Europoslanci žádají ke covid pasům i bezplatné testy. Webům nařídili odstraňovat teroristický obsah

Evropský parlament požaduje, aby měli obyvatelé Unie v rámci zavedení covidových pasů přístup k bezplatným testům na koronavirus. Certifikáty, které mají od léta usnadnit lidem cesty přes hranice, musí zcela vyloučit možnost karantén a dalších omezení v jednotlivých zemích. Europoslanci také schválili nařízení, podle něhož budou moci úřady zemí Evropské unie nařizovat internetovým platformám, aby do hodiny mazaly nelegální příspěvky propagující terorismus.

Zavést covidová osvědčení navrhla Evropská komise na žádost řady (zvláště jihoevropských) států, které doufají v letní návrat turistů. Jednodušší cesty přes hranice, které nyní výrazně komplikuje pandemie, by s ním měli od léta získat cestující očkovaní, s negativním testem či s protilátkami po prodělání covidu-19.

Europarlament návrh komise opatřil několika podmínkami. „Vakcíny a testy musí být dostupné a bezplatné pro všechny občany,“ konstatoval španělský socialistický zpravodaj návrhu Juan López Aguilar. Zatímco očkování je v unijních zemích bezplatné, testy před cestami do zahraničí se většinou platí. To by podle europoslanců mohlo diskriminovat lidi, kteří se nemohou, nebo nechtějí očkovat. EP proto navrhuje zajištění bezplatných testů pro účely certifikátu a také uznávání některých antigenních testů, které jsou rychlejší a levnější.

Většina europoslanců se shodla na tom, že certifikáty by měly být co nejjednodušší, bez zbytečné byrokracie a nežádoucích osobních údajů. Mají obsahovat jen základní identifikaci člověka a údaje o vakcíně, testu či prodělané nemoci. Používat by se měly nejvýše rok a neměly by být nutnou podmínkou pro cesty za hranice, ale sloužit pouze k jejich usnadnění. Dostat se do ciziny tedy půjde i bez nich, může to však být nákladnější či zdlouhavější.

„Certifikát je jízdenka zpět do normálu, která pomůže nejen cestovnímu ruchu, ale také všem, kdo cestují po EU za prací včetně takzvaných pendlerů. Výrazně usnadní život firmám, které podnikají v Evropě, a vrátí je zpět do hry,“ komentovala schválený návrh česká europoslankyně Martina Dlabajová z liberální frakce. O rychlé zavedení pasů usilují zejména firmy z oblasti cestovního ruchu, kterým se kvůli pandemii zásadně propadly příjmy.

Teror

Na úpravě odpovědnosti za teroristický obsah na internetu se v prosinci shodli vyjednávači EP s členskými státy zejména v reakci na loňské atentáty ve Francii či v Rakousku. Nařízení, které se týká textů, fotografií i videí, má znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin. Úřady členských zemí budou mít na jeho základě pravomoc požadovat po provozovatelích sociálních sítí a dalších webových platforem, aby do hodiny od vyzvání smazali teroristické příspěvky nebo k nim zamezili přístup. Orgány jedné země přitom budou moci využít tento nástroj pro celé území EU.

„Pevně věřím, že jsme dosáhli dobrého výsledku, který vyvažuje bezpečnost a svobodu projevu a vyjádření na internetu, chrání zákonný obsah a přístup k informacím pro všechny obyvatele EU a zároveň je nástrojem v boji proti terorismu,“ prohlásil polský zpravodaj návrhu Patryk Jaki z konzervativní europoslanecké frakce.

Hrozba cenzury

Někteří poslanci však jeho názor nesdílejí. Nová pravidla podle nich mohou být zneužita k omezování svobody projevu či například k potlačování politické konkurence. Komise teroristický obsah definuje jako materiály podporující terorismus či příspěvky cílené na nábor a výcvik teroristů, úřady si však podle kritiků budou moci tuto definici vykládat po svém.

„Opravdu nám hrozí cenzura v celé Evropě. V Maďarsku nebo v Polsku pozorujeme prokazatelné tendence ke stahování a omezování vládní kritiky na internetu. (Maďarský premiér Viktor) Orbán v podstatě dostane od Evropy žolíka,“ uvedl místopředseda EP a český europoslanec Marcel Kolaja z frakce zelených v narážce na podle mnohých autokratické sklony šéfa maďarské vlády.

Na šest desítek lidskoprávních organizací před měsícem vyzvalo europoslance, aby novelu neschvalovali. Ohrožuje podle nich svobodu vyjadřování, právo na informace nebo právo na soukromí. Zastánci pravidel naopak argumentují tím, že se platformy či autoři příspěvků budou moci proti smazání odvolat a v případě úspěchu se text, fotografie, audio či video dostanou zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52AktualizovánoPrávě teď

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně, uvedl analytický portál

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).
před 46 mminutami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím.
12:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při havárii vrtulníku zahynulo v Kataru sedm lidí

Při havárii vojenského vrtulníku v katarských teritoriálních vodách v sobotu zahynulo sedm lidí – čtyři Katařani a tři Turci. Podle katarského ministerstva obrany byla příčinou nehody technická závada. O události informují tiskové agentury a televize al-Džazíra.
10:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil v centru Teheránu

Izraelská armáda provedla v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily celkem přes sto lidí. Terčem útoku třemi balistickými střelami se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).
03:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovinci volí parlament, očekává se těsný výsledek

Ve Slovinsku začaly v neděli ráno parlamentní volby. V udržení moci doufá dosavadní premiér Robert Golob z liberálního Hnutí svoboda, který vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Největším konkurentem levicově liberální vládnoucí koalice je pravicová opozice v čele s expremiérem Janezem Janšou. Průzkumy předpovídají těsný výsledek. Volební místnosti se otevřely v 7:00 a zavřou v 19:00.
08:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Porýní-Falci volí nový sněm

Obyvatelé západoněmecké spolkové země Porýní-Falc volí nový zemský sněm. Čeká se těsný souboj mezi vládnoucí sociální demokracií (SPD) a opoziční Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Výrazně podle průzkumů posílí strana Alternativa pro Německo (AfD). Volební místnosti se otevřely také v Bavorsku, kde se koná druhé kolo komunálních voleb. Rozhodne se mimo jiné o primátorovi Mnichova.
před 7 hhodinami
Načítání...