Brusel - Podle diplomatického zdroje obnoví Evropská unie jednání s Ruskem o smlouvě o strategickém partnerství. Pro obnovení rozhovorů se dnes v Bruselu vyslovily všechny členské státy EU s výjimkou Litvy. Protože ale není v tomto případě nutný souhlas všech členských států, návrh prošel. Kdy přesně budou obnoveny rozhovory, které byly po rusko-gruzínském konfliktu zastaveny, ale zatím jasné není.
Jak řekl předseda EK José Barroso, je lepší mít nedokonalé řešení než žádné. Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové EU potřebuje dohodu s Ruskem, protože je závislá na jeho dodávkách energií, ropy a plynu. Pokud by EU neměla společnou dohodu, mohlo by se stát, že Rusko začne uzavírat s jednotlivými státy dvoustranné dohody, což by mohlo unii rozdělit a některé státy energeticky vydírat. Proto bylo pro unii důležité zaujmout jednotné stanovisko.
Ještě před začátkem schůzky ministrů EU v Bruselu to přitom na jednoznačné schválení pokračování jednání s Moskvou nevypadalo. Například Polsko a Litva tvrdily, že návrh nepodpoří, protože Rusko neplní podmínky mírové dohody s Gruzií. Ze zpráv pozorovatelů vyplývá, že Rusko má v Jižní Osetii a Abcházii víc vojáků než před srpnovým konfliktem. Podmínkou mírové dohody přitom bylo, že Moskva stáhne svou armádu do původních pozic před začátkem konfliktu. Nakonec obnovení rozhovorů s Ruskem v Bruselu nepodpořila pouze Litva.
Ani Česká republika není spokojena s tím, jak Rusko postupuje. Česká diplomacie nicméně tvrdí, že vzhledem k blížícímu se předsednictví není úkolem Evropu rozdělovat, ale spojovat. Podle ČR je nutné vůči Moskvě vystupovat v rámci unie jednotně. A proto ČR přijímá názor většiny a bude prosazovat pokračování jednání s Ruskem o smlouvě o strategickém partnerství. „Nemá smysl pouze hrozit, nicméně je nutné se také domluvit,“ řekl dnes český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
EK: Jednat by se mělo, i když je postup Ruska nepřijatelný
I středeční zpráva Evropské komise, která zkoumala vztahy unie s Ruskem, uvádí, že rozhovory by měly pokračovat, i když postup Moskvy v konfliktu s Gruzií dál zůstává pro unii nepřijatelný.
Podobný názor zastává i vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana: „Pro Evropskou unii je lepší mít s Ruskem vztah, který má nějaký rámec, než vztah bez rámce.“ Švédsko a Británie pak ve svých prohlášeních uvedly, že také podporují pokračování vyjednávání, což podle nich neznamená návrat do starých kolejí ani otočení stránky za konfliktem v Gruzii, jednání jsou nicméně podle těchto dvou zemí v zájmu unie.
Jednání, která by měla vymezit nová pravidla hry mezi EU a Ruskem, Brusel pozastavil počátkem září v reakci na srpnový ruský vojenský zásah v Gruzii.
Další vadou na kráse rusko-unijních vztahů je americký protiraketový štít
Gruzie není jedinou vadou na kráse rusko-unijních vztahů. Ruský prezident Medveděv minulý týden přilil olej do ohně. Oznámil, že kvůli americké protiraketové základně v Česku a Polsku rozmístí rakety v Kaliningradu, mezi Litvou a Polskem. Unie ho za to pokárala, důsledky ale vyvodit nechce.
Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga se touto otázkou, nad níž už unie vyjádřila znepokojení, bude zabývat i summit EU-Rusko. Ten se koncem týdne koná ve francouzském Nice.
Nicolas Sarkozy:
„Je lepší se vídat, než se ignorovat.“
„Nezdá se mi rozumné vytvářet krizi mezi EU a Ruskem. Vyjádřili jsme výhrady vůči prohlášení prezidenta Medveděva o raketách. Ale je lepší vídat se, než se ignorovat,“ prohlásil dnes po rozhodnutí o obnovení rozhovorů s Moskvou francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
