Členské země Evropské unie souhlasily se vznikem mechanismu, který umožní podpořit členský stát, který se potýká s humanitární krizí. Evropská komise to navrhla s cílem pomoci především Řecku, kde se po uzavření balkánské migrační trasy začaly hromadit desetitisíce migrantů. V letošním roce by mělo být právě Aténám k dispozici 300 milionů eur, v dalších dvou letech vždy po 200 milionech, uvedl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Opatrně optimističtí jsou ministři zahraničí EU ohledně otázky, zda se do konce týdne podaří s Tureckem uzavřít dohodu o řešení migrační krize.
Prostředky na zvládání humanitární krize v některé ze členských zemí půjdou podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka z rozpočtu EU. Zatím však není jasné, ze které konkrétně části. Potřebné změny rozpočtu musí ještě schválit europarlament.
„Rozhodnutí ukazuje, že EU v těžké době Řecko podpoří. Předsednická země udělá vše, co půjde, aby byly potřebné prostředky mobilizovány co nejdříve,“ poznamenal nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders. Právě Holanďané nyní unijním jednáním předsedají.
Mechanismus, se kterým Evropská komise přišla před dvěma týdny, je ale navržen obecně. Využít jej tak bude možné nejen u uprchlické krize, ale například i při epidemii, teroristickém útoku, ekologické katastrofě nebo havárii velkého rozsahu.
Evropská unie nemá v současnosti nástroj, který by centrálně umožňoval reakci na humanitární krizi v členské zemi stejným způsobem, jakým je to možné mimo území Unie. Například v Řecku ale už jednotlivé členské země i EU s řešením humanitární situace pomáhají. Až byla uzavřena balkánská trasa na Makedonských hranicích, je nyní v této zemi okolo 35 tisíc uprchlíků, často v nevyhovujících podmínkách.
„Je to území EU a záběry z některých těch táborů jsou skutečně Unie nedůstojné a Řecko pomoci potřebuje,“ prohlásil slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.
Požadavek na přístupová jednání Turecka odmítá Kypr
Uprchlickou krizi se zástupci zemí osmadvacítky pokoušeli řešit i na mimořádném summitu s Tureckem začátkem března. Padl návrh, že Turecko od určitého data a na evropské náklady převezme zpět z řeckých ostrovů plošně všechny migranty, kteří na ně z Turecka připlují. Za každého takto vráceného syrského občana se ale má Unie zavázat, že z uprchlických táborů v Turecku do EU přesídlí jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl.
Požaduje nicméně i navýšení finanční pomoci, dřívější zajištění bezvízového styku nebo pokrok v jednání o přistoupení Turecka do EU. Poslední bod však vylučuje Kypr, a to do doby, než Ankara uzná kyperský stát. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis to v úterý oznámil předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi.
Vůči migrační politice Evropské unie obecně se staví maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda maďarské vlády řekl, že prvním krokem k zastavení migrační vlny je „zastavit Brusel“. Podle Orbána Maďaři nedovolí jiným, aby jim diktovali, „koho musíme přijmout do svých domovů, do své země“. Budapešť tak rozhodně odmítá plán přerozdělování uprchlíků.
Ministři zahraničí členských zemí jsou nicméně opatrně optimističtí ohledně dohody s Tureckem. Významné budou podle Koenderse především konkrétní detaily dojednávaného textu. Shoda napříč zeměmi EU panuje v tom, že bez Turecka nyní úspěšné řešení migrační krize možné není.
„Evropská unie ukázala dostatečně velkou flexibilitu ve snaze vyjít Turecku vstříc. Ale vztah EU a Turecka musí být partnerský, obě strany musejí splnit svou část odpovědnosti,“ myslí si Lajčák.
Před přílišnými ústupky Unie Turecku varovala v dopise Evropské komisi rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová.
Až na 6. dubna se pak odsouvá oznámení návrhu Evropské komise k reformě dublinského systému, tedy pravidel, podle kterých se v Unii rozhoduje o azylových žádostech. Je pravděpodobné, že evropská exekutiva přijde s nějakou podobou trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl. Oznámení takového plánu by však vzhledem k jasnému odporu některých zemí EU nejspíš atmosféru na summitu zkomplikovalo.
