EU zpřísňuje pravidla pro on-line prostředí. Mají chránit před nelegálním obsahem či zprůhlednit reklamu

Nahrávám video

On-line prostředí v Evropské unii se bude od 25. srpna řídit novými pravidly. Největší sociální sítě a vyhledávače budou muset splnit požadavky takzvaného Aktu o digitálních službách, který má chránit uživatele před nelegálním obsahem nebo zprůhlednit doporučování příspěvků a reklamu. Mluví se o celosvětově nejrobustnější regulaci v tomto odvětví.

Zásadní změny čekají sociální sítě, internetové obchody, vyhledávače či online sledování médií. Akt o digitálních službách sjednocuje pravidla v digitálním prostoru napříč celou Unií. Někdy bývá v tomto ohledu označovaný za nejambicióznější sadu regulací na světě.

Nejpřísnější pravidla se týkají platforem nad 45 milionů uživatelů, což představuje deset procent obyvatel EU. Evropská komise takových služeb vytipovala dvě desítky. Právě ony mají největší vliv na komunikaci, politiku nebo podnikání.

„Od 25. srpna budou respektovat zákony, nebo nebudou moci v Evropě dál fungovat,“ konstatoval eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

„Cokoliv budou moje firmy schopné udělat a bude to prospěšné pro Evropu, to chceme udělat,“ prohlásil Elon Musk, majitel sociální sítě X (Twitter).

Seznam regulovaných platforem
Zdroj: ČT24

Uživatelé by měli mít větší kontrolu nad tím, co se jim zobrazuje a proč. Sítě mají zjednodušit nahlašování nelegálního obsahu, jako jsou nenávistné projevy, šikana a dezinformace, podvodné e-shopy nebo padělané zboží.

„Poslední právní úpravu internetového prostředí jsme dělali před dvaceti lety. Bylo na čase, aby to, co je nelegální v běžném off-line životě, bylo nelegální i v on-line životě,“ řekla k novince místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr. za ANO).

Změny v cílení reklamy

Reklama má být jasně rozpoznatelná, včetně toho, kdo ji zaplatil. Nesmí být cílená na základě citlivých údajů jako je sexuální orientace nebo politické přesvědčení. U dětí je cílení reklamy zakázané úplně.

„Od této chvíle by nemělo být možné, že politik cpe části voličů jedno prohlášení a jiné části voličů jiné prohlášení, která se vzájemně popírají,“ přiblížil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

U velmi velkých platforem bude dodržování pravidel hlídat přímo Evropská komise. V nejzávažnějších případech může uložit pokutu až do výše šesti procent jejich celosvětového obratu.

Legislativa otevře platfomy akademikům

„Pětadvacátého srpna bude akt o digitálních službách naplno dopadat na ty opravdu velké platformy. Budou muset vypracovat různé zprávy, jak řeší systémová rizika, jak jejich služba nepříznivě dopadá na výkon základních práv, respektování soukromého života nebo respektování osobních údajů,“ řekl komentátor serveru E15 Ondřej Malý, který v minulosti působil jako člen Rady Českého telekomunikačního úřadu.

Platformy budou muset podle Malého přinést řešení, jak změnit případné nepříznivé dopady. Hodně blížících se změn se proto dotkne hlavně vnitřního fungování daných služeb, ale evropská legislativa chystá i změnu pro akademiky. 

„Dle DSA (Digital Services Act, pozn. red.) platformy budou muset zpřístupnit svá data takzvaným prověřeným pracovníkům. To považuji za velký průlom, protože do této doby akademický výzkum daných platforem narážel na to, že nechtěly svá data pustit ven,“ poznamenal Malý a dodal, že jejich studium proto bude v budoucnosti mnohem přesnější.

Pokud budou technologické společnosti nadále fungovat v Evropě, tak jim nic jiného nezbyde, než se novým pravidlům přizpůsobit, míní Malý. V opačném případě jim hrozí vysoké pokuty, které mohou dosáhnout až šesti procent jejich celosvětového obratu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 22 mminutami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
11:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 26 mminutami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 38 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled