjednodušší, bez zbytečné byrokracie a nežádoucích osobních údajů. Mají obsahovat jen základní identifikaci člověka a údaje o vakcíně, testu či prodělané nemoci. Používat by se měly nejvýše rok a neměly by být nutnou podmínkou pro cesty za hranice, ale sloužit pouze k jejich usnadnění. Dostat se do ciziny tedy půjde i bez nich, může to však být nákladnější či zdlouhavější.

„Certifikát je jízdenka zpět do normálu, která pomůže nejen cestovnímu ruchu, ale také všem, kdo cestují po EU za prací včetně takzvaných pendlerů. Výrazně usnadní život firmám, které podnikají v Evropě, a vrátí je zpět do hry,“ komentovala schválený návrh česká europoslankyně Martina Dlabajová z liberální frakce. O rychlé zavedení pasů usilují zejména firmy z oblasti cestovního ruchu, kterým se kvůli pandemii zásadně propadly příjmy.

Teror

Na úpravě odpovědnosti za teroristický obsah na internetu se v prosinci shodli vyjednávači EP s členskými státy zejména v reakci na loňské atentáty ve Francii či v Rakousku. Nařízení, které se týká textů, fotografií i videí, má znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin. Úřady členských zemí budou mít na jeho základě pravomoc požadovat po provozovatelích sociálních sítí a dalších webových platforem, aby do hodiny od vyzvání smazali teroristické příspěvky nebo k nim zamezili přístup. Orgány jedné země přitom budou moci využít tento nástroj pro celé území EU.

„Pevně věřím, že jsme dosáhli dobrého výsledku, který vyvažuje bezpečnost a svobodu projevu a vyjádření na internetu, chrání zákonný obsah a přístup k informacím pro všechny obyvatele EU a zároveň je nástrojem v boji proti terorismu,“ prohlásil polský zpravodaj návrhu Patryk Jaki z konzervativní europoslanecké frakce.

Hrozba cenzury

Někteří poslanci však jeho názor nesdílejí. Nová pravidla podle nich mohou být zneužita k omezování svobody projevu či například k potlačování politické konkurence. Komise teroristický obsah definuje jako materiály podporující terorismus či příspěvky cílené na nábor a výcvik teroristů, úřady si však podle kritiků budou moci tuto definici vykládat po svém.

„Opravdu nám hrozí cenzura v celé Evropě. V Maďarsku nebo v Polsku pozorujeme prokazatelné tendence ke stahování a omezování vládní kritiky na internetu. (Maďarský premiér Viktor) Orbán v podstatě dostane od Evropy žolíka,“ uvedl místopředseda EP a český europoslanec Marcel Kolaja z frakce zelených v narážce na podle mnohých autokratické sklony šéfa maďarské vlády.

Na šest desítek lidskoprávních organizací před měsícem vyzvalo europoslance, aby novelu neschvalovali. Ohrožuje podle nich svobodu vyjadřování, právo na informace nebo právo na soukromí. Zastánci pravidel naopak argumentují tím, že se platformy či autoři příspěvků budou moci proti smazání odvolat a v případě úspěchu se text, fotografie, audio či video dostanou zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
před 1 hhodinou

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
před 2 hhodinami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.