Evropská unie chce změnit unijní pravidla tak, aby bylo snazší dočasně zastavit bezvízové cestování pro občany třetích zemí. Na mimořádné schůzce v Bruselu se na tom shodli ministři vnitra zemí EU, potřebují k tomu ale ještě souhlas europoslanců. Politici tak našli zadní vrátka pro případ, že nebude fungovat dohoda o migrační krizi s Tureckem. Právě uvolnění vízové povinnosti je totiž jednou z hlavních podmínek Ankary. Osmadvacítka ale jedním dechem dodává, že Turecko je bezpečnou zemí, kam je možné uprchlíky vracet.
Nový mechanismus počítá s více možnostmi, kdy bude možné přerušení bezvízového styku navrhnout, snižuje hranice potřebné ke spuštění brzdy a obsahuje také trvalý sledovací systém, zda třetí země plní dohodnutá kritéria. Evropská komise bude moci také za brzdu zatáhnout z vlastní iniciativy.
Unie už podobná pravidla má, dosáhnout přerušení bezvízového cestování je však nyní poměrně složité. O potřebě změn se začalo mluvit poté, co Evropská komise nedávno podmínečně doporučila bezvízový styk s Tureckem. Urychlení jednání, která se táhnou už několik let, je součástí březnové dohody mezi EU a Ankarou směřující ke zvládnutí migrační krize.
Podmínkou zemí Unie včetně České republiky zůstává, aby Turecko splnilo všech 72 bodů, které Evropa před zavedením bezvízového styku vyžaduje. Některé členské země však měly z takové možnosti obavy a Německo s Francií přišly právě s požadavkem na takzvanou snazší záchrannou brzdu. Novelizovaná pravidla rozšiřují důvody, za kterých může členská země dočasné přerušení bezvízového styku žádat.
Český ministr vnitra Milan Chovanec uvedl, že by takzvaný „suspenzivní mechanismus“ měl být spuštěn například ve chvíli, kdy by občané určité země přicházeli do EU ve velkých počtech, žádali o azyl, ve výrazném počtu páchali trestnou činnost a podobně. Členská země EU se bude moci se svými důvody obrátit na Evropskou komisi, která bude muset rozhodnutí předložit všem státům osmadvacítky.
Přebírejte si migranty z Řecka, žádal eurokomisař
Eurokomisař pro migraci a vnitro Dimitris Avramopulos na jednání unijních ministrů vnitra znovu apeloval na země osmadvacítky, aby ve větších počtech přebíraly žadatele o azyl z Řecka a z Itálie.
Plán, na kterém se Unie přes odpor několika zemí včetně České republiky shodla loni, předpokládá přemístění celkem 160 tisíc osob. Dosud však bylo podle Avramopulose do jiné země EU předáno jen přes 8500 lidí. Alternativní řešení ale podle eurokomisaře neexistuje.
„Neskrýval jsem své zklamání. Z Řecka a Itálie bylo doposud přemístěno pouze 1581 osob, které potřebují mezinárodní ochranu,“ poznamenal Avramopulos. Před časem veřejně odhadl, že aby byl loni dohodnutý relokační systém funkční, muselo by být každý měsíc přesunuto zhruba šest tisíc osob.
Chovanec nechce podcenit bezpečnost
„My jsme byli podrobeni určité kritice ze strany Evropské komise, že nepostupujeme rychle v relokacích. Tam ta debata byla vcelku vyostřená,“ popsal atmosféru jednání český ministr vnitra Milan Chovanec.
Na schůzce prý Chovanec zopakoval, že Česko nebude kvůli věci ustupovat ze svých bezpečnostních standardů. Česká republika by měla do konce roku 2017 přijmout z Itálie a Řecka 2691 lidí, na českém území jsou teď fakticky jen čtyři Syřané.
„My jsme říkali, že odmítáme jen ty, které nelze bezpečnostně prověřit. A žádáme Řeky a Italy, aby nám dávali žádosti včetně informací, z nichž jsme schopni dovodit, jestli ti lidé udávají pravou identitu a tak dále,“ vysvětlil český ministr. Česko tak dosud z dvou desítek lidí, které „nabízelo“ Řecko, akceptovalo sedm osob, u ostatních nebyly doklady kompletní.
Do České republiky se skutečně dostali jen čtyři lidé, tři podle Chovance „zmizeli“, když se dozvěděli cíl přesunu. „Ze strany Itálie jsme odmítli deset z deseti,“ dodal český ministr, podle něhož dokumenty byly v těchto případech neakceptovatelné.
Na pomoc s migranty dá EU dalších 56 milionů eur
Ačkoliv počet nových migrantů přijíždějících z Turecka do Řecka v důsledku březnové dohody výrazně klesl, jsou v Řecku zablokovány v krizových podmínkách desetitisíce lidí v důsledku toho, že na makedonské hranici byla také fakticky uzavřena „balkánská trasa“ směrem dál do Evropy.
Evropská komise uvolnila na pomoc Řecku dalších 56 milionů eur (přes 1,5 miliardy Kč). Sloužit mají ke zlepšení situace v táborech i k tomu, aby Řekové lépe zvládali migranty registrovat a řešit jejich případné žádosti o azyl.
V Bruselu jednali také ministři zahraničí Severoatlantické aliance. Rozhodli pomoct eurounijní misi Sofie proti pašerákům ve Středozemním moři. „Tady se také mluví o tom, že by NATO mohlo také pomoci posílit pobřežní stráž Libye,“ uvedl po jednání český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
